Jan Perner, stavbyvedouc� prvn� �esk� parostrojn� dr�hy, se narodil dne 7. z��� 1815 jako prvorozen� syn mlyn��e
Jana Pernera. Po p�edc�ch byl p�edur�en k svobodn�mu mlyn��sk�mu �emeslu. Jeho �ivotn� cesta v�ak vedla jinudy.
V roce 1822 byl Jan Perner p�ijat a zaps�n do element�rn� �koly v Pot�h�ch. Pot�sk� kaplan Moucha poznal, �e chlapec m�
mimo��dn� nad�n� a sna�il se ho dob�e p�ipravit na studium v hlavn� �kole. V roce 1827 Jan element�rn� �kolu v
Pot�h�ch dokon�il a opustil.
P�esto�e museli Pernerovi ��t skromn�, rozhodl otec Perner, �e nech� piln�ho a u�enliv�ho syna vystudovat hlavn�
�kolu v Praze. V t� dob� dor�staj�c� Jan s ��asem poslouchal zpr�vy o parn�m stroji pra�sk�ho mechanika Josefa Bo�ka,
prvn� �elezn� dr�ze anglick�ho vyn�lezce Stephensona a ostatn�ch vyn�lezech.
V prost�ed� T�nsk� hlavn� �koly pro�il Jan �ty�i l�ta. P�es probl�my s �hradou n�klad� spojen�ch se studiemi nehodlal
Jan sv� studia ukon�it pouze absolvov�n�m T�nsk� �koly jen proto, �e na dal�� studia nebylo ve ml�n� dostatek
prost�edk�. C�til se dostate�n� schopn�m a siln�m, aby s�m, vlastn� silou, p�ekonal nesn�ze a dostudoval. V roce 1830
byl rozhodnut, �e se pokus� slo�it p�ij�mac� zkou�ku na pra�sk�m technick�m u�ili�ti. Zkou�ku slo�il a byl p�ijat. K
mal� radosti rodi�� opustil rodn� ml�n a vydal se na studia do Prahy.
Technick� studium za�al Perner l�pe ne� u�en� na element�rn� �kole. Prvn� ro�n�k skon�il s vyznamen�n�m a dal�� dva s
v�born�m prosp�chem. Z pra�sk�ho technick�ho u�ili�t� odch�z� Jan v roce 1833.
Prvn�m p�sobi�t�m mlad�ho in�en�ra byl Ji��n, kde pracoval jako aktu��. Drobn� technick� pr�ce ho v�ak neupoutala.
Snil po velk�ch technick�ch �inech, zejm�na stavb�ch �elezn�ch drah. Proto uv�tal ozn�men� sv�ho u�itele Gerstnera o
n�boru �esk�ch technik� pro stavbu dvou �elezn�ch drah v Petrohradsk� gubernii v Rusku. Dlouho nev�hal a v p�semn�
��dosti se p��mo obr�til na Gerstnera se ��dost� o p�ijet� na stavbu �eleznic v Rusku. Jeho ��dosti bylo vyhov�no a
tak se vyd�v� s n�kolika dal��mi ��astlivci - �esk�mi techniky dne 28. dubna 1836 vozem sp�n� po�ty z Prahy do
Bruselu, kde se m�l sej�t se sv�m budouc�m ��fem Gerstnerem. Byl nad�en, �e byl vybr�n jako t�et� z �esk�ch technik�
pro studijn� cestu do Anglie, kde si m�l prohl�dnout a zdokumentovat �eleznice.
Do Petrohradu dorazila dru�ina 17. �ervna podle rusk�ho kalend��e. V t� dob� ji� byl projekt prvn� rusk� dr�hy z
Petrohradu do Carsk�ho Sela hotov. �esk� skupina technik� ji� byla kompletn� a ihned se zapojila do stavby prvn�
rusk� ve�ejn� �eleznice.
Postupem �asu vznikaly neshody mezi Gerstnerem a jeho pod��zen�mi. Hlavn� p���inou byla Gerstnerova nesn�enlivost a
autorit��sk� praktiky v pr�b�hu stavby. P�esto�e si v�ichni Gerstnera v�ili jako prvot��dn�ho odborn�ka a plnili jeho
p��kazy pe�liv�, doch�zelo ��m d�le �ast�ji ke konflikt�m, kter� kon�ily t�m, �e Gerstner nemilosrdn� ukon�il �innost
technik�, se kter�mi nebyl z jak�chkoliv d�vod� spokojen.
Postupn� do�lo a� na p�r vyj�mek na v�echny �esk� techniky. Do�lo i na Pernera, kter� byl nucen ukon�it svoji �innost
koncem listopadu 1836. Po rozchodu a zklam�n� ze spolupr�ce s Gerstnerem se Perner vracel bez prost�edk� dom� p�es
Moskvu a Lvov, kde str�vil celkem t�i m�s�ce.
