Historie �esk�ho Internetu: Gopher
V polovin� devades�t�ch let soupe�il Gopher se slu�bou WWW o to, kdo z nich bude u�ivatel�m zprost�edkov�vat obrovsk� informa�n� bohatstv� celosv�tov�ho Internetu. Nakonec na cel� ���e vyhr�l World Wide Web, zat�mco Gopher upadl do zapomn�n�. Jak ale v�bec vypadal? A jak fungoval? A co �esk� sv�t Gopheru?
V seri�lu, kter�m si p�ipom�n�me des�t� v�ro�� liberalizace �esk�ho Internetu, se pod�v�me podrobn�ji na slu�bu Gopher. O jej�m n�zvu se dlouho vedly u�en� disputace. N�kdo tvrdil, �e jde o novotvar, vznikl� ze slovn�ho spojen� "to go for information" (doslova: j�t si pro informace). To skute�n� odpov�d� modelu fungov�n� Gopheru - umo��uje u�ivatel�m, aby si na vlastn� popud (z vlastn� iniciativy) vy��dali konkr�tn� informace. Jin� skupina ale stejn� vehementn� tvrdila, �e jde o slu�bu pojmenovanou podle americk�ho sysla, resp. pytlono�e kanadsk�ho - co� je mal� zv���tko, kter� m��ete vid�t na obr�zku. Stejn� tak je to i p�ezd�vka pro obyvatele Minnesoty (st�tu USA). No a pr�v� zde se koncepce Gopheru zrodila, na tamn� University of Minnesota (obdobn�, jako se World Wide Web "narodil" pobl� �enevy ve �v�carsku, ve st�edisku CERN).
A� u� to ale bylo jakkoli, a� u� Gopher vd��� za sv� jm�no tomu �i onomu, byla to slu�ba veskrze skromn�, a� p��mo stroh�. U�ivateli nab�zela v z�sad� jen jedinou mo�nost, jak uspo��dat n�jakou nab�dku toho, co je kde p��stupn� - ve form� menu s line�rn� uspo��dan�mi polo�kami, kter� mohou odkazovat bu� na dal�� obdobn� menu, nebo u� na n�jak� "koncov� obsah", a� ji� obr�zek �i text. P��klad vid�te na obr�zku, kter� ve spodn� ��sti (s obsahem) ukazuje mo�n� v�znamy slova "Gopher" (v�etn� n��eho, co by �lo p�elo�it asi jako "poskok").
Na rozd�l od slu�by WWW, kter� ji� od za��tku umo��ovala prakticky libovoln� rozm�st�n� a "tvarov�n�" nab�dek, a pozd�ji i v�elijak� "vy�perkov�v�n�" (pomoc� ikon, obr�zk�, r�zn�ch druh� p�sma apod.), byl Gopher skute�n� velmi stroh�, a v z�sad� pouze textov�. Na str�nk�ch s menu mohly b�t jen jednoduch� ikony, a nic ne� line�rn� uspo��dan� textov� polo�ky s jednotliv�mi nab�dkami. Adekv�tn� tomu byl Gopher m�lo n�ro�n� na p�enosovou kapacitu, co� na prvn� pohled mohlo korespondovat se z�jmy u�ivatel� Internetu (aby nebyli tolik omezov�n� pomal�mi p��pojkami, nemuseli stahovat tak velk� data atd.).
Nicm�n� v dal��m v�voji se tyto vlastnosti Gopheru obr�tily sp�e proti n�mu. T�m, kte�� pot�ebovali prodat co nev�ce kapacity a co nejv�konn�j�� po��ta�e, u� tolik nevyhovoval. No a koncov�m u�ivatel�m asi tak� ne, proto�e nebyl tak "sexy". Nedok�zal zabalit prezentovan� obsah do tak l�biv�ho obalu, jako World Wide Web. A nejsp�e nebyl ani tak intuitivn�, jak bylo zapot�ebn� v dob�, kdy se Internet otev�ral komer�n�mu sv�tu a bylo t�eba se p�izp�sobit i skute�n� velmi laick�m u�ivatel�m. To World Wide Web se dok�zal p�izp�sobit v�ce, a od u�ivatele vy�adoval jedin�: aby uk�zal prstem (pardon, kliknul my��) na obr�zek reprezentuj�c� to, co cht�l. S textem u� to bylo hor��, ten se musel ��st �
Gopher je�t� �ije!
