Přeskočit na obsah

Oberkommando der Luftwaffe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Image
Vlajka OKL

Oberkommando der Luftwaffe („Vrchní“ velení letectva; zkráceně OKL) bylo nejvyšším velením letectva Luftwaffe nacistického Německa.

Luftwaffe byla organizována do rozsáhlé a různorodé struktury vedené říšským ministrem a vrchním velitelem letectva (Oberbefehlshaber der Luftwaffe) Hermannem Göring. Prostřednictvím Říšského ministerstva letectví (Reichsluftfahrtministerium) kontroloval Göring všechny aspekty letectví v Německu, civilní i vojenské. Tato organizace byla vytvořena v mírovém období předcházejícím německému zapojení do španělské občanské války.[1]

Na počátku roku 1937 Göring oznámil reorganizaci Říšského ministerstva letectví na vojenskou a civilní složku. Vojenskou složku mělo vést Vrchní velení letectva (Oberkommando der Luftwaffe) se svým náčelníkem a generálním štábem. Oddělení vojenského a civilního letectví však bylo neúplné a roztříštěné. Některé části vojenské složky zůstaly pod kontrolou generálního inspektora letectva, polního maršála generála (Generalfeldmarschall) Erhard Milch.

Jednalo se o:

  • Ústřední oddělení
  • Všeobecný letecký úřad
  • Všechny inspektoráty[2]

Důvodem této struktury bylo především oslabení Milcha, který se těšil příznivé pozornosti nacistické strany. Později v průběhu roku a na počátku roku 1938 však Göring organizační strukturu znovu změnil tím, že tři úřady vyňal z Milcha a generálního štábu řízení a podřídil je své přímé kontrole.

Jednalo se o:

Po této změně se tyto úřady staly dalšími mocenskými centry v RLM, čímž došlo k dalšímu roztříštění vrcholné organizace letectva. Zároveň to ochromilo důležité funkční oblasti.[2]

Organizace

[editovat | editovat zdroj]

Aby se německé letectvo mohlo připravit na evropskou válku jako letecká složka spojených ozbrojených sil nacistického Německa (Wehrmacht), potřebovalo vrchní velení rovnocenné velení armády (Oberkommando des Heeres) a námořnictva (Oberkommando der Marine). 5. února 1935 proto vzniklo OKL a v roce 1939 byla struktura německého letectva nově reorganizována. Zásluhy na vytvoření skutečného vrchního velení jsou připisovány generálovi letectva (General der Flieger) Güntheru Kortenovi, veliteli 1. letecké flotily (Luftflotte 1), a jeho náčelníkovi operačního oddělení Karlu Kollerovi. Oba usilovali o vyčlenění samostatného velení z Göringova všeobsahujícího Říšského ministerstva letectví. Cílem bylo postavit německé letectvo na skutečný válečný základ tím, že budou všechny klíčové vojenské složky RLM soustředěny do jediného velení.

Zahrnovalo následující složky:[1][3]

  • Generální štáb
  • Operační štáb
  • Všechny zbrojní inspektoráty
  • Intendantská složka
  • Spojovací služba[1]

Další oblasti, jako výcvik, administrativa, civilní obrana a technický vývoj, zůstaly pod kontrolou RLM. Nová organizace se ukázala jako efektivnější a fungovala až do konce války.[1]

OKL, stejně jako jeho protějšky v armádě a námořnictvu, podléhalo Vrchnímu velení ozbrojených sil (Oberkommando der Wehrmacht; OKW), které bylo následně odpovědné Hitlerovi za operační velení všech tří složek ozbrojených sil.

OKL bylo rozděleno na přední sled (1. Staffel) a zadní sled (2. Staffel). Přední sled se přesouval s bojištěm, zatímco zadní sled zůstával téměř výhradně v Berlíně.[3][4]

OKL bylo rovněž operační složkou německého letectva. Z operačního hlediska bylo rozděleno na letecké flotily na vysoké úrovni velení. Zpočátku bylo rozděleno do čtyř leteckých flotil (Luftflotten), které byly formovány geograficky a číslovány postupně. Později byly přidány další tři letecké flotily, jak se území ovládané Německem dále rozšiřovalo. Každá letecká flotila byla samostatnou jednotkou. Její velitel odpovídal za veškeré letecké operace a podpůrné činnosti. Velení všech stíhacích operací však měl stíhací vůdce (Jagdfliegerführer), který se zodpovídal náčelníkovi letecké flotily.[5]

Každá letecká flotila byla dále rozdělena na letecké oblasti (Luftgaue) a letecké sbory (Fliegerkorps). Každá letecká oblast měla 50 až 150 důstojníků vedených generálmajorem. Odpovídala za zajištění administrativní a logistické struktury a také zdrojů pro jednotlivá letiště. Letecké sbory naproti tomu zajišťovaly operační záležitosti související s létáním, jako bylo rozmístění jednotek, řízení letového provozu, výzbroj a údržba.[5]

Protože tato organizace poskytovala létajícím jednotkám pozemní podpůrnou strukturu, byly tyto jednotky zbaveny nutnosti přesouvat podpůrný personál z jednoho místa na druhé při změně působiště. Jakmile jednotka dorazila na nové místo, veškerý letištní personál přešel pod velení velitele této jednotky.[5]

Seznam velitelů

[editovat | editovat zdroj]

Vrchní velitelé Luftwaffe

[editovat | editovat zdroj]
#ObrázekVelitelHodnostNastoupilOdešelDoba ve funkci
1ImageHermann GöringReichsmarschall1. března 193523. dubna 194510 let, 53 dní[6]
2ImageRobert Ritter von GreimGeneralfeldmarschall26. dubna 19458. května 194512 dní[6]

Náčelníci generálního štábu OKL

[editovat | editovat zdroj]
Image
Vlajka náčelníka generálního štábu OKL
#ObrázekNáčelník generálního štábu OKLHodnostNastoupilOdešelDoba ve funkci
1ImageWalther WeverGeneralleutnant1. března 19353. června 19361 rok, 94 dní
2ImageAlbert KesselringGeneral der Flieger5. června 193631. května 1937360 dní
3ImageHans-Jürgen StumpffGeneral der Flieger1. června 193731. ledna 19391 rok, 244 dní
4ImageHans JeschonnekGeneraloberst1. února 193918. srpna 19434 roky, 198 dní
5ImageGünther KortenGeneral der Flieger25. srpna 194322. července 1944332 dní
–ImageWerner Kreipe (zastupující)General der Flieger2. srpna 194428. října 194487 dní
6Karl KollerGeneral der Flieger12. listopadu 19448. května 1945177 dní
–ImageHans-Jürgen Stumpff (zastupující)Generaloberst8. května 194523. května 194515 dní

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oberkommando der Luftwaffe na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 3 4 Caldwell a Muller 2007, s. 144–145.
  2. 1 2 Mitcham 2007, s. 21–22.
  3. 1 2 United States War Department 1995, s. 15.
  4. ↑ Lepage 2009, s. 16–17.
  5. 1 2 3 Stedman a Chappell 2002, s. 5–6.
  6. 1 2 turn0search0.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]