Lomenice

Lomenice je v lidové architektuře podle typu střechy trojúhelníkový nebo lichoběžníkový prkenný štít. Prkna jsou skládána do různých obrazců a spáry kryty lištami, někdy ozdobně vyřezávanými. V dolní části bývá zakončena malou stříškou zvanou podlomenice, nahoře pak může být zakončena kabřincem či záklopovým prknem (v případě polovalbové střechy), po stranách bývají tzv. okřídlí.[1]
Uprostřed lomenice se někdy umisťovalo vodorovné prkno např. se zbožnou průpovědí. Někdy byl v horní části zavěšen obrázek světce.
Typy lomenic
[editovat | editovat zdroj]Nejstarším a také velmi rozšířeným způsobem je svislé kladení prken. Další možností je jejich skládání šikmo ke střední ose štítu: prkna jdou buď rovnoběžně s rovinou střechy, pak hovoříme o tzv. střechovitém skládání, nebo naopak kolmo k rovině střechy, pak se jedná o skládání klasovité.[2]
- svislé skládání lomenice
- střechovité skládání lomenice
- kombinace svislého a klasovitého skládání
- bohatě skládaná lomenice – kombinace stylů
- bohatě skládaná lomenice – kombinace stylů
Střechovité skládání se typicky vyskytuje ve středních a jižních Čechách, na západní Moravě a na Slovensku. Klasovité skládání naopak převládá v Polabí, v severních Čechách, v Orlických horách, v Podkrkonoší a na Českomoravské vysočině.[2]
Další formy lomenic vznikly kombinací těchto způsobů kladení prken. Bohatě skládané lomenice měly nejprve významné budovy (rychty, kovárny…), poté i menší obytné domy. V některých oblastech (severovýchodní a východní Čechy, východní Morava) byly lomenice zdobeny i malbou, a to především květinovou výzdobou.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Slabikář návštěvníků památek. Příprava vydání Jaroslav Herout. 3. přepracované vyd., dotisk. vyd. Tvorba: Rejtarová 326 s. ISBN 978-80-85386-92-9. S. 198.
- 1 2 3 FROLEC, Václav. Lidová architektura : encyklopedie. Praha: [s.n.] ISBN 978-80-247-1204-8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo lomenice ve Wikislovníku