Mořské národy
Mořské národy je souhrnný název pro národy neznámého původu, které v průběhu 2. tisíciletí př. n. l. okolo roku 1200 př. n. l. během pozdní doby bronzové[pozn. 1] útočily na bohaté starověké civilizace nacházející se na březích Středozemního moře, jako byla egyptská, mykénská, chetitská a další.[1] Některé z těchto kultur se jim povedlo vyvrátit. Tuto hypotézu navrhli v 19. století egyptologové Emmanuel de Rougé a Gaston Maspero na základě primárních pramenů, jako jsou reliéfy na pohřebním chrámu Ramesse III. v Medínit Habu. Pozdější výzkumy hypotézu dále rozvíjely, když se pokoušely propojit tyto prameny s jinými doklady migrací, pirátství a destrukce v pozdní době bronzové. Zatímco původní verze hypotézy považovaly Mořské národy za hlavní příčinu kolapsu pozdní doby bronzové, novější přístupy je obvykle vnímají spíše jako symptom událostí, které již byly v pohybu před jejich údajným útočným tažením.
Egypťané se ve svých písemných zprávách zmiňují nájezdy národů, které přišly z moře nebo ze středomořských ostrovů, přičemž uvádějí jména, kterými je označovali. Podle různých hypotéz jsou (obvykle na základě zvukové podoby) s jednotlivými národy ztotožňováni Etruskové (usadili se v Itálii), Lýkové, Dórové, Frýgové a Thrákové (pocházející z dnešního Bulharska), Féničané, Pelištejci a pozdější obyvatelé Sardinie a Sicílie.[1] Přiřazení však zůstává značně nejisté.
Kolem roku 1200 př. n. l. dobyly pobřeží Malé Asie, Sýrie, Palestiny a zaútočily i na Egypt.[1] Jejich útok z Egejského moře a z maloasijského pobřeží způsobil zánik novochetitské říše v Malé Asii. Další útok podnikly na Egypt za vlády Ramesse III. Byly sice odraženy, ale Egyptská říše poté na určitou dobu omezila svou rozpínavost pouze na africký kontinent. Do tohoto útoku byli zapojeni i Filištíni.
Podle jedné z hypotéz vědců z Bulharského národního muzea vedených D. Ovčarovem archeologické nálezy v oblasti západní Malé Asie a dnešního Bulharska mimo jiné dokládají, že tyto národy pravděpodobně stojí za zničením tzv. Homérovy Tróje někdy kolem roku 1190 př. n. l.[2] Podle jiných teorií je sled, příčinnost (řetězec) událostí a jejich souvislost či spojitost s „mořskými národy“, odlišný, resp. opačný (kritizovaný a odmítaný autor Eberhard Zangger v knize Nový boj o Troju uvádí jejich přehled).[3]
Původ části „národů z moře“ se na základě archeologických nálezů hledá na sever od východního Středomoří – na Balkáně a zčásti v Karpatské kotlině, v prostředí kultur popelnicových polí.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Citace: „Tvrzení, že kolem roku 1200 př. n. l. proběhla velká ‚migrace Mořských národů‘, je údajně založeno na egyptských nápisech – jednom z doby vlády Merenptaha a druhém z doby vlády Ramesse III. Přesto se v samotných nápisech žádná taková migrace nikde nevyskytuje… Hypotéza o migraci je tedy založena nikoli na samotných nápisech, ale na jejich interpretaci.“
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 Kronika lidstva. Praha: Fortuna Print, 1994. ISBN 80-85873-19-2. S. 57 (Stěhování národů mění egejský svět).
- ↑ OVCHAROV, Dimitar. Fünfzehn Schätze aus Bulgarischen Ländern. Sofie : Dunav Press, 2003. ISBN 978-954-9308-08-2. (německy)
- ↑ ZANGGER, Eberhard. Nový boj o Troju. Praha: Brána, 1995. ISBN 80-85946-17-3. S. 21–34, 204–207.
- ↑ JIRÁŇ, Luboš. Velké stěhování národů doby bronzové?. Živá archeologie. 2007, roč. 8, s. 19–26.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mořské národy na Wikimedia Commons
