Přeskočit na obsah

Humprecht III. Czernin z Chudenic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o Humprechtovi III. Czerninovi z Chudenic. Další významy jsou uvedeny na stránce Humprecht Czernin z Chudenic (rozcestník).
Humprecht III. (starší) Czernin z Chudenic
rodový erb
rodový erb
Karlštejnský purkrabí
za rytířský stav
Ve funkci:
24. únor 1624 – 16. květen 1625
PanovníkFerdinand II.
PředchůdcePřibík Jeníšek z Újezda
Nástupcezemský úřad zrušen
Purkrabí Hradeckého kraje
Ve funkci:
1628 – 1629
PanovníkFerdinand II.
PředchůdceKryštof Chanovský z Dlouhé Vsi
NástupceJiří Malovec z Chýnova
Ve funkci:
1623 – 1624
PanovníkFerdinand II.
NástupceKryštof Chanovský z Dlouhé Vsi
Císařský komorník
PanovníkFerdinand II.
Císařský rada
PanovníkFerdinand II.
Člen direktoria za rytířský stav
Ve funkci:
24. květen 1618 – 4. listopad 1619
Předchůdcedirektorium ustaveno
Nástupcečinnost direktoria ukončena
Místokomorník Českého království
Ve funkci:
1616 – 1622 nebo 1623 ?
PanovníkMatyáš, Fridrich Falcký, Ferdinand II.
Hejtman Vltavského kraje
Ve funkci:
1610 – 1611
PanovníkRudolf II.
PředchůdceJiří z Talmberka a Diviš Czernin z Chudenic
NástupceJan z Říčan a Vilém Czernin z Chudenic
Volební obvodspolu s ním Sezima z Vrtby, Vilém Litvín Říčanský z Říčan
Ve funkci:
1605 – 1606
PanovníkRudolf II.
PředchůdceHeřman nejstarší Říčanský z Říčan a Vilém Czernin z Chudenic
NástupceSezima z Vrtby a Adam Velemyský z Velemyšlovsi
Volební obvodspolu s ním Jan z Talmberka

Narození15. dubna 1570
Úmrtí22. května 1632 (ve věku 62 let)
Radenín
Místo pohřbeníkostel sv. Markéty v Radeníně
TitulHodnostní korunka náležící titulu svobodný pán 15. března 1623 svobodný pán
Hodnostní korunka náležící titulu hrabě 8. června 1627 hrabě (český hraběcí stav)
Choť(1594) Eva Polyxena Voračická z Paběnic († 1632)
RodičeJan Czernin z Chudenic († 1580) a Marianna z Říčan
DětiJan Křtitel (1597–1642)
Příbuzníbratr: Diviš Czernin z Chudenic (1565–1621)
bratr: Vilém Czernin z Chudenic († 1629)
bratr: Heřman Czernin z Chudenic (1576–1651)
strýc: Humprecht Czernin z Chudenic (1525–1601)
vnuk: Humprecht Jan Czernin z Chudenic (1628–1682)
děd: Diviš Czernin z Chudenic († po 1548)
babička: Eliška Bohuchvalová z Hrádku († po 1549)
Zaměstnánípolitik
Profesekomorník
Náboženstvíod 1621 římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Humprecht III. Czernin z Chudenic, zvaný starší, také Humprecht Černín z Chudenic, německy Humprecht der Ältere Czernin von Chudenitz (duben 1570 – 22. května 1632)[1] byl český šlechtic z nedrahovické větve rodu Czerninů z Chudenic. Během stavovského povstání stál proti císaři. Přestože byl dokonce členem direktoria, byl omilostněn a stal se českým místodržícím, purkrabím Hradeckého kraje a posledním karlštejnským purkrabím.

