Amenemhet I.
| Amenemhet I. | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Amenemes I. (řecky) | ||||||||||||||
 Reliéf ze zádušního chrámu Amenemheta I. | ||||||||||||||
| Doba vlády | 1939–1910 př. n. l.[1] | |||||||||||||
| Rodné jméno |
Amenemhet | |||||||||||||
| Trůnní jméno |
| |||||||||||||
| Horovo jméno |
| |||||||||||||
| (Hor)-wehem-mesu | ||||||||||||||
| Manželka | Neferitacenen[2][3] | |||||||||||||
| Potomci | Senusret I., Neferu III. (dcera) | |||||||||||||
| Otec | kněz Senusret | |||||||||||||
| Matka | Nefret[4] | |||||||||||||
| Hrobka | Pyramida v Lištu | |||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||||||||
Amenemhet I. byl egyptským faraonem, zakladatelem 12. dynastie. Vládl přibližně v letech 1939–1910 př. n. l.[1]
Původ a nástup na trůn
[editovat | editovat zdroj]Amenemhet I. nastoupil na trůn po svém předchůdci Mentuhotepovi IV., který zemřel bez přímého následníka. Vlády se ujal vezír Amenemhet. Za manželku měl Neferitacenen, pozdější matku svého nástupce Senusreta I.[3]
Vláda
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Po své korunovaci, která se udála okolo roku 1940 př. n. l.,[1] založil na strategickém místě poblíž oázy Fajjúm nové hlavní město, které pojmenoval Ictauej (Amenemhet-Ictauej poblíž dnešního Lištu).[5] Přijal jméno Sehotep-ib-Re, podle dochovaných nápisů vládl přibližně 30 let. Během své vlády zreorganizoval státní správu a založil nový administrativní aparát, který tvořili jím jmenovaní úředníci. Posílil obranu Egypta zvenčí i zevnitř. Na východních hranicích Dolního Egypta dal vybudovat tzv. Královu zeď, systém pevností proti vpádu nájezdníků. Podobný systém nechal vybudovat i na jižních hranicích říše, ty se za jeho vlády posunuly až ke druhému kataraktu. Organizoval četné expedice do Vádí Hammámat, vyschlého řečiště, patrně s cílem propojit stávající kanály s Nilem od města Qift k Rudému moři. Další expedice byly vedeny proti Libyjcům a také do oblasti Sinaje, aby se upevnily hranice říše.
Se sousedními panovníky se později pokoušel udržovat přátelské styky. Znovu zahájil těžbu v dolech na Sinaji a v Núbii. U karavanních cest nechával hloubit studny, jejich bezpečí zajišťoval vojenskými hlídkami. Také podporoval rozvoj plavby po Nilu. Velké změny provedl v zemědělství. Znovu zavedl ústřední řízení zavlažovacích prací, nechal vybudovat nové kanály a povedlo se mu rozšířit plochu, kterou bylo možno použít k osevu. Egypt se za jeho vlády stal prosperující zemí, takže mnoho egyptologů jej považuje za zakladatele Střední říše. Jeho vláda skončila jeho zavražděním. Padl za oběť spiknutí, které bylo započato v jeho harému.[4] Na trůn po něm nastoupil Senusret I., jemuž je Amenemhetovým jménem adresováno jedno ze známých naučení.[6] Synovi radí, jakých činů se má vyvarovat, jaké jsou povinnosti vládce, aby lidu zabezpečoval jeho potřeby i za cenu osobních obětí a pocitů osamělosti ve své (božské) výlučnosti.
Králova hrobka
[editovat | editovat zdroj]Amenemhet I. si nechal jako hrobku postavit pyramidu u dnešního Lištu, který se nachází asi 65 km jižním směrem od Káhiry. Poprvé prozkoumal prostory pyramidy Gaston Maspero v roce 1882, nekropolis pak v letech 1884–1885 expedice francouzského Institutu orientální archeologie (Institut Français d'Archéologie Orientale).
Její architektura napodobovala pyramidy ze Staré říše. Dnes z ní zbyl pouze polorozpadlý kopec hlíny. Její vstupní chodba je zasypaná a pohřební komora je nepřístupná. Použitím sond se ukázalo, že její podzemí je zalito vodou, která sem z Nilu prosákla. Byla postavena z nepálených cihel, její základna měla rozměry 105×105 metrů, její výška se odhaduje na přibližně 65 metrů. V pyramidovém komplexu se v podzemní galerii nacházelo pět mastab a dalších 22 šachet pro královské ženy.[7] Faraonovy stavební projekty byly zaměřeny i na obnovu starších monumentů v Bubastis, el-Khatan (Khatana-Qantir), Džanetu, Abydosu a také v prastarém hlavním městě Mennoferu, kde nechal vybudovat chrám boha Ptaha.[7] Jeho torza jsou dosud patrná v bažině u vesnice Mitrahina.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ A list of Queens of Ancient Egypt [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-16. (anglicky)
- 1 2 DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky)
- 1 2 BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)
- ↑ HONEŠ, Daniel. Nefertiho proroctví v kontextu. Praha: FF UK Český egyptologický ústav, 2016. Bakalářská práce.
- ↑ Břetislav Vachala. Naučení krále Amenemheta I. jeho synovi Senusretovi [online]. Brno: Journals MUNI CZ, 2013. Dostupné online.
- 1 2 Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Wolfgang Kosack: Berliner Hefte zur ägyptischen Literatur 1–12: Teil I. 1–6/ Teil II. 7–12 (2 Bände). Paralleltexte in Hieroglyphen mit Einführungen und Übersetzung. Heft 9: Die Lehre des Königs Amenemhet I. an seinen Sohn. Verlag Christoph Brunner, Basel 2015. ISBN 978-3-906206-11-0.
- Alan Gardiner: Egyptions grammer, Ashmolenan Museum Oxford, Third Edition, 1973, ISBN 0195002679
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Amenemhet I. na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Mentuhotep IV. |
 |
Egyptský král 1939–1910 př. n. l. |
|
Nástupce: Senusret I. |