Dnes u� je souboj mezi World Wide Webem a Gopherem definitivn� rozhodnut: WWW zv�t�zil nad sv�m soupe�em k.o., a Gopher skon�il v propadli�ti d�jin. Alespo� tak jsem si to myslel, je�t� kdy� jsem za�al ps�t tento �l�nek. Pak jsem ale narazil na to, �e v nep�ebern�m Internetu lze st�le je�t� naj�t funguj�c� servery slu�by Gopher. Tak�e jestli si chcete Gopher vyzkou�et na vlastn� k��i, m�t �anci.
Ne� v�m ale uvedu p��slu�n� odkaz, nejprve jedno varov�n�. D��ve b�valo dobr�m zvykem, �e WWW browsery m�ly v sob� sou�asn� zabudovan� dal�� klienty, konkr�tn� pro FTP a pro slu�bu Gopher. Ov�em t�eba firma Microsoft od t�to praxe ji� upustila, a jej� nov�j�� browsery (od I.E. 6.0) slu�bu Gopher nepodporuj�, a i star�� verze s Gopherem maj� probl�my (podrobn�ji). Tak�e na tento odkaz, se seznamem st�le aktivn�ch Gopher server�, klikejte s jin�m browserem (nap�. s Firefoxem). Pokud takov� browser nem�te pr�v� k dispozci, m��ete do sv�ta Gopheru nakouknout i skrze tuto br�nu do WWW. nebo se alespo� pod�vejte na n�sleduj�c� obr�zek toho, jak je�t� dnes Gopher vypad�.
Pokud se o historii a osudu Gopheru chcete do��st v�ce, doporu�uji tento odkaz (op�t jde o "Gopher" odkaz, nebo tudy p�es br�nu do WWW). P��padn� tento �l�nek v m�m archivu.
Jak se s Gopherem pracovalo?
Pro p��stup ke slu�b� Gopher tedy bylo mo�n� vyu��t b�n� WWW browser (s v��e uvedenou v�jimkou nov�ch produkt� Microsoftu). Nicm�n� to byla sp�e jak�si n�hradn� mo�nost, zat�mco tou hlavn� bylo pou�it� dedikovan�ch klient� slu�by Gopher. T�ch ve sv� dob� existovalo v�ce, a jeden z nich jsem vid�li ji� na dne�n�m druh�m obr�zku. Dal�� dva vid�te na n�sleduj�c�ch obr�zc�ch. Prvn� z nich pou��v� rozd�lenou plochu, s t�m �e jednotliv� menu se st��daj� v lev�m okn� a obsah v prav�m okn�. Druh� browser pou��v� jedno spole�n� okno.
P��klady p��stupu ke slu�b� Gopher p�es WWW browser (Netscape Navig�tor) vid�te na n�sleduj�c�ch obr�zc�ch.
Ke Gopheru v�ak bylo mo�n� p�istupovat i jin�mi cestami a cesti�kami. Nap��klad i p�es elektronickou po�tu. Filosofie zde byla takov�, �e u�ivatel si nechal poslat n�jak� konkr�tn� menu, z n�j si vybral n-tou polo�ku, a tu si nechal poslat - a tak se to opakovalo (bu�to to byl p��mo n�jak� obsah, nap��klad text, nebo dal�� menu, ze kter�ho si u�ivatel vyb�ral stejn�m zp�sobem). P��klady vid�te na n�sleduj�c�ch obr�zc�ch.
Je�t� dal�� mo�nost� pak byl p��stup prost�ednictv�m Telnetu. V z�sad� se jednalo o vzd�len� p��stup k jin�mu stroji, kde teprve b�el klient slu�by Gohper. P��klady op�t vid�te na n�sleduj�c�ch obr�zc�ch.
