Číslice cyrilice

Číselné soustavy
	Indicko-arabská číselná soustava;
	západoarabské; východoarabské; bengálské; gurmuské; indické; ; sinhálské; tamilské; balijské; barmské; dzongkské; ; javánské; khmerské; laoské; ; mongolské; thajské;
	Východní Asie;
	čínské; hokkienské; japonské; ; korejské; vietnamské;
	Abecední;
	abdžadové; arménské; árjabhata; cyrilice; Ge'ez (etiopské); gruzínské; řecké; hebrejské; římské;
	bývalé;
	egejské; attické; babylonské; bráhmí; ; egyptské; etruské; inuitské; kharóšthí; ; mayské; muiské; Kipu;
	poziční číselná soustava podle základu;
	2; 3; 4; 5; 6; 7; 8; 9; 10; 11; 12; 13; 14; 15; 16; 17; 18; 19; 20; 36; 60;
	nestandardní poziční číselné soustavy;
	bijektivní numerace (1); znaménkové reprezentace; (balancovaná trojková soustava); ; faktoriální; záporné; komplexní číselná soustava; nečíselné reprezentace (φ); smíšené; asymetrické číselné soustavy;

Číslice cyrilice je číselná soustava odvozená od cyrilice, která vznikla v První bulharské říši na konci 10. století. Soustava se používala v První bulharské říši a u jižních a východních Slovanů.^[1] Tento systém byl používán v Rusku nejpozději až do počátku 18. století, kdy ho Petr Veliký nahradil v rámci své iniciativy občanské reformy písma arabskými číslicemi.^[2]^[3] Číslice cyrilice hrály také roli v plánech měnové reformy Petra Velikého, stříbrné kopějky vydané po roce 1696 a strojně ražených mincí vydaných mezi 1700 a 1722 s vepsaným datem pomocí číslic cyrilice.^[4] Do roku 1725 byly ruské imperiální mince převedeny na arabské číslice.^[5] Číslice cyrilice lze stále nalézt v knihách napsaných církevní slovanštinou.^[6]

Obecný popis

Systém je kvazi-desítkový abecední systém, ekvivalentní řeckému číselnému systému, ale psaný odpovídajícími grafémy cyrilicí. Pořadí je založeno na původní řecké abecedě, spíše než na standardním abecedním pořadí cyrilice.^[7]

Samostatné písmeno je přiřazeno ke každé jednici (1, 2… 9) a každému násobku deseti (10, 20… 90) a každému násobku stovky (100, 200… 900). K odlišení čísel od textu, se nad čísly někdy maluje tzv. titlo ( ҃ ) nebo se někdy odlišují tečkami.^[8] Čísla jsou psána tak, jak se vyslovují v slovanštině,^[9] obvykle od vyšší pozice k nižší pozici, s výjimkou číslic 11 až 19, které se píšou a vyslovují s jednotkami před desítkami; například ЗІ (17) je "семнадсять" (doslova sedm-nad-deset, viz česky sedm-náct).^[2]

Příklady:

(҂аѱѕ) – 1706
(҂зриі) – 7118

Aby se určila hodnota číslice cyrilice, sčítá se hodnota všech znaků: například ѰЗ je 700 + 7, což je 707. Pokud je číslo větší než 999 (ЦЧѲ), používá se znaménko pro tisíce (҂) pro násobení číselné hodnoty: například ҂Ѕ je 6000, zatímco ҂Л҂В se vyhodnotí jako 30 000 + 2000, což dělá 32 000. K vytvoření větších čísel se užívá modifikační značka, která značí, že se obkroužené číslo vynásobí.^[10] ^[11]

Číslice hlaholice

Číslice hlaholice jsou podobné číslicím cyrilice s výjimkou toho, že číselné hodnoty jsou přiřazeny podle původního abecedního pořadí hlaholice.^[12] ^[9] Znaky pro hodnoty jednotek, desítek a stovek jsou zkombinovány do formy konkrétních číslic, například ⰗⰑⰂ je 500 + 80 + 3 neboli 583. Stejně jako u číslic cyrilice jsou čísla 11 až 19 typicky psané s jednicemi před symbolem pro 10; Například ⰅⰊ je 6 + 10, což je 16.^[13] Zatímco číslice cyrilice používají pozměněné znaky pro čísla větší než 999, některé dokumenty svědčí o použití hlaholických znaků pro čísla 1000 až 6000,^[14] i když byla zpochybněna platnost číslic 3000 a vyšších.^[15]

