Přeskočit na obsah

Burakumin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Image
Burakumin Džiičiró Macumoto, aktivista za práva Burakuminů

Burakumin (部落民, zastarale 穢多 eta nebo (穢多・非人 eta-hinin[1]) jsou příslušníci japonské sociální menšiny. Jedná se o potomky příslušníků profesí, které byly považovány za poskvrnění smrti či rituální čistoty jako např. řezníci, popravčí, koželuhové či hrobaři, a dalších, zabývajících se "nečistými" činnostmi (popeláři ap.). Protože všechna tato zaměstnání byla považována za nečistá, příslušníci kasty burakuminů museli žít v místech oddělených od ostatních obyvatel Japonska ve vlastních osadách a ghettech a bylo jim zapovězeno uzavírat manželství s příslušníky jiných společenských vrstev.

První zmínky o páriích v japonské společnosti lze najít již v čínské kronice Chou Chan-šu pojednávající zhruba první dvě století našeho letopočtu

V Japonsku v Období Heian[1] a Období Edo (n. Tokugawa) byly určité profese a jejich příslušníci považováni za „nečisté“. Burakumini se nacházeli na nejnižším stupni sociálního systému feudálního Japonska. Museli žít v oddělených sídlech či separovaných čtvrtích velkých měst a nosit zvláštní oděv. Při setkání s jakýmkoli člověkem z jiné kasty museli sejmout pokrývku hlavy.

Postavení burakuminů v současnosti

[editovat | editovat zdroj]

Ve snaze o modernizaci Japonska v Období Meidži vláda roku 1871 zrušila kastovní systém.[2] Oficiálně tedy burakuminy zrovnoprávnila, ale předsudky a diskriminace ve vztahu k nim nevymizely a přežívají stále. Přísný systém registrace a místa pobytu každého Japonce a členů jeho rodiny umožňuje rychle zjistit nejen místo pobytu každého jednotlivého člověka, ale i všech jeho příbuzných i předků. To znamená, že osoby, které chtějí vstoupit do manželského svazku nebo se ucházejí o zaměstnání, nemohou svou příslušnost ke kastě burakuminů skrýt. Rodiče prověřují ženichy a nevěsty svých dětí ohledně jejich příslušnosti k této kastě a dělají vše pro to, aby se takový sňatek neuskutečnil. Velké společnosti se snaží nepřijímat burakuminy do zaměstnání.

Třebaže tedy první zákony směřující k jejich zrovnoprávnění pocházejí již z roku 1871, stále se tito lidé, nepodaří-li se jim utajit svůj původ, setkávají s diskriminací nejen ve vztazích s většinovou společností, ale i při získávání vzdělání a zaměstnání.

Chong Do Hah a Christopher C. Lapp se domnívají, že diskriminace burakumin neměla pozadí náboženské, nýbrž politické.[1]

Podle průzkumů japonské vlády z roku 1993 v Japonsku existovalo k tomuto datu 892 751 burakuminů v 4 533 osadách a 298 385 domácnostech především v západním Japonsku. Tři čtvrtiny těchto osad se nacházejí na venkově. Podle informací Ligy pro osvobození burakuminů jich však v Japonsku žije na tři milióny v cca 6000 sídlech.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Burakumin na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 3 ŠINDELÁŘOVÁ, Barbora. Burakumin: ne-lidé v japonské společnosti: Je diskriminace burakumin náboženská?. Dingir. 2026-06-09, roč. 29, čís. 2, s. 44–45. Dostupné online [PDF, cit. 2026-08-02]. ISSN 1212-1371.
  2. ↑ Japan: Memoirs of a Secret Empire. Glossary [online]. PBS [cit. 2026-08-02]. Heslo Burakumin. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]