Přeskočit na obsah

Aleksander Skrzyński

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aleksander Józef Skrzyński
Image
12. předseda vlády druhé Polské republiky
Ve funkci:
20. listopadu 1925 – 5. května 1926
PředchůdceWładysław Grabski
NástupceWincenty Witos
12. a 17. ministr zahraničí
Polska
Ve funkci:
16. prosince 1922 – 26. května 1923
PředchůdceGabriel Narutowicz
NástupceMarian Seyda
Ve funkci:
27. července 1924 – 5. května 1926
PředchůdceMaurycy Zamoyski
NástupceKajetan Dzierżykraj-Morawski
Stranická příslušnost
ČlenstvíStronnictwo Prawicy Narodowej

Narození19. března 1882
Zagórzany
Úmrtí25. září 1931 (ve věku 49 let)
Łąkociny, PolskoPolsko Polsko
Příčina úmrtísilniční dopravní nehoda
Místo pohřbeníSkrzyński Mausoleum, Zagórzany
ObčanstvíRakousko-Uhersko a druhá Polská republika
RodičeAdam Skrzyński
Alma materJagellonská univerzita
Profesepolitik, diplomat, ministr, právník a podnikatel
Oceněnívelkokříž Řádu znovuzrozeného Polska
velkokříž Řádu peruánského slunce
komandér velkokříže Řádu polární hvězdy
Řád svatého Sávy
Velkokříž Řádu rumunské koruny
… více na Wikidatech
CommonsAleksander Skrzyński
Image Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aleksander Józef Skrzyński (19. března 1882 – 25. září 1931) byl polský právník, politik, předseda polské vlády v letech 1925–1926.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v obci Zagórzany v Haliči. V letech 1900–1904 studoval práva na univerzitě ve Vídni a během let 1904–1906 v Krakově. Po tomto datu obdržel titul JUDr.[1] Po ukončení studií pracoval ve Lvově, poté v Gorlicích. Později se připojil k rakouským diplomatickým službám. V roce 1912 byl jmenován komorníkem na dvoře císaře Františka Josefa a přestěhoval se na velvyslanectví v Haagu.

Během první světové války sloužil v armádě, postupně byl povýšen z vojína až na poručíka. Působil po boku generála Tadeusze Rozwadowského. V roce 1916 byl přesunut do zálohy.

Po válce vstoupil do Strany národní pravice. V červnu 1919 byl jmenován velvyslancem v Bukurešti. Ve vládě Władysława Sikorského se stal ministrem zahraničních věcí. Po pádu vlády byl velvyslancem v Londýně. Roku 1924 byl znovu jmenován ministrem zahraničí ve druhé vládě Władysława Grabského.

Příští vládu sestavil on sám, vedl ji do roku 1926.

Po diplomatických a politických aktivitách se věnoval podnikání v dřevařském průmyslu. Zemřel v nemocnici na následky zranění po autonehodě. Je pochován v Pałaci Skrzyńskich v obci Zagórzany, v malopolském vojvodství.[2][3]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ PODGÓRSKI, Tomasz. Aleksander Skrzyński: Chybić nie umiem - trafić nie chciałem. Interia.pl [online]. 2013-11-29. Dostupné online.
  2. ↑ Pałac w Zagórzanach. Historia pałacu.. Gmina.gorlice.pl [online]. [cit. 2015-04-20]. Fotogalerie. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-27.
  3. ↑ BAŁDA, Waldemar. Ród Skrzyńskich. Klejnotu ropa nie plamiła. Interia.pl [online]. 2014-02-22. Fotografie. Dostupné online.
  4. ↑ PREZYDIUM, Polska Rada Ministrów. Order Odrodzenia Polski : trzechlecie pierwszej kapituły : 1921-1924. [s.l.]: Warszawa Dostupné online. S. 15.
  5. ↑ Order Odrodzenia Polski. Trzechlecie pierwszej kapituły 1921–1924, S. 20
  6. 1 2 web.archive.org [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  7. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Aleksander Józef Skrzyński. www.ipsb.nina.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-05. (polsky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]