T��stup�ov� kapalinov� raketa s nosnost� p�es 5000 kg na n�zkou dr�hu a p�es 1000 kg na stacion�rn� dr�hu. Od prvn�ho startu 24.12.1979 m� za sebou u� 100 start� (z toho 8 ne�sp�n�ch). V�voj rakety Ariane byl zah�jen v roce 1973 po ne�sp�chu raket Europa. Rakety Ariane startuj� z kosmodromu Kourou.

Ariane-1
Prvn� a druh� stupe� Ariane byl navrhov�n a zhotoven ve Francii. Prvn� stupe� je poh�n�n �ty�mi raketov�mi motory Viking 5, na druh�m stupni je jedin� motor Viking 4 s v�t��m expanzn�m pom�rem. V motorech se spaluje nekryogenn� dvouslo�kov� pohonn� l�tka - oxid dusi�it� a asymetrick� dimetylhydrazin. Motor t�et�ho stupn� HM-7, projektovan� a postaven� v N�mecku, je kysl�kovod�kov�. P�i pracovn�m tlaku 3 MPa a expanzn�m pom�ru 60:1 d�v� tah 61 kN po dobu 548 s a dosahuje specifick�ho impulsu 4315 Ns.kg^-1. Pro starty geostacion�rn�ch dru�ic se n�kdy p�id�v� je�t� �tvrt� stupe� na TPL. Startovn� hmotnost cel� rakety je cca 207 tun, pr�m�r 3,8 m, celkov� d�lka 41,38 m. Celkem uskute�n�no 11 pokus� o vypu�t�n�, z toho 2 ne�sp�n� (spolehlivost 81.82%). Prvn� start 24.12.1979. Posledn� start 22.02.1986.

Pro raketu je charakteristick� tvar aerodynamick�ho krytu u�ite�n�ho zat�en�. Jeho zv�t�en� pr�m�r umo��uje vypou�t�t rozm�rn� dru�ice, p��padn� i dvojice dru�ic syst�mem SYLDA a SPELTRA.

Ariane-2
Je to vlastn� Ariane-1 s prodlou�en�m t�et�m stupn�m.

Ariane-3
Tato varianta vznikla z Ariane-2 p�id�n�m �ty� urychlovac�ch motor� na TPL k prvn�mu stupni. Startovn� hmotnost cel� rakety je a� 250 tun, pr�m�r 3,8 m, celkov� d�lka 43 m.

Celkem bylo uskute�n�no 17 pokus� o vypu�t�n� raket Ariane-2 a Ariane-3, z toho 2 ne�sp�n� (spolehlivost 88.24%). Prvn� start 04.08.1984. Posledn� start 12.07.1989.

Ariane-4
Vznikla z Ariane-2 a 3 prodlou�en�m prvn�ho a t�et�ho stupn� a p�edev��m nav�ov�n�m nejr�zn�j��ch kombinac� startovn�ch urychlovac�ch motor� na TPL nebo KPL. Samotn� pln� natankovan� raketa Ariane-4 nem��e bez urychlovac�ch motor� odstartovat. Pokud se pou��v� samostatn�, pak jsou n�dr�e pohonn�ch hmot napln�ny jen ��ste�n�. Ozna�en� r�zn�ch verz� rakety Ariane-4 vych�z� z po�tu a typu urychlovac�ch motor�. Druh� ��slo ud�v� po�et a p�smena typ motor� (P-TPH, L-KPH). Pou��van� verze tedy jsou Ariane-40, 42P, 42L, 44P, 44LP a 44L (se�azeno podle rostouc� nosnosti). Startovn� hmotnost samotn� rakety je a� 295 tun, pr�m�r 3,8 m, celkov� d�lka 47 m. Prvn� start 22.01.1990. Nosnost 4900 kg na n�zkou dr�hu.

Ariane-5
Byla to zcela p�epracovan� raketa. Raketa se skl�dala ze dvou hlavn�ch ��st�. Z�kladem, spole�n�m pro ka�d� let, byl stupe� EPC H-155 (d�lka 30 m, pr�m�r 5,4 m, tah 1 MN, hmotnost 170 tun) obsahuj�c� kapaln� kysl�k a vod�k jako pohonn� l�tky (PL). Tyto byly ur�eny pro motor Vulcain klasick�ho �e�en� s tzv. otev�en�m pracovn�m cyklem, kdy ��st PL je spalov�na v plynov�m gener�toru pro pohon turbo�erpadel. Vznikl� plyny jsou pak odv�d�ny mimo motor. T�m se motor Vulcain li�il nap�. od motor� SSME raketopl�nu, s tzv. uzav�en�m cyklem, ve kter�ch jsou plyny z plynov�ho gener�toru p�iv�d�ny do spalovac� komory a p�isp�vaj� k tahu motoru. Motory s uzav�en�m cyklem jsou u�inn�j��, ale jsou konstruk�n� n�ro�n�j�� (L+K 72 (1996) �. 12, s. 734). V�voj motoru Vulcain si vy��dal celkem 275 zkou�ek na 17 exempl���ch motoru, kter� celkem odpracovaly 85 837 s. To dovolilo zkou�et nejr�zn�j�� - i extr�mn� - re�imy pr�ce motoru.