Tabulka hodnot

hodnota	řečtina	cyrilice	hlaholice
1 ^[16]	Α'	А	Ⰰ
2	Β'	В	Ⰱ
3	Γ'	Г	Ⰲ
4	Δ'	Д	Ⰳ
5	Ε'	Е	Ⰴ
6	Ϛ'nebo Ϝ'	Ѕ	Ⰵ
7	Ζ'	З	Ⰶ
8	Η'	И	Ⰷ
9	Θ'	Ѳ	Ⰸ

hodnota	řečtina	cyrilice	hlaholice
10	Ι'	І	Ⰺ nebo Ⰹ
20	Κ'	К	Ⰻ
30	Λ'	Л	Ⰼ
40	Μ'	М	Ⰽ
50	Ν'	Н	Ⰾ
60	Ξ'	Ѯ	Ⰿ
70	Ο'	О	Ⱀ
80	Π'	П	Ⱁ
90	Ϟ'	Ч nebo Ҁ	Ⱂ

hodnota	řečtina	cyrilice	hlaholice
100	Ρ'	Р	Ⱃ
200	Σ'	С	Ⱄ
300	Τ'	Т	Ⱅ
400	Υ'	Ѵ	Ⱆ
500	Φ'	Ф	Ⱇ
600	Χ'	Х	Ⱈ
700	Ψ'	Ѱ	Ⱉ
800	Ω'	Ѡ	Ⱋ
900	Ϡ'	Ц nebo Ѧ	Ⱌ

násobitel	název (česky)^[11]	znak
modifikující znaky v cyrilici
1000	Тысяча знак (značka tisíc)	҂
10 000	Тьма (myriáda)	⃝
100 000	Легион (legie)	҈
1 000 000	Леодр (legie legií)	҉
10 000 000	Вран (Ворон) (havran/vrána)	꙰
100 000 000	Колода (žlab/kláda)	꙱
1 000 000 000	Тьма тем (hodně myriád)	꙲

hodnota	hlaholice
tisíce v hlaholici
1 000	Ⱍ
2 000	Ⱎ
3 000	Ⱏ nebo Ⱐ
4 000	Ⱑ
5 000	Ⱓ
6 000	Ⱗ

Počítačové kódy

znak	҃		҂		⃝		҈
jméno v Unicode	slučovací znak titlo v cyrilici		znak tisíce v cyrilici		znak násobitele desítek tisíc v cyrilici		znak násobitele stovky tisíce v cyrilici
kódování znaků	decimal	hex	decimal	hex	decimal	hex	decimal	hex
Unicode	1155	0483	1154	0482	8413	20DD	1160	0488
UTF-8	210 131	D2 83	210 130	D2 82	226 131 157	E2 83 9D	210 136	D2 88
odkaz na číselné znaky	҃	҃	҂	҂	⃝	&#20DD;	҈	҈

znak	҉		꙰		꙱		꙲
znak Unicode	znak násobitele miliónu v cyrilici		znak násobitele deseti miliónů v cyrilici		znak násobitele sta miliónů v cyrilici		znak násobitele tisíce miliónů v cyrilici
kódování znaků	decimal	hex	decimal	hex	decimal	hex	decimal	hex
Unicode	1161	0489	42608	A670	42609	A671	42610	A672
UTF-8	210 137	D2 89	234 153 176	EA 99 B0	234 153 177	EA 99 B1	234 153 178	EA 99 B2
odkaz na číselné znaky	҉	҉	꙰	꙰	꙱	꙱	꙲	꙲

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyrillic numerals na anglické Wikipedii.

↑ DEJIĆ, Mirko. How the old Slavs (Serbs) wrote numbers. BSHM Bulletin: Journal of the British Society for the History of Mathematics. 2013, s. 2–17. ISSN 1749-8430. doi:10.1080/17498430.2013.805559.
1 2 CHRISOMALIS, Stephen. Numerical Notation: A Comparative History. Cambridge, England: Cambridge University Press, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-139-48533-3. S. 180–182.
↑ YEFIMOV, Vladimir. Language Culture Type: International Type Design in the Age of Unicode. Redakce Berry John D.. New York City: Graphis Press, 2002. Dostupné online. ISBN 978-1932026016. Kapitola Civil Type and Kis Cyrillic, s. 369–147.
↑ TEPLYAKOV, Sergei. How To Identify & Interpret Cyrillic Dates on Russian Coins of Peter I The Great [online]. 2011 [cit. 2016-12-30]. Dostupné online.
↑ LORKOVIĆ, Tatjana. Coins and Medals of Imperial Russia [online]. Yale University Library, 2003 [cit. 2016-12-30]. Dostupné online.
↑ LOOIJEN, Maarten. Over Getallen Gesproken/Talking About Numbers. 2nd. vyd. Zaltbommel, Netherlands: Van Haren Publishing, 2015. Dostupné online. ISBN 978-94-018-0601-5. S. 59–60. (Dutch & English)
↑ AGER, Simon. Omniglot: Cyrillic Script [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné online.
↑ GESANG, Philipp. Typesetting Cyrillic Numerals with ConTEXt MkIV. [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-30. S. 3.
1 2 LUNT, Horace Gray. Old Church Slavonic Grammar. 7th. vyd. Berlin, Germany: Walter de Gruyter, 2001. Dostupné online. ISBN 978-3-11-016284-4. S. 16–18.
↑ GAMANOVICH, Alypy. Grammar of the Church Slavonic Language. Redakce Shaw John. Jordanville, New York: Holy Trinity Monastery, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0884650645.
1 2 КОЗЛОВСКИЙ, Станислав. У больших чисел громкие имена. Вокруг Света. Moscow: 2007-02-25. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. (Russian)
↑ SCHENKER, Alexander M. The Dawn of Slavic: An Introduction to Slavic Philology. New Haven, Connecticut: Yale University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 0-300-05846-2.
↑ Encyclopedia of Library and Information Science: Volume 27 - Scientific and Technical Libraries to Slavic Paleography. Redakce Kent Allen. New York City, NY: Marcel Decker Inc., 1979. Dostupné online. ISBN 978-0-8247-2027-8. S. 510–520.
↑ Veder, William R. (2004). "The Glagolitic Alphabet as a Text" in Glagoljica i hrvatski glagolizam. Zbornik radova s međunarodnoga znanstvenog skupa povodom 100. obljetnice Staroslavenske akademije i 50. obljetnice Staroslavenskog instituta.: 375–387, Staroslavenski Institut/Krčka Biskupija.
↑ MATHIESEN, Robert. A New Reconstruction of the Original Glagolitic Alphabet. [s.l.]: Brown University, 2004. Dostupné online.
↑ RISTOVSKI, Blaže. Makedonska enciklopedija A-Ľ. Skopje: MANU, 2009. ISBN 978-608-203-023-4. S. 1. (makedonština)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Číslice cyrilice na Wikimedia Commons

