Koncese
Koncese (z lat. concessio „dovolení, připuštění, ústupek“) obecně označuje subjektivní právo, výsadu či oprávnění k provozu nějaké činnosti na určitém území, nejčastěji na území nějakého státu, např. jde o výsadu pro cizince k provozování nějakých služeb na území cizího státu. Může se jednat i o povolení k provozu či užívání nějakého objektu (nemovité věci, stroje, infrastruktury apod.) na nějakém území. Metonymicky se slovo koncese užívalo i pro toto území samé.
V dalším, starším významu, dnes již málo používaném, se mohlo jednat také o synonymum pro ústupek – např. územní ústupek.
Koncese v české legislativě
[editovat | editovat zdroj]Koncese je státní povolení k provozování některých vybraných živností podle § 5 odst. 1 živnostenského zákona.[1] Jedná se pak o tzv. koncesované živnosti (dříve provozované také pomocí koncesní listiny). Zákon v příloze vyjmenovává, o které živnosti přesně jde. Koncesovanou živností je např. Silniční motorová doprava nákladní, osobní, Podnikání s nebezpečnými odpady nebo Provozování pohřební služby.
Státem neregulovaná živnost se nazývá ohlašovací živnost.
Další význam pojmu koncese lze v české legislativě nalézt v oblasti veřejných zakázek (§ 2 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek). Koncesí ve smyslu § 174 zákona o zadávání veřejných zakázek je uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem na poskytnutí služeb anebo stavebních prací, kdy protiplnění dodavateli spočívá nikoliv v platbě od zadavatele, ale v právu braní užitků vyplývajících z poskytované služby anebo provedené stavební práce, Zároveň je ale na dodavatele přeneseno i provozní riziko, tedy dodavateli není příjem z poskytovaných služeb či provedených stavebních prací garantován a tedy mu není zaručena návratnost vynaložených nákladů a investic vzniklých při provozování stavby či poskytování služeb.
Veřejnou zakázkou, která je koncesí na služby, tak bude např. propachtování multifunkčního objektu ve vlastnictví obce, pokud obec smluvně uloží pachtýři povinnost poskytovat určité služby, anebo pro určité služby stanoví závazné požadavky na minimální či maximální poskytovaný objem, pro jejich četnost či kvalitu (srov. rozsudek NSS 2 As 43/2021-92). Propachtování objektu v takovém případě bude veřejnou zakázkou bez ohledu na to, zda bude smlouva označena jako pachtovní dle občanského zákoníku či jinak. Podstatné pro odlišení veřejné zakázky, která je koncesí, od tzv. "čistého" pachtu je, zda uzavřená smlouva směřovala k pouhému propachtování objektu, či k tomu, aby dodavatel (byť i jen dílčí částí plnění) zajistil určité služby dle pokynů a požadavků zadavatele. [2]
Telekomunikační koncese
[editovat | editovat zdroj]Koncese byly dříve udělovány například i pro provoz telekomunikačních zařízení. Odtud pak pochází používaná sousloví televizní koncesionář a koncesionářské poplatky, dnes typicky u rozhlasu a televize.
Územní koncese
[editovat | editovat zdroj]
Územní koncese je většinou ústupek nějakého území slabšího státu, který ho podstoupí silnějšímu. Takové území resp. koncese zůstává oficiálně součástí původního státu, ale veškerou moc a suverenitu nad ním má nová silnější mocnost. Nejznámější územní koncesí je město Tchien-ťin (Tiencin), ležící na řece Chaj-che na pobřeží Pochajského zálivu. Více než polovina města byla od konce 19. století do konce první světové války obsazena mnoha koloniálními mocnostmi jako Rakousko-Uhersko, Itálie, Rusko, Belgie, Japonsko, Francie, Spojené království, Německo.
Známá je také německá koncese na Šantungském poloostrově, přístav a zátoka Čching-tao. Až do roku 1891 byl Čching-tao jen malou rybářskou vesnicí, kdy se císařský dvůr dynastie Čching rozhodl, že zde umístí důležitou vojenskou základnu. V roce 1897 se toto město stalo německou koncesí. Němci z něho brzy vytvořili strategicky důležitý přístav a vybudovali v něm mnoho výstavných ulic a boulevardů a základnu námořnictva. V roce 1914 byl Čching-tao okupován Japonskem. Zpět čínské vládě se vrátilo roku 1922, ale během druhé světové války bylo znovu okupováno. Po ní zde krátkou dobu sídlila část americké Pacifické floty. 2. června 1949 do města ale vstoupila Čínská lidová armáda a Komunistická strana Číny jej od té doby kontroluje.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. In: Sbírka zákonů. 1991. Dostupné online. § 5, odst. 1. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ 2 As 43/2021- 92 - Vyhledávač NSS. vyhledavac.nssoud.cz [online]. [cit. 2026-08-25]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří, a kol. Akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha: Academia, 2000. 834 s. ISBN 80-200-0607-9.