Dva urychlovac� bloky EAP s t��segmentov�mi motory na TPL P-230 byly zav�eny na boc�ch stupn� EPC H-155. P�i konstrukci urychlovac�ch blok� bylo pro v�robu v�ech t�� segment� motor� P-230 pou�ito klasick� oceli a nikoliv leh��ch kompozit�, a to z d�vod� v�t�� spolehlivosti. Ka�d� blok EAP m�l d�lku 31 m, pr�m�r 3 m, tah p�es 3 MN a hmotnost 269 tun.

D�lka horn� ��sti rakety se m�nila podle u�ite�n�ho zat�en�. Stupe� EPS L-9 m�l jako pohonnou jednotku motor Aestus klasick� koncepce spaluj�c� kombinaci monometylhydrazinu a N₂0₄. Pohonn� l�tky byly do spalovac� komory dopravov�ny stla�en�m h�liem. Odpadlo tud� turbo�erpadlo, co� zv��ilo spolehlivost rakety. Stupe� m�l d�lku 3,3 m, pr�m�r 4 m, tah kolem 27 kN a hmotnost 9 tun.

Kolem stupn� EPS L-9 byl ulo�en v�lcovit� �sek obsahuj�c� syst�m ��zen� rakety, na kter� pak dosedal aerodynamick� kryt, p�ekr�vaj�c� u�ite�n� zat�en�. T�m byla bu� jedna dru�ice nebo dv� a� t�i dru�ice ve speci�ln� konstrukc� SPELTRA, dovoluj�c� jejich sou�asn� vyn�en�.

Startovn� hmotnost kompletn� rakety byla a� 720 tun, celkov� d�lka kolem 33 m. Nosnost 18000 kg na n�zkou dr�hu nebo 6800 kg na GTO.

AR-501
Prvn� zku�ebn� let Ariane-5 dne 04.06.1996 byl ne�sp�n� a skon�il n�kolik des�tek sekund po startu exploz�. P��prava ke zku�ebn�mu startu prvn�ho exempl��e rakety Ariane 501 za�ala 4.3.1996. Dne 22. 4. byla raketa p�evezena na vypou�t�c� komplex, kde byly prov�d�ny zkou�ky pln�n� rakety kryogenn�m palivem a zkou��ny automatick� startovn� sekvence. Pot� byl prvn� stupe� rakety vypr�zdn�n a raketa byla p�evezena zp�t do mont�n� budovy.10. 5. byl na raketu um�st�n aerodynamick� kryt i s u�ite�n�m zat�en�m, �ty�mi dru�icemi Cluster. Dv� dru�ice byly um�st�ny v adapt�ru SPELTRA a zbyl� dv� na adapt�ru. Pot� do�lo k pln�n� n�dr�� dru�ic a stupn� L-9 skladovateln�mi pohonn�mi l�tkami; ka�d� dru�ice natankovala 650 kg hydrazinu pro man�vrovac� motory. Podle komise, posuzuj�c� p�ipravenost rakety ke startu, byla Ariane 501 schopna startu kdykoliv po 25. 5.

Kompletn� sestava rakety Ariane 501 byla 3. 6., den p�ed startem, znovu p�evezena na vypou�t�c� komplex ELA-3. Ve 2.30 m�stn�ho �asu v Kourou bylo zapo�ato s pln�n�m n�dr�� prvn�ho stupn� kryogenn�mi pohonn�mi l�tkami. V T-30 min bylo zah�jeno vychlazov�n� motoru Vulcain a v 8.28 m�stn�ho �asu se startovn� sekvence zastavila na T-7 min, nebo� se �ekalo na zlep�en� po�as�. V 9.23 byl d�n p��kaz ke spu�t�n� automatick� za�ehov� sekvence a v T -0 (tj. 9.33.59 m�stn�ho �asu) byl za�ehnut motor Vulcain. Jeho automatick� verifikace byla ukon�ena v T +6,7 s a v T +7,5 s do�lo k z�ehu urychlovac�ch blok� a v T +8 s se raketa odpoutala od vypou�t�c� rampy se zrychlen�m 2,5g. Do T +30s prob�hal let norm�ln�. Raketa dos�hla rychlosti M = 0,7 (857 km/h) a v��ky 3500 m. V T +37s v�ak ��dic� po��ta� rakety dal p��kaz k sou�asn�mu vych�len� jak trysek urychlovac�ch blok�, tak i trysky motoru Vulcain a� na zar�ky. T�m se kurs rakety prudce zm�nil a v d�sledku aerodynamick�ch sil se v T +41 s, tj. v okam�iku, kdy raketa dos�hla rychlosti zvuku, horn� ��st rakety odlomila. T�m byl aktivov�n vlastn� autodestruk�n� syst�m rakety (bezpe�nostn� d�stojn�k CSG vyslal sign�l k destrukci v T +66 s) a raketa se zm�nila v oblak ho��c�ch �lomk� v�etn� dru�ic Cluster za 500 mil. USD.

