Quintillus
| Quintillus | |
|---|---|
 | |
| Narození | 212 Sirmium |
| Úmrtí | 270 (ve věku 57–58 let) nebo říjen 270 (ve věku 57–58 let) Aquileia |
| Občanství | starověký Řím |
| Povolání | politik |
| Nábož. vyznání | náboženství ve starověkém Římě |
| Rod | Neo-Claudian dynasty |
| Příbuzní | Claudius II., Crispus a Claudia Constantina (sourozenci) |
| Funkce | římský císař (270) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marcus Aurelius Claudius Quintillus (kolem 220 – říjen / listopad 270) byl římský císař vládnoucí od září do října či listopadu roku 270. Byl mladším bratrem císaře Claudia Gothika, který v září 270 zemřel v Sirmiu na mor.
Původ a kariéra
[editovat | editovat zdroj]Quintillovi rodiče jsou stejně jako u Claudia Gothika blíže neznámí, jistý je jen císařův ilyrský původ. Podle nepříliš důvěryhodného zdroje byl Quintillus ženatý a měl dvě děti.[1] Existenci bratra Crispa moderní bádání zpochybňuje.[2]
Kariéra budoucího panovníka je velmi špatně zdokumentována, předpokládá se pouze, že byl v roce 268 prokurátorem Sardinie[3] a že na samém sklonku Claudiovy vlády velel vojenské posádce v Itálii.[4]
Vláda
[editovat | editovat zdroj]Císařem se Quintillus stal ihned po smrti bratra Claudia, a přestože ho obratem uznal senát a s ním i většina říše, po zprávě, že legie na Balkáně zvolily panovníkem energického Aureliana, se jeho postavení stalo beznadějným. Není jasné, zda spáchal sebevraždu, nebo ho zabili vlastní vojáci, každopádně v říjnu či listopadu 270 zahynul v Aquileji. Údaj, že panoval jen 17 dní,[5] je jistě nesprávný, protože se zachovaly jeho mince z Malé Asie i z Egypta, tj. z poměrně vzdálených oblastí od centra impéria. Možná že 17 dní trvala jeho samostatná vláda před proklamací Aurelianovou, která proběhla také někdy v září, určitou dobu však museli oba císaři působit paralelně.[6]
Většina starověkých historiků hodnotí Quintilla velmi pozitivně, až nekriticky. Podle Pavla Orosia to byl „muž vyznačující se jedinečnou umírněností“[7] a také Eutropius a Historia Augusta mají pro něj jen slova chvály,[8] navzdory svému příznivému poměru k Aurelianovi.
Poznámky a reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Historia Augusta, vita Claudii 13, 9.
- ↑ Viz Dietmar Kienast, Römische Kaisertabelle, Darmstadt 1996, s. 231–232.
- ↑ Dietmar Kienast, Römische Kaisertabelle, s. 233.
- ↑ Historia Augusta, vita Aur. 37, 5.
- ↑ Historia Augusta, vita Claudii 12, 5; Eutropius 9, 12; Ioannes Zonaras XII, 26.
- ↑ Chronograf z roku 354 uvádí, že Quintillus vládl 77 dní, což se asi více blíží pravdě. Zósimos I, 47 hovoří o několika měsících.
- ↑ Pavel Orosius VII, 2.
- ↑ Eutropius 9, 12; Historia Augusta, vita Claudii 12, 3.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BURIAN, Jan. Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace. Praha: Svoboda, 1997. 237 s. ISBN 80-205-0536-9.
- ČEŠKA, Josef. Zánik antického světa. Praha: Vyšehrad, 2000. 280 s. ISBN 80-7021-386-8.
- GRANT, Michael. Římští císařové. Praha: BB art, 2002. 387 s. ISBN 80-7257-731-X.
- ZOSIMOS. Stesky posledního Římana. Praha: Odeon, 1983. 303 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Quintillus na Wikimedia Commons
- (anglicky) Quintillova biografie Archivováno 22. 9. 2022 na Wayback Machine.
| Předchůdce: Claudius II. |
 |
Římský císař 270 |
|
Nástupce: Aurelianus |