V kv�tnu 1837, ji� zotaven z deziluze, dohodnul Jan Perner sv�j n�stup do slu�eb Severn� dr�hy Ferdinandovy. Prvn�ho
�ervna nastoupil k in�en�rovi Ghegovi, kter�mu bylo sv��eno veden� stavby dr�hy z B�eclavi do Brna. Tak se Perner po
p�lroce kone�n� vr�til ke sv� star� l�sce, k stavb� �elezn�ch drah. Na stavb� dr�hy do Brna byl in�en�r Perner pln�
zam�stn�n do l�ta roku 1839. Pot� byl pov��en projek�n�mi pracemi v �seku z Ostravy do Osv�timi.
Netrvalo v�ak dlouho a Perner vstoupil do historie olomoucko-pra�sk� dr�hy jako jeden z mu��, kte�� hledali nejvhodn�j��
trasu dr�hy mezi V�dn� a Prahou. Sv�j �ivotn� c�l na nejbli��� l�ta zalo�il na p�esv�d�en�, �e dr�ha bude p�ivedena do
Prahy Polab�m, od Pardubic. Byl jedn�m z n�kolika �esk�ch technik�, kte�� se p�i vyhled�v�n� nejlep�� trasy
olomoucko-pra�sk� dr�hy vyznamenali.
Po kru�n� pr�ci v ter�nu zastihla Jana Pernera p�ed v�nocemi roku 1841 zpr�va, o kter� se ji� dlouho hovo�ilo, a
kterou netrp�liv� o�ek�val. C�sa� Ferdinand rozhodl, �e v�stavbu kmenov�ch drah p�evezme do sv�ch rukou st�t. Perner
byl p�esv�d�en, �e ji� brzy obl�kne c�sa�skou ��ednickou uniformu. Po u�ednick�ch l�tech, pro�it�ch v Ji��n�, na
cest�ch N�meckem, Belgi� a Anglii, v Petrohrad� a ve Lvov�, pro�el nyn� ve slu�b�ch Severn� dr�hy Ferdinandovy lety
tovary�sk�mi a byl p�ipraven na l�ta mistrovsk�, do nich� u� vstupoval jako vynikaj�c� znalec a projektant �eleznic.
Podal si ��dost na m�sto podinspektora nebo vrchn�ho in�en�ra st�tn�ch drah. U� tehdy byl pova�ov�n za jednoho z
nejlep��ch �elezni�n�ch projektant�. Dne 16. b�ezna 1842 byl na z�klad� n�vrhu gener�ln�ho �editele st�tn�ch drah
Francesconiho p�ijat do slu�eb st�tn�ch drah jako vrchn� in�en�r.
Jako vrchn� in�en�r byl pov��en, aby posoudil ze v�ech hledisek dosud navr�en� trasy pra�sko-dr��ansk� dr�hy.
Podkladem pro posouzen� mu m�ly b�t ji� hotov� pr�ce, vlastn� pr�zkum a m��en�. Rovn� byl zmocn�n v�st slo�it�
jedn�n� se saskou vl�dou.
V dob�, kdy Perner h�jil z�jmy st�tn�ch drah na nejsevern�j��m �seku pra�sko-dr��ansk� dr�hy se za�alo v z��� roku
1842 se stavbou dr�hy z Olomouce do Z�b�ehu. Dne 26. listopadu na z�klad� Pernerov�ch z�v�r� a doporu�en� rozhodl
c�sa�, �e dr��ansk� trasa bude vedena �dol�m Labe. Tak Perner splnil jeden z velk�ch �kol�, kter� mu byly sv��eny ve
slu�b�ch st�tn�ch drah.
Sou�asn� �e�il Perner nem�n� d�le�it� a choulostiv� �kol, kter�m bylo um�st�n� n�dra�� st�tn� dr�hy v Praze. Od
listopadu 1842 pracoval Perner tak� na stavebn�ch projektech �sek� �eleznice z �esk� T�ebov� do Pardubic. Ve t��let�m
stavebn�m pl�nu olomoucko-pra�sk� dr�hy m�l Perner dal�� velk� �koly: vypracovat podrobn� n�vrhy pro cel� �esk� �sek
severn� dr�hy a v�st stavbu tohoto �seku.
Slavnostn� otev�en� dr�hy bylo stanoveno na 20. srpna 1845, pro zah�jen� ve�ejn� osobn� dopravy datum 1. z��� a
n�kladn� dopravy 1. ��jna 1845.
Dne 9. z��� se vrchn� inspektor Perner vracel z cesty na Moravu v prvn�m voze za lokomotivou. Vyhl�el neust�le
oknem a prohl�el si postup dokon�ovac�ch prac� na dr�ze. Po v�jezdu vlaku z choce�sk�ho tunelu sestoupil Jan Perner
na nejni��� stupe� sch�dk� vozu pomalu vj�d�j�c�ho vlaku do choce�sk�ho n�dra�� a pohl�dl zp�t, z�ejm� na tunel. Tato
chv�le se mu stala osudnou, nebo� v z�p�t� narazil hlavou na sloup vrat u vjezdu na n�dra��. T�ce ran�n� na ruce a s
ot�esem mozku odm�tl doporu�en� l�ka�e, aby nejezdil d�l a pokra�oval v cest� dom� do Pardubic k rodi��m. Druh�ho dne
10. z��� po t�k�m a dlouh�m boji o �ivot Jan Perner vydechl naposled ve v�ku 31 let.