Parita kupní síly
_by_country.svg)
Parita kupní síly (anglicky purchasing power parity (PPP)) je ukazatel, který vyjadřuje rozdílnost cenových hladin mezi různými státy. Používá se k tomu, aby se posoudila relativní schopnost nakoupit stejné množství výrobků a služeb v obou státech.
Pomocí parity kupní síly je možné posoudit ekonomickou konvergenci mezi státy, zatímco ukazatele vycházející z HDP ukazují růst ekonomiky samotné. Parita kupní síly je navíc pro posouzení relativní síly dvou či více národních ekonomik vhodnější, než tržní kurzy jejich měn. Od těch se totiž často liší – například vlivem cel, daní poptávky po měně samotné jako finančním aktivu, nebo jiných transakčních nákladů – přičemž kurzy nevypovídají o skutečné schopnosti měny nakoupit výrobky nebo služby v daném státu.
Výpočet
[editovat | editovat zdroj]Prakticky se parita kupní síly počítá jako souhrn cen spotřebního koše v jednom státě vydělený souhrnem cen stejného spotřebního koše v jiném státě.[1] Stojí-li například suroviny potřebné na upečení stejného dortu v České republice 120 Kč, zatímco ve Spojených státech 10 USD, je implicitní kurz PPP 12:1.
Použitím širokého a srovnatelného spotřebního koše je výpočet PPP podobný výpočtu růstu spotřebitelských cen. Zároveň mají zvolené výrobky a služby přímý dopad na konkrétní výsledek výpočtu, a rozdílnost spotřebních košů je jedním z důvodů, proč se PPP uváděné různými organizacemi mohou lišit. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) například při svých výpočtech používá spotřební koš se zhruba 3 000 výrobky a službami, ale také veřejnými službami či cenami stavebních děl.[2] V České republice zjišťování cen spotřebního koše pro účely výpočtu PPP zajišťuje Český statistický úřad, samotný výpočet je pak harmonizován na evropské úrovni.[3]
Pro popularizaci konceptu rozdílné kupní síly a ilustraci jejího výpočtu se často používá spotřební koš o jedné položce. Nejznámějším takovým přístupem je takzvaný Big Mac Index, který využívá celosvětové působnosti řetězce McDonald's a standardizace jeho nabídky.[4] Postupem času vznikly další podobné indexy, jako například KFC Index (vytvořený pro srovnávání na africkém kontinentu, kde McDonald's často nepůsobí).[5]
Využití pro mezinárodní srovnání
[editovat | editovat zdroj]Parita kupní síly měn není sice zcela exaktně definovanou veličinou, avšak lépe, než kurz měny umožňuje podstatně přesnější srovnání skutečné ekonomické úrovně, struktury a výkonnosti států. Parita kupní síly se liší od kurzu měny, který je určen zájmem o měnu na mezinárodních finančních trzích a najdeme jej na kurzovním lístku bank či směnáren, např. České národní banky. Zahrnuje pak i takové příjmy a výdaje obyvatelstva, které nejsou přímo vyjádřeny peněžními jednotkami, tedy různé dotace, regulované ceny, odlišné míry zdanění či sociální platby.
Z těchto důvodů je parita kupní síly vhodná pro mezinárodní srovnání některých veličin, zejména velikosti národního hospodářství (jako koeficient pro normalizaci HDP) nebo produktivity práce (vztah normalizovaného HDP a odpracovaných hodin), kde pomáhá minimalizovat vliv rozdílných cenových hladin a kolísání tržních směnných kurzů. S limitacemi ji lze používat také pro srovnání životních nákladů v různých státech, posouzení cenové konvergence nebo vývoj relativního HDP na osobu v čase.[2] OECD naopak nedoporučuje využívat PPP pro účely jako je hodnocení růstu ekonomiky nebo jako indikátor rovnovážného směnného kurzu.[2]
S měsíční frekvencí provádí OECD výpočty takzvaných komparativních cenových hladin zobrazených v tabulce níže. Z tabulky například vyplývá, že při nákupu stejného spotřebního koše v ČR i v Austrálii je nákup v Austrálii ve vyjádření výchozí měny (Kč) o 30 % dražší.
| Stát | Komparativní cenová hladina
v říjnu 2025[6] (ČR = 100) |
|---|---|
| Česká republika | 100 |
| Austrálie | 130 |
| Belgie | 129 |
| Dánsko | 156 |
| Estonsko | 114 |
| Finsko | 131 |
| Francie | 120 |
| Chile | 73 |
| Irsko | 150 |
| Island | 191 |
| Itálie | 104 |
| Izrael | 159 |
| Japonsko | 93 |
| Jižní Korea | 89 |
| Kanada | 118 |
| Kolumbie | 59 |
| Kostarika | 90 |
| Litva | 89 |
| Lotyšsko | 90 |
| Lucembursko | 146 |
| Maďarsko | 81 |
| Mexiko | 82 |
| Německo | 118 |
| Nizozemsko | 131 |
| Norsko | 135 |
| Nový Zéland | 118 |
| Polsko | 81 |
| Portugalsko | 95 |
| Rakousko | 124 |
| Řecko | 94 |
| Slovensko | 93 |
| Slovinsko | 97 |
| Spojené království | 133 |
| Spojené státy americké | 138 |
| Španělsko | 100 |
| Švédsko | 128 |
| Švýcarsko | 190 |
| Turecko | 55 |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kouzlo parity kupní síly. Statistika a my [online]. [cit. 2025-12-23]. Dostupné online.
- 1 2 3 Purchasing Power Parities - Frequently Asked Questions (FAQs). www.oecd.org [online]. 2024-06-01 [cit. 2025-12-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Parity kupní síly | EUR-Lex. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2025-12-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Our Big Mac index shows how burger prices differ across borders. The Economist [online]. [cit. 2025-12-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fried Chicken Index Shows Angola Kwanza Most Overvalued Currency. Bloomberg.com. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-10. (anglicky)
- ↑ data-explorer.oecd.org [online]. [cit. 2025-12-23]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- PPP Archivováno 5. 6. 2010 na Wayback Machine. na The World Factbook
- Žebříček PPP jednotlivých zemí v posledních 3 letech