Pro vy�et�en� p���in hav�rie vytvo�ily organizace ESA a CNES dev�ti�lennou komisi, kter� p�edsedal J.-L. Lions, b�val� prezident organizace CNES. Ji� p�edb�n� anal�za telemetrick�ch dat v�ak nazna�ila, �e do�lo k selh�n� programov�ho vybaven� inerci�ln�ch ��dic�ch plo�in, kter� nebyly testov�ny v podm�nk�ch odpov�daj�c�ch letu Ariane 5. Hlavn� a z�lo�n� inerci�ln� plo�iny, kter� selhaly t�m�� sou�asn�, dodaly ��dic�mu po��ta�i zcela chybn� informace o letov�m stavu rakety. Pozd�ji bylo zji�t�no, �e po��ta�e inerci�ln�ch plo�in se zahltily daty, jejich� mno�stv� bylo d�ky vy���mu po��te�n�mu zrychlen� rakety Ariane-5 proti Ariane-4 neo�ek�van� vysok�. Plo�iny tedy bylo nutno p�epracovat.

AR-502
Druh� pokus o start evropsk�ho nosi�e nov� generace, u� byl �sp�n�. Raketa Ariane 5 (V101), odstartovala ve �tvrtek 30.10.1997 ve 14:34 SE� z kosmodromu Kourou ve Francouzsk� Guian�. Na ob�nou dr�hu se tak dostaly dv� nefunk�n� makety a mal� experiment�ln� v�deck� satelit. Z p�edb�n� anal�zy dat v�ak vyplynulo, �e tzv. hlavn� stupe� (EPC) vykazoval b�hem sv�ho aktivn�ho letu ur�it� nestability a p�edev��m, �e jeho motor Vulcain se vypojil o 7 sekund d��v, ne� bylo pl�nov�no. Z toho d�vodu se dostalo u�ite�n� zat�en� na ni��� ne� pl�novanou dr�hu.

Poletov�m rozborem bylo zji�t�no, �e po odd�len� obou urychlovac�ch blok�, do�lo k anom�ln�mu zv��en� rotace prvn�ho stupn�, p�i�em� �hlov� rychlost dos�hla 30�/s m�sto p�edpokl�dan�ch 6�/s. V d�sledko toho se pohonn� l�tky v n�dr��ch prvn�ho stupn� odst�edivou silou rozprost�ely pod�l st�n n�dr�� a indik�tor jejich mno�stv� se ocitl nad jejich m�stn� hladinou. ��dic� po��ta� dostal informaci, �e n�dr�e jsou pr�zdn� a 7 sekund p�ed pl�novan�m koncem funkce motor Vulcain vypnul. Raket� se v t� chv�li nedost�valo na rychlosti asi 200 m/s. I kdy� druh� stupe� pracoval a� do vy�erp�n� pohonn�ch l�tek, nepoda�ilo se deficit rychlosti �pln� zkorigovat a u�ite�n� zat�en� se tak dostalo na dr�hu s apogeem 27000 km m�sto pl�novan�ch 36000 km.

Pravou p���inu zv��en� rotace se nakonec poda�ilo objasnit a� po n�ro�n�ch zkou�k�ch na zku�ebn�m stavu. Moment vyvol�v� hrubost vnit�n�ho povrchu v�tokov� trysky, tvo�en� syst�mem chladic�ch trubi�ek sva�en�ch do spir�ly. V�tokov� plyny jsou tak pon�kud vybo�ov�ny ze sm�ru osy trysky, a to u� posta�uje ke vzniku to�iv�ho momentu.

Vhodnou konfigurac� odvodu plyn� z plynov�ho gener�toru je mo�no tento moment kompenzovat.

