Přeskočit na obsah

Lektor (církev)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Image
Římskokatolické pověřování službou lektorátu v polských Katovicích (2012)
Image
Pravoslavný žalmista (1878)

Lektor (z latinského lector – čtenář, předčítající) v křesťanské liturgii je osoba pověřená úkolem předčítat čtení z Písma svatého.

Katolické pojetí

[editovat | editovat zdroj]

Nižší svěcení / Trvalé ustanovení ke službě

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1973 v římskokatolické církvi existoval lektorát jakožto jedno z nižších svěcení, která tvořila předstupně ke svěcení kněžskému. Pavel VI. apoštolským listem Ministeria quaedam nižší svěcení s účinností k 1. lednu 1973 zrušil. Lektorát a akolytát však byly transformovány v tzv. služby, kterými jsou trvale pověřováni vybraní laici, především kandidáti jáhenského svěcení. Původně bylo ustanovování k těmto službám omezeno na muže, roku 2021 je papež František v motu proprio Spiritus Domini otevřel i ženám.

Liturgická role

[editovat | editovat zdroj]

V rámci provádění liturgické reformy se stalo obvyklým předčítání mešních čtení laiky, bez ohledu na trvalé ustanovení ke službám. Jako lektor je běžně označován i ten, na koho při nějaké konkrétní bohoslužbě připadá úkol předčítat čtení.

Předkoncilní pontifikál obsahoval jednoduchý obřad ustanovení ke službě žalmisty (kantora), který neměl charakter svěcení. Náplní služby byl liturgický zpěv. Ustanovení bylo připojováno k obřadu přijetí do stavu kleriků - tonzuře.[1]

Pravoslavné pojetí

[editovat | editovat zdroj]

V pravoslavné církvi existuje duchovenská hodnost žalmisty (ve slovanském prostředí se lze setkat s označením žalmisty synonymním pojmem čtec, případně s rusismem psalomščik). Jedná se o nejnižší duchovenskou hodnost, do které bývá kandidát uváděn postřižením z rukou biskupa. Hlavní povinností žalmisty je četba hodinek a žaltáře (odtud jeho pojmenování) před bohoslužbami, nebo v jejich rámci. Žalmista také může předčítat při bohoslužbách biblické úryvky, mimo textů z evangelií. Může také plnit funkci kanonarcha. Žalmista, vzhledem k tomu, že již je počítán mezi duchovní, může nosit kleriku (v pravoslavném prostředí zvanou podrjasnik), při liturgii přes ní může (ale nutně nemusí) nosit stichar.

Anglikánské pojetí

[editovat | editovat zdroj]

V anglikánské církvi existuje, podobně jako v pravoslavných církvích, dodnes lektorské svěcení, nejedná se však o svěcení v takovém slova smyslu, jako v případě pravoslavných církví. Od roku 1886 je úřad lektora jiný; kandidát na přijetí lektorátu navštěvuje tři roky teologické vzdělání formou večerní školy (praxe ve Spojeném království) a následně může být uveden do úřadu lektora. Není ale řazen mezi duchovní, zůstává stále laikem. Může však kázat a pomáhat například s pohřby. Nosí nejčastěji modrý tippet a chórový oděv.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reader (liturgy) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Pontificale romanum. Parisiis: A. Jouby, 1859. 620 s. Dostupné online. (latinsky) Google-Books-ID: 4f8YAAAAYAAJ.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Image Obrázky, zvuky či videa k tématu Lektor na Wikimedia Commons