Co se kde nab�zelo?
V �esk� republice se Gopher do�kal nejv�t��ho rozkv�tu pr�v� v polovin� devades�t�ch let, a tedy v dob� liberalizace Internetu. Proto snad tolik nep�ekvap�, �e drtiv� v�t�ina �esk�ch server� pat�ila akademick�m instituc�m, p��padn� instituc�m spolupracuj�c�m s akademickou sf�rou, a d�le pak n�kter�m st�tn�m instituc�m. Naopak komer�n� subjekty si Gopher servery z�izovaly jen opravdu v�jime�n�. Sp�e se k Internetu dostaly a� v dob�, kdy u� bylo jasn�, �e v�t�zem je World Wide Web. A tak si komer�n� subjekty z�izovaly rad�ji webov� servery, resp. WWW str�nky.
Sv�d�� o tom i n�sleduj�c� v�pis �esk�ch server� Gopher, ze z��� 1995: jsou na n�m vesm�s akademick� servery. Jedin� neakademick� server pat�il firm� EUnet (d��ve COnet), kter� ji� v t� dob� nab�zela p�ipojen� �len�m sdru�en� CSUUG. Za pov�imnut� stoj� tak� to, �e seznam �esk�ch server� Gopher, stejn� jako v�t�ina nab�dek a menu, je ps�n v angli�tin�.
S �e�tinou v r�mci Gopheru to nebylo jednoduch�, ale �lo to, jak ostatn� dokl�d� i n�sleduj�c� obr�zek. U�ivatel ale musel pomoci s t�m, �e si explicitn� vybral tu verzi znakov�ho k�dov�n�, kter� mu vyhovovala. Na obr�zku vid�te, jak se to d�lalo - a jak vypadalo uv�t�n� na "n�rodn�m vstupn�m bodu" slu�by Gopher pro �eskou republiku.
Poj�me se nyn� pod�vat na to, ��m a jak se v "Gopherprostoru" prezentovaly jednotliv� instituce. Za�n�me t�eba Poslaneckou sn�movnou. N�sleduj�c� trojice obr�zk� je tak� z roku 1995, dal�� trojice pak o n�co m�lo star��.
N�sleduj�c� dva obr�zky jsou a� z roku 1997, a pou��vaj� tak� jin�ho klienta. Ukazuj� nab�dku Poslaneck� sn�movny a V�E Praha (a tak� skrze "nov�j��ho" klienta slu�by Gopher).
St�le z roku 1995 jsou naopak n�sleduj�c� obr�zky, kter� ukazuj� obsah Gopher serveru Ministerstva �kolstv�, ml�de�e a t�lov�chovy.
Na z�v�r si uka�me je�t� jeden p��klad, konkr�tn� toho, jak se na Gopheru daly publikovat texty. Jde o �ryvek z jednoho v�ukov�ho materi�lu, kter� se zab�v� pr�v� t�m, co je Gopher.
�iv� uk�zky
Jak u� jsem uvedl v��e, pokud si chcete sami vychutnat proch�zku sv�tem Gopheru, st�le je�t� m�te mo�nost (by� jen s vhodn�m browserem), a to zde, nebo alespo� skrze br�nu do WWW. No a pokud chcete vid�t, jak se s Gopherem pracovalo v letech 1994 a� 1996, pod�vejte se na videouk�zky v m�m archivu. Ke Gopheru jich mohu nab�dnout hned n�kolik:
- proch�zka sv�tem Gopheru (��jen 1994)
- proch�zka sv�tem Gopheru (listopad 1996)
- proch�zka sv�tem Gopheru, II (listopad 1996)
- listov�n� diskusn�mi skupinami NetNews, skrze Gopher (listopad 1996)
- p��stup ke slu�b� WAIS, prost�ednictv�m Gopheru (listopad 1996)
- vyhled�v�n� pomoc� slu�by Veronica (listopad 1996)
