Přeskočit na obsah

Delcy Rodríguezová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Delcy Rodríguezová
Delcy Rodríguezová (2026)
Delcy Rodríguezová (2026)
Prezidentka Venezuely
(prozatímní)
Úřadující
Ve funkci od:
5. ledna 2026
PředchůdceNicolás Maduro
Viceprezidentka Venezuely
Ve funkci:
14. června 2018 – 5. ledna 2026
PrezidentNicolás Maduro
PředchůdceTareck El Aissami
Stranická příslušnost
ČlenstvíSjednocená socialistická strana Venezuely (od 2018)
Hnutí Jsme Venezuela (2018)
Sjednocená socialistická strana Venezuely (2007–2018)
Rodné jménoDelcy Eloína Rodríguez Gómez
Narození18. května 1969 (56 let)
Caracas, Venezuela
Partner(ka)José Vicente Olmos Iguaro (od 1996)
RodičeJorge Antonio Rodríguez
PříbuzníJorge Rodríguez (bratr)
SídloCaracas
Alma materÚstřední venezuelská univerzita
Profesepolitička, advokátka, diplomatka, autorita a právnička
Náboženstvíkatolicismus
OceněníŘád osvoboditelů a osvoboditelek Venezuely (2016)
Medaile za zásluhy a excelenci Palestiny (2016)
Řád přátelství (2024)
PodpisDelcy Rodríguezová, podpis
CommonsDelcy Rodríguez
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Delcy Eloína Rodríguezová Gómezová (* 18. května 1969, Caracas)[1] je venezuelská právnička, politička a diplomatka, od ledna 2026 prozatímní prezidentka Venezuely.[2] Prezidentskou přísahu složila 5. ledna, dva dny poté, co Spojené státy americké zaútočily na Venezuelu a unesly Nicoláse Madura.[2] Od roku 2018 až do únosu Madura působila jako viceprezidentka. Je členkou předsednictva Sjednocené socialistické strany Venezuely.[3][4] V letech 2013–2014 zastávala funkci ministryně komunikací a informací,[5] mezi roky 2014 a 2017 působila jako ministryně zahraničních věcí[6] a v období 2017–2018 byla předsedkyní Ústavodárného shromáždění.

Evropská unie, Spojené státy americké a Kanada na ni v září roku 2022 uvalily sankce za porušování lidských práv a za její roli během politické krize v zemi.[7][8][9]

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 18. května 1969 v Caracasu[1] do rodiny Jorgeho Antonia Rodrígueze, zakladatele marxistické strany Socialistická liga. Její matkou byla Delcy Gomézová.

V roce 1993 absolvovala právnickou fakultu Centrální univerzity ve Venezuele.

Po dokončení studia působila jako profesorka na Centrální univerzitě ve Venezuele.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Viceprezidentka a prezidentka

[editovat | editovat zdroj]

Dne 14. června 2018 ji prezident Nicolás Maduro jmenoval viceprezidentkou.[10] Z titulu viceprezidentky se rovněž stala vedoucí představitelkou Bolívarovské zpravodajské služby.[11]

V prosinci 2018 přivítala tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana během jeho oficiální návštěvy Venezuely.[12] V listopadu 2022 navštívila Velkou mešitu šejka Zájida v Abú Zábí.[13]

Dne 3. ledna 2026 provedly Spojené státy americké několik úderů ve Venezuele, včetně hlavního města Caracasu. Americký prezident Donald Trump oznámil, že americké síly zajaly prezidenta Nicoláse Madura.[14] Podle článku 233 ústavy, který stanoví, že viceprezident přebírá prezidentské pravomoci , se Rodríguezová stala úřadující prezidentkou.[15] V reakci na únos Rodríguezová prohlásila, že po USA požaduje důkaz, že Maduro je stále naživu.[14] V projevu ve státní televizi řekla, že jediným venezuelským prezidentem je Nicolás Maduro.[14] Prohlásila také, že Venezuela nikdy nebude kolonií žádného národa,[16] a že „vlády po celém světě jsou šokovány tím, že se Venezuela stala obětí a terčem útoku tohoto druhu, který má nepochybně sionistické podtóny.“[17][18][19]

Ústavní senát Nejvyššího soudu Venezuely (Sala Constitucional del Tribunal Supremo de Justicia) vydal 3. ledna nařízení, kterým uložil viceprezidentce Delcy Eloíně Rodríguezové Gómezové, aby v souladu s ústavní linií nástupnictví převzala výkon prezidentských pravomocí po zadržení prezidenta Nicoláse Madura zahraničními silami. To proto, aby „byla zaručena administrativní kontinuita a komplexní obrana národa“.[20] Rozhodnutí ústavního senátu bylo následně 5. ledna potvrzeno Národním shromážděním, před nímž téhož dne složila přísahu a ujala se funkce prozatímní prezidentky Venezuely.[2]