AR-503
T�et� a posledn� kvalifika�n� let AR-503 se uskute�nil 21.10.1998. Pro tento let byl na raketu je�t� pro jistotu p�id�n druh� syst�m ��zen� orientace, kter� by s�m o sob� tak� dok�zal eliminovat ne��douc� to�iv� moment. Let prob�hl norm�ln� a na ob�nou dr�hu byl vynesen Atmospheric Reentry Demonstrator (ARD) a maketa Maqsat-3, simuluj�c� z�t� a rozm�ry velk� telekomunika�n� dru�ice. ARD byl prototypem budouc�ch n�vratov�ch prost�edk� ESA. Rozm�rov� to byl 80% model velitelsk� jednotky Apolla s tepeln�m �t�tem o pr�m�ru 2,8 m. ARD dos�hl v��ky 830 km v T+43 min, zp�t do atmosf�ry vstoupil cca v T+75 min a na t�ech pad�c�ch o pr�m�ru 23 m p�ist�l v Tich�m oce�nu (po 1 h 43 min) v bod� o sou�adnic�ch 153,35�z.d. a 3,69�s.�. ARD vyrobila pro ESA firma Aerospatiale.

Raketa odstartovala v 16:37:21 UT. V T+2:23 se ve v��i 72 km odd�lily urychlovac� bloky EAP. Aerodynamick� kryt byl odhozen v T+3:13. Motory stupn� EPC byly vypojeny v T+9:53 a EPC se odd�lil od horn�ho stupn� EPS. V T+12:02 byla kabina ARD odd�lena od zbytku rakety EPS/Speltra/Maqsat-3 a navedena zp�t do atmosf�ry (viz v��e). V T+12:43 byl odhozen kryt adapt�ru Speltra a odhalil tak Maqsat-3. V T+15:14 byl zap�len motor Aestus horn�ho stupn� EPS a ho�el a� do T+31:00. V tomto bod� by se p�i norm�ln�m letu dru�ice odd�lila od EPS, ale z d�vodu sn�en� po�tu t�les na ob�n� dr�ze z�stal p�i tomto letu Maqsat p�ipojen k EPS. T�leso EPS/Maqsat-3 dos�hlo dr�hy 1027 x 35863 km x 7.0�, tedy dr�hy p�echodov� ke geostacion�rn� (GTO). Maqsat-3 vyrobila firma Kayser-Threde jako dynamick� model dru�ice Eutelsat W2, kter� m�la b�t p�i letu Ariane 503 vynesena p�vodn�. Hmotnost Maqsatu-3 byla 2730 kg, pr�m�r 2 m, d�lka 2,5m.

Po tomto �sp�n�m startu byla raketa Ariane-5 kvalifikov�na pro komer�n� starty. Prvn� komer�n� start (AR-504) s dru�ic� XMM prob�hl bez probl�m� dne 10.12.1999.

Raketa Ariane-5 l�tala �sp�n� a� do roku 2023, kdy byl jej� provoz ukon�en, proto�e byla nahrazena novou raketou Ariane 6.

Ariane 6

Raketa Ariane 6 byla vyvinuta jako modern�j�� a levn�j�� n�hrada rakety Ariane-5. Jde o raketu s nosnost� p�es 20 tun na n�zkou ob�nou dr�hu Zem� (LEO).

Konstruk�n� je Ariane 6 dva a p�l stup�ov�, proto�e ke vzletu pou��v� 2 nebo 4 n�v�sn� urychlovac� bloky (boostery) P120 na tuh� pohonn� l�tky (ka�d� s tahem 4500 kN). Boostery jsou p�ipojeny zboku k centr�ln�mu prvn�mu stupni rakety, vybaven�mu vylep�en�m motorem Vulcain 2.1 na kapaln� kysl�k a kapaln� vod�k s tahem 1370 kN. Tak� druh� stupe� rakety Ariane 6 je kysl�kovod�kov� a m� nov� restartovateln� motor Vinci s tahem 180 kN.

Podle po�tu booster� existuje varianta Ariane 62 s nosnost� a� 10 tun na LEO nebo 4,5 tuny na GTO (dr�hu p�echodovou ke geostacion�rn�). Siln�j�� varianta Ariane 64 pou��v� 4 boostery P120 a m� nosnost 21,5 tuny na LEO nebo 11,5 tuny na GTO.

Celkov� v��ka rakety Ariane 6 je 53 metr�, pr�m�r centr�ln� ��sti je 5,4 m a startovac� hmotnost je mezi 530 a 860 tunami.

Prvn� start rakety Ariane 62 prob�hl 09.07.2024 z Kourou a byl �sp�n�. Na ob�nou dr�hu kolem Zem� raketa dopravila 8 cubesat� a dal�� testovac� n�klad.