[Dejić2013-1] DEJIĆ, Mirko. How the old Slavs (Serbs) wrote numbers. BSHM Bulletin: Journal of the British Society for the History of Mathematics. 2013, s. 2–17. ISSN 1749-8430. doi:10.1080/17498430.2013.805559.

[Chrisomalis2010-2] 1 2 CHRISOMALIS, Stephen. Numerical Notation: A Comparative History. Cambridge, England: Cambridge University Press, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-139-48533-3. S. 180–182.

[3] YEFIMOV, Vladimir. Language Culture Type: International Type Design in the Age of Unicode. Redakce Berry John D.. New York City: Graphis Press, 2002. Dostupné online. ISBN 978-1932026016. Kapitola Civil Type and Kis Cyrillic, s. 369–147.

[4] TEPLYAKOV, Sergei. How To Identify & Interpret Cyrillic Dates on Russian Coins of Peter I The Great [online]. 2011 [cit. 2016-12-30]. Dostupné online.

[5] LORKOVIĆ, Tatjana. Coins and Medals of Imperial Russia [online]. Yale University Library, 2003 [cit. 2016-12-30]. Dostupné online.

[Looijen2015-6] LOOIJEN, Maarten. Over Getallen Gesproken/Talking About Numbers. 2nd. vyd. Zaltbommel, Netherlands: Van Haren Publishing, 2015. Dostupné online. ISBN 978-94-018-0601-5. S. 59–60. (Dutch & English)

[7] AGER, Simon. Omniglot: Cyrillic Script [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné online.

[8] GESANG, Philipp. Typesetting Cyrillic Numerals with ConTEXt MkIV. [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-30. S. 3.

[Lunt2001-9] 1 2 LUNT, Horace Gray. Old Church Slavonic Grammar. 7th. vyd. Berlin, Germany: Walter de Gruyter, 2001. Dostupné online. ISBN 978-3-11-016284-4. S. 16–18.

[10] GAMANOVICH, Alypy. Grammar of the Church Slavonic Language. Redakce Shaw John. Jordanville, New York: Holy Trinity Monastery, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0884650645.

[Kozlovsky2007-11] 1 2 КОЗЛОВСКИЙ, Станислав. У больших чисел громкие имена. Вокруг Света. Moscow: 2007-02-25. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. (Russian)

[Schenker1995-12] SCHENKER, Alexander M. The Dawn of Slavic: An Introduction to Slavic Philology. New Haven, Connecticut: Yale University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 0-300-05846-2.

[KentLancour1979-13] Encyclopedia of Library and Information Science: Volume 27 - Scientific and Technical Libraries to Slavic Paleography. Redakce Kent Allen. New York City, NY: Marcel Decker Inc., 1979. Dostupné online. ISBN 978-0-8247-2027-8. S. 510–520.

[14] Veder, William R. (2004). "The Glagolitic Alphabet as a Text" in Glagoljica i hrvatski glagolizam. Zbornik radova s međunarodnoga znanstvenog skupa povodom 100. obljetnice Staroslavenske akademije i 50. obljetnice Staroslavenskog instituta.: 375–387, Staroslavenski Institut/Krčka Biskupija.

[15] MATHIESEN, Robert. A New Reconstruction of the Original Glagolitic Alphabet. [s.l.]: Brown University, 2004. Dostupné online.

[ME-1-16] RISTOVSKI, Blaže. Makedonska enciklopedija A-Ľ. Skopje: MANU, 2009. ISBN 978-608-203-023-4. S. 1. (makedonština)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]