Dne 24. ledna 2026 Rodriguezová vyzvala k nalezení dohody s opozičními silami v zemi.[21] Její vláda pak v únoru 2026 rozhodla pod tlakem USA o propuštění několika set politických vězňů v zemi.[22] V dubnu 2026 USA zrušily vůči Rodriguezové sankce, které na ní dříve uvalily.[23]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Delcy Rodríguez na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 Delcy Rodríguez, diplomacia en pie de guerra #Perfil [online]. Tal Cual, 2017-11-01 [cit. 2026-01-03]. Dostupné online. (španělsky)
  2. 1 2 3 Rodríguezová se oficiálně stala prozatímní prezidentkou Venezuely. Novinky.cz [online]. 2026-01-05 [cit. 2026-01-06]. Dostupné online.
  3. ↑ Juramentada nueva Dirección Nacional del Partido Socialista Unido de Venezuela [online]. 2022-04-23 [cit. 2026-01-03]. Dostupné online. (španělsky)
  4. ↑ Delcy Rodríguez vuelve al Psuv ¿Y qué pasó con Somos Venezuela? [online]. 2001live, 2018-10-08 [cit. 2026-01-03]. Dostupné online. (španělsky)
  5. ↑ Nueva ministra de comunicaciones es la hermana de Jorge Rodríguez [online]. 2013-08-04 [cit. 2026-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-19. (španělsky)
  6. ↑ ¡Se acabó el berrinche! Delcy Eloína sale de la cancillería. La Patilla [online]. 2017-06-21 [cit. 2026-01-03]. Dostupné online. (španělsky)
  7. ↑ Canada sanctions 40 Venezuelans with links to political, economic crisis. The Globe and Mail [online]. 2017-09-22 [cit. 2026-01-03]. Dostupné online.
  8. ↑ European Union hits 11 more Venezuelans with sanctions. The Miami Herald [online]. 2018-06-25 [cit. 2026-01-03]. Dostupné online.
  9. ↑ U.S. targets Venezuelans with new sanctions for corruption [online]. United Press International, 2018-09-25 [cit. 2026-01-03]. Dostupné online.
  10. ↑ ¡Entérate! Nicolás Maduro anuncia cambio de gabinete vía Twitter. La Patilla [online]. 2018-06-14 [cit. 2026-01-03]. Dostupné online. (španělsky)
  11. ↑ Con su nuevo cargo, Delcy Rodríguez será la responsable del Sebin. La Patilla [online]. 2018-06-14 [cit. 2026-01-03]. Dostupné online. (španělsky)
  12. ↑ Erdogan arriba a Venezuela para reunirse con Maduro [online]. Ecuavisa, 2018-12-02 [cit. 2026-01-03]. Dostupné online. (španělsky)
  13. ↑ Vice President of Venezuela, visits Sheikh Zayed Grand Mosque [online]. Microsoft Network, 2022-11-20 [cit. 2026-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-12.
  14. 1 2 3 Trump says US will 'run' Venezuela until 'safe transition can take place' [online]. BBC, 2026-01-03 [cit. 2026-01-03]. Dostupné online.
  15. ↑ VP or Defence minister? Who will take over Venezuela after capture of Nicholas Maduro [online]. Wion, 2026-01-03 [cit. 2026-01-03]. Dostupné online.
  16. ↑ Venezuela's Maduro arrives at New York military base following capture [online]. France 24, 2026-01-03 [cit. 2026-01-06]. Dostupné online.
  17. ↑ Venezuela’s acting president says US attack had 'Zionist undertones' [online]. Middle East Eye, 2026-01-04 [cit. 2026-01-06]. Dostupné online.
  18. ↑ Venezuelan VP: US attack capturing Maduro has 'Zionist undertones'. The Jerusalem Post [online]. 2026-01-03 [cit. 2026-01-06]. Dostupné online.
  19. ↑ Reuters. Venezuela’s Supreme Court orders VP Delcy Rodriguez become interim president. The Times of Israel [online]. 2026-01-04 [cit. 2026-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
  20. ↑ Madurovy pravomoci bude dočasně vykonávat viceprezidentka, nařídil nejvyšší soud ve Venezuele. Novinky.cz [online]. 2026-01-04 [cit. 2026-01-06]. Dostupné online.
  21. ↑ ČTK. Prozatímní venezuelská prezidentka vyzvala k dohodě s opozicí, píše AFP. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2026-01-25]. Dostupné online.
  22. ↑ Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. www.seznamzpravy.cz [online]. 2026-02-21 [cit. 2026-02-21]. Dostupné online.
  23. ↑ USA zrušily sankce proti prezidentce Venezuely. Ropa proudí, pochválil ji Trump. www.novinky.cz [online]. 2026-04-02 [cit. 2026-04-03]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Delcy_Rodríguezová&oldid=25789106“