Image
Humprechtův erb ve Starém královském paláci na Pražském hradě

Narodil se jako syn Jana Czernina z Chudenic († 1580), který několikrát zastával úřad hejtmana Vltavského kraje, a Marianny z Říčan. Jeho starší bratr Diviš Czernin z Chudenic (1565–1621) byl v roce 1621 jako jediný katolík popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho mladší bratr Heřman Czernin z Chudenic (1576–1651) se proslavil jako císařský vyslanec k tureckému sultánovi. Humprecht je často uváděn jako starší, aby se odlišil od svého vnuka Humprechta Jana (1628–1682).[2]

Image
Zámek v Prčicích

Kariéru začal jako hejtman Vltavského kraje, kterým se stal v roce 1605 spolu s Janem z Talmberka. V roce 1616 se stal místokomorníkem Českého království. V době druhého českého stavovského protihabsburského povstání se za rytířský stav stal členem direktoria. Choval se ovšem opatrně a nakonec se na radu bratra Heřmana přidal k císařské straně. Požádal o pardon. Po bitvě na Bílé hoře se v Praze zasazoval o to, aby se město nebránilo a kapitulovalo. Pokusil si vyjednat lepší pozici u Pavla Michny z Vacínova a Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka. Jako bývalý místokomorník pomáhal při revizi zápisů v zemských deskách. Na rozdíl od bratra Diviše z účasti v povstání vyvázl hladce. Nejdříve byl jen střežen vojáky ve svém domě a za omilostnění (pardon) musel zaplatit 1500 zlatých jako dar pro kostel sv. Jakuba na Starém Městě pražském. V roce 1621 konvertoval na katolickou víru a dále stoupal na společenském žebříčku. Stal se císařským radou, císařským komorníkem a přísedícím zemského soudu. Kariéru ukončil jako purkrabí karlštejnský[3] a purkrabí Hradeckého kraje.[4] Dne 15. března 1623 byl rodu potvrzen stav svobodných pánů a 8. června 1627 byl Humprecht spolu s bratrem Heřmanem povýšen do hraběcího stavu v Čechách.[5][6] Zemřel 22. května 1632 a pohřben byl v kostele sv. Markéty v Radeníně.[1][7] Náhrobek se dochoval.[7]

Manželka mu přinesla panství Radenín a Choustník na Táborsku. Před rokem 1605 od své tchyně, tehdy už vdovy po Adamu Voračickém, koupil polovinu městečka Prčice. Od Adamových dědiců koupil i druhou polovinu. Usadil se v renesančním prčickém zámku. Prčici nakonec v roce 1612 prodal Janovi z Talmberka a jeho ženě Kunce z Říčan.[3] V roce 1624 koupil Kostomlaty, které byly zkonfiskovány Petrovi a Oldřichovi z Kostomlat pro účast ve stavovském povstání.[8][4] V okolí dále přikoupil konfiskované Černčice a později Lhenice a Bukovice.[8]

V dubnu 1594[9] se oženil s Evou Polyxenou Voračickou z Paběnic († 2. června 1632, pohřbena v Radeníně[7]),[1] dcerou Adama Voračického z Paběnic a jeho ženy Anny Kaplířové ze Sulevic.[10] Narodil se jim jeden syn:[1]

  • Jan Křtitel Adam (také Jan starší;[7] 16. 8. 1597 – 22. 11. 1642, pohřben v Radeníně[7])
    • ∞ (1621) Zuzana Homutová z Harasova (1600–1654, pohřbena v Radeníně[7]), jejich děti:
      • 1. Eva Polyxena (kolem 1622 – 1688)
      • 2. Alžběta Johana (* kolem 1624)
      • 3. Heřman Václav František (asi 1626–1674/1675)
      • 4. Humprecht Jan (1628–1682)
  1. 1 2 3 4 MAREK, Miroslav. Rodokmen Czerninů 1 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2019-12-28]. Dostupné online.
  2. ↑ Humprecht Freiherr Czernin von Chudenitz [online]. Genealogics site [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.
  3. 1 2 JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha: Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9. S. 218.
  4. 1 2 Ottův slovník naučný, šestý díl. Praha: Vydavatel a nakladatel J. Otto, 1983. S. 625.
  5. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá Krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Mladá fronta, 2003. 336 s. ISBN 978-80-204-2349-8. S. 52.
  6. ↑ JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2014. 464 s. ISBN 978-80-242-4573-7. S. 168.
  7. 1 2 3 4 5 6 CIKHART, Roman. Popis Táborska: soupis archeologických, historických, lidových a přírodních památek politického okresu táborského s přehledem příslušné literatury. Tábor: Okresní rada osvětová, 1947. S. 128.
  8. 1 2 Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III. svazek: Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 221.
  9. ↑ Podle JUŘÍK Pavel, Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů, s. 218 se oženil v červnu.
  10. ↑ Eva Polixena Woraczicky von Pabienicz [online]. Genealogics site [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]