Přeskočit na obsah

Fara v Tuklatech

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fara v Tuklatech
Image
Základní informace
Slohbaroko
Výstavba1729
Poloha
AdresaNa Valech čp. 19, Tuklaty, ČeskoČesko Česko
UliceNa Valech
Souřadnice
Mapa
Další informace
Rejstříkové číslo památky37666/2-868 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fara v Tuklatech v okrese Kolín je bývalá fara, která stojí v centru obce na návrší jihovýchodně od kostela Narození svatého Jana Křtitele. Je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1]

Faru vystavěl roku 1729 farář Václav Pečený, výstavbu financovala vévodkyně Marie Terezie Savojská z Lichtenštejna, majitelka škvoreckého panství, jehož součástí Tuklaty bývaly. Do roku 1953 byla obývaná místním farářem.[2] V 2. polovině 20. století byl objekt využíván pro administrativní účely MNV Tuklaty a jako sklad n.p. Kniha Středočeského kraje.[1] Kostel postavený v roce 1700 byl farním do 30. června 2009.[3]

Od počátku 90. let je ve vlastnictví obce. Prochází postupnou rekonstrukcí na společenské centrum se dvěma sály a několika dalšími menšími místnostmi pro spolkovou a společenskou funkci.[2]

Areál fary tvoří obytná budova, vjezdová brána, ohradní zeď a dvůr. Obytná budova má půdorys ondřejského kříže s oktogonálním středem tvořícím sál, ke kterému přiléhají čtyři boční křídla. Tato křídla jsou obdélníkového půdorysu při skosených nárožích. Nároží budovy jsou nepravě bosována. Fasádu člení lisenové rámce. Okna v přízemí jsou obdélníková s profilovaným ostěním s uchy. Ve dvoře stojí sýpka a hospodářská budova, původně pravděpodobně chlév. Východně od sýpky, již mimo areál, stojí torzálně dochovaná stodola.[1]

Je nejasné, proč má fara tuto architektonickou formu s centrální částí a s věncem křídel ve tvaru svatoondřejského kříže, které lze spatřit u velkých reprezentativních panských sídel té doby, jako například v zámku v Liblicích, v zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou nebo ve Veltrusích (většina far postavených v 18. století byla jednopatrová stavba na obdélném půdorysu).[2] Podle jedné verze měla být stavba údajně plánována vévodkyní Savojskou jako lovecký zámeček a později postoupena k zřízení fary.[4]

  1. 1 2 3 Fara. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000149594, rejstříkové číslo ÚSKP 37666/2-868. [cit. 2026-09-09]. Dostupné online
  2. 1 2 3 Fara. Obec Tuklaty. Naše obec. Historie. © 2026. [cit. 2026-09-10]. Dostupné online
  3. ↑ Filiální kostel Narození sv. Jana Křtitele, Tuklaty. Římskokatolická farnost Úvaly. Katalog Arcibiskupství pražského. © 2013-2026 Arcibiskupství pražské. [cit. 2026-09-10]. Dostupné online
  4. ↑ Tomáš Šimek a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VI, Východní Čechy. Praha: Svoboda, 1989. Kapitola Tuklaty - zámek, s. 504.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého: Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : Řada první: Arcidiecese pražská. Svazek Díl I. Vikariát Českobrodský, Černokostelecký, Mnichovický a Prosecký; díl I. Vikariát Českobrodský. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1910. 319 s. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola 14. Tuklaty n. Tuklety, fara, s. 60 – 64. 
  • PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XXIV. Politický okres Českobrodský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. 227 s. (Soupis památek). Dostupné online. Kapitola Tuklaty, s. 201 – 204. 
  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. Svazek IV. T-Ž. Praha: Academia, 1982. 636 s. Dostupné online. Kapitola Tuklaty, s. 114 – 115. (po registraci). 
  • ŠIMEK, Tomáš a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VI, Východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989. 724 s., [46] s. barev. obr. příl. Kapitola Tuklaty - zámek, s. 504. Dostupné online (po registraci)
  • WIRTH, Zdeněk, ed. et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 938 s. Umělecké památky republiky Československé; sv. 1., s. 798. Dostupné online (po registraci)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]