Mirella Freniová
| Mirella Freniová | |
|---|---|
 Mirella Freniová (1970) | |
| Rodné jméno | Mirella Fregni |
| Narození | 27. února 1935 Modena |
| Úmrtí | 9. února 2020 (ve věku 84 let) Modena |
| Příčina úmrtí | cerebrovaskulární choroba |
| Místo pohřbení | Teatro Comunale di Modena (od 2020) Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Modeně |
| Povolání | operní pěvkyně |
| Zaměstnavatel | Accademia Nazionale di Santa Cecilia |
| Ocenění | Řád čestné legie (1993) komandér Řádu umění a literatury (1995) Cena Gramophonu za celoživotní přínos (2002) rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku Prize Franco Abbiati Italian Music … více na Wikidatech |
| Choť | Leone Magiera (1955–1978) Nikolaj Gjaurov (1978–2004) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mirella Freniová (nepřechýleně Mirella Freni), rodné jméno Mirella Fregni, 27. února 1935, Modena – 9. února 2020, tamtéž) byla italská sopranistka, činná od konce 50. let 20. století do počátku 21. století.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se jako „zázračné dítě“ a hudba ji provázela v rámci rodiny již od dětství, kdy dětským hlasem zpívala árie ze známých oper. Noty ji naučil její strýc. Jako desetiletá se zúčastnila konkurzu televize RAI s árií Un bel dì vedremo z Pucciniho Madam Butterfly. Poté, co ji na soukromém koncertě Římě slyšel zpívat Beniamino Gigli, doporučil jí, aby se systematicky věnovala studiu zpěvu.
Po dobu dvaceti pěti let její kariéry spolupracovala s učitelem zpěvu, barytonistou Gigim Bertazzonim. Při jejích koncertech ji na klavír doprovázel Leone Magiera, který se stal jejím manželem. Magiera byl také dirigentem a doprovázel při sólových vystoupeních tenoristu Luciana Pavarottiho, jenž byl také rodákem z Modeny a znal se s Mirellou Freni od dětství.
Pěvecká kariéra
[editovat | editovat zdroj]Po několika letech studií debutovala Mirella Freni s velkým úspěchem 3. února 1955 v Městském divadle v Modeně jako Micaela v Bizetově Carmen. Záhy po skvělém debutu však Freniová přerušila kariéru po sňatku s dirigentem Magierou a narození dcery Micaely. Na scénu se vrátila po třech letech při příležitosti „Mezinárodní soutěže Giovanniho Battisty Viottiho“ ve Vercelli. Dále následovaly role Mimì v Teatro Regio di Torino a debuty na operním festivalu v Glyndebourne v Mozartových rolích Zuzanky a Zerliny a v roce 1961 Covent Garden v roli Nannetty ve Verdiho Falstaffovi.
Reference
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirella Freniová na Wikimedia Commons
Osoba Mirella Freniová ve Wikicitátech- Mirella Freniová v archivu Opery Plus
- Životopis Mirelly Freniové
- Mirella Freni slaví osmdesátiny: Vždycky jsem chtěla zpívat
