Ústonožci
 Ústonožci | |
|---|---|
 Strašek paví (Odontodactylus scyllarus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | korýši (Crustacea) |
| (nezařazeno) | Multicrustacea |
| Třída | rakovci (Malacostraca) |
| Podtřída | malokrunýřovci (Hoplocarida) |
| Řád | ústonožci (Stomatopoda) Latreille, 1816 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ústonožci (Stomatopoda) jsou řád korýšů ze třídy rakovci (Malacostraca) a podtřídy malokrunýřovci (Hoplocarida). Jde o jediný žijící řád malokrunýřovců, zároveň zahrnují pouze jeden klasifikovaný žijící podřád – Unipeltata. Celkem existuje asi 500 druhů ústonožců.[1][2]
Nejmenší ústonožci dorůstají délky pouhých 2 cm, největší měří až 30 cm. Mají relativně robustní tělo. Jméno získali podle pěti předních párů nohou, které se někdy označují jako příústní nožky neboli maxilipedy. Ty vyrůstají z hrudi a podílejí se na krmení, druhý pár je přičemž přeměněný do podoby prodloužených loupeživých končetin s dvěma modifikovanými články na konci. Zbylé tři páry hrudních končetin a zadečkové končetiny (pleopody) jsou dvojvětevné a slouží k pohybu, z toho pleopody i k plavání. Jejich funkce je nicméně také dýchací; spolu se stejnonožci (Isopoda) jde o jediné rakovce se žaberním systémem odvozeným od zadečkových končetin. Hlavovou část těla kryje karapax, jenž srůstá s prvními čtyřmi články hrudi. Antenuly jsou trojvětevné a anteny dvojvětevné.[2][3] Raritní stavbu vykazují oči: jsou složené, rozdělené do tří oddělených částí, celkem zahrnují nejvíce různých typů fotoreceptorů v celé živočišné říši.[4]
Ústonožci se typicky vyskytují v tropických či subtropických mělčinách, ačkoli konkrétně čeleď Bathysquillidae obývá i hlubinné vody. Ústonožci většinou žijí ve vyhloubených norách, ve skalních štěrbinách či na jiných podobných místech, kam se bleskurychle ukrývají v případě vyrušení. Pomocí loupeživých končetin se rychle zmocňují i vlastní kořisti, mezi kterou patří ryby, jiní korýši a další vodní tvorové.[2][3] Někteří ústonožci se objevují mezi mořskými plody, konkrétně Squilla empusa nebo Lysiosquilla scabricauda.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ WoRMS - World Register of Marine Species - Stomatopoda. www.marinespecies.org [online]. [cit. 2026-03-28]. Dostupné online.
- 1 2 3 BRUSCA, R. C.; MOORE, Wendy; GIRIBET, G., 2023. Invertebrates. 4. vyd. New York: Oxford University Press. ISBN 9780197554418. S. 674. (anglicky)
- 1 2 MOTYČKA, Vladimír; ROLLER, Zdeněk, 2001. Bezobratlí (1). Praha: Albatros. (Svět zvířat; sv. 10). S. 105.
- ↑ MARSHALL, Justin; CRONIN, Thomas W.; KLEINLOGEL, Sonja. Stomatopod eye structure and function: A review. Arthropod Structure & Development. 2007-12, roč. 36, čís. 4, s. 420–448. Dostupné online [cit. 2026-03-28]. doi:10.1016/j.asd.2007.01.006. (anglicky)
- ↑ CARPENTER, Kent E. Living marine resources of the Western Central Atlantic. Volume 1: Introduction, molluscs, crustaceans, hagfishes, sharks, batoid fishes, and chimaeras. Rome: Food and agriculture organization of the United Nations, 2002. (FAO Species Identification Guides for fishery purposes). Dostupné online. ISBN 978-92-5-104825-2, ISBN 978-92-5-104826-9. S. 246–250.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ústonožci na Wikimedia Commons 
Taxon Stomatopoda ve Wikidruzích
