Přeskočit na obsah

Chrastavec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O rodu rostlin pojednává článek Chrastavec (rod).
Chrastavec
Hlavní ulice v Chrastavci
Hlavní ulice v Chrastavci
Znak obce ChrastavecVlajka obce Chrastavec
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSvitavy
Obec s rozšířenou působnostíSvitavy
(správní obvod)
OkresSvitavy
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°37′4″ s. š., 16°30′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel239 (2025)[1]
Rozloha5,41 km²[2]
Katastrální územíChrastavec
Nadmořská výška460 m n. m.
PSČ569 04
Počet domů120 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduChrastavec 55
569 04 Brněnec
ou.chrastavec@quick.cz
StarostaZdeněk Kadlec
Oficiální webwww.obecchrastavec.cz
Chrastavec
Image
Chrastavec
Další údaje
Kód obce578126
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrastavec (německy Chrostau) je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Žije zde 239[1] obyvatel.

Obec se nalézá na východním okraji Čech, při bývalé zemské hranici s Moravou, na jihu Svitavské pahorkatiny. Leží v bočním údolí, které stoupá od řeky Svitavy západním směrem. Přímo u Svitavy se nachází víska Půlpecen, která je částí obce.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1557.[4][p. 1] Tehdy se po úmrtí Václava Žehušického z Nestajova rozdělovalo jeho dvěma synům panství hradu Svojanova, kam Chrastavec spadal.[9] Nedlouho po roce 1583 se ves stala nově součástí zřízeného panství Německá Bělá, které držel Simon Kraczer z Schönberka.[10] Součástí tohoto panství byl Chrastavec až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. Nejvýznamnějšími majiteli německobělského panství byli Valderodové z Eckhausenu (60. léta 17. století – 1797) a následně Desfours-Walderode (1797–1808).[11]

Českojazyčný Chrastavec byl součástí římskokatolické farnosti Německá Bělá (později Bělá nad Svitavou), obyvatelé však v 19. století chodili do filiálního kostela ve Vítějevsi, kde byla česká kázání.[12] V letech 1864–1874 byla v Chrastavci postavena nová kaple, později upravená na filiální kostel Nejsvětější Trojice.[13] Roku 1881 byl nedaleko kostela zřízen obecní hřbitov.[14]

V roce 1988 došlo k drobným úpravám katastrální hranice v údolí Svitavy s Moravskou Chrastovou a Chrastovou Lhotou,[15] která zde tvořila česko-moravskou zemskou hranici a která byla částečně narovnána. Součástí Chrastavce se tak staly některé pozemky historicky patřící k Moravě, naopak jiné parcely, nacházející se na území Čech, byly připojeny k Moravské Chrastové a Chrastové Lhotě.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Údaje pro obec Chrastavec v nynějších hranicích.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[16][17]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 345 408 421 427 510 531 533 436 457 441 348 299 272 228 199
Počet domů 59 61 63 68 73 81 99 114 111 109 100 118 120 123 120

Údaje pro část obce Chrastavec.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[18][19]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 302 367 370 359 356 359 393 280 291 273 212 170 142 122 115
Počet domů 53 55 56 60 61 68 79 89 111 85 76 88 90 93 90

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1850–1879 patřil Chrastavec jako osada obce k Vítějevsi v okrese Polička. Od roce 1879 je obcí v okrese Polička (1880–1949) a později v okrese Svitavy.[20][21]

Od roku 1879 je součástí obce Chrastavec ves Půlpecen (jako osada a později část obce).[20][21]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Obec se člení na dvě evidenční části obce, které se nachází v jednom katastrálním území (Chrastavec):

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. června 2004.[22]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Svitavy#Chrastavec.
  • kostel Nejsvětější Trojice, postaven v letech 1864–1874
  • socha svatého Jana Nepomuckého před kostelem z roku 1881
  • železný kříž před vchodem do kostela s letopočty 1880 a 1994 (v zadní části) s nápisem a vyobrazením svatého Floriána
  • pomník Josefovi Janků před kostelem s nápisem: „prof. MUDr. Josef Janků / rodák z Chrastavce / nar. 24.7.1886 zemř. 30.6.1963 / profesor očního lékařství Univerzity Karlovy / přednosta oční kliniky / FN na Královských Vinohradech / objevitel toxoplasmozy / dobrodinec místního kostela“
  • pomník obětem první světové války za kostelem
  • portál z roku 1870 u čp. 41, portál s iniciálami J. Ch. z roku 1886 u čp. 1

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Někdy uváděná informace o roku 1241 a hradě rytíře Oldřicha Chrastovského je literární fikcí, která pochází z tzv. vlastenecké povídky pro mládež od kněze a spisovatele Josefa Ehrenbergera[5] s názvem Tataři na Moravě,[6] poprvé vydané v roce 1847.[7] Ani jindy zmiňovaná informace o roce 1318 není správná; tato se vztahuje k blízké Moravské Chrastové.[8]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ VELEŠÍK, Vladimír; VELEŠÍK, Vladimír, ml. Chrastavec a Půlpecen : příběh malé obce. Chrastavec: Obecní úřad Chrastavec, 2018. ISBN 978-80-270-4741-3. S. 9–11. Dále jen Velešík.
  5. ↑ Velešík, s. 5.
  6. ↑ EHRENBERGER, Josef. Tataři na Moravě, anebo: Bůh svých věrných neopustí!. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1863. Dostupné online. S. 3.
  7. ↑ Tataři na Morawě, anebo, Bůh swých wěrných neopustí! : půwodní wlastenská powídka pro mládež / sepsal Josef Ehrenberger [online]. Nkp.cz [cit. 2026-03-14]. Dostupné online.
  8. ↑ Velešík, s. 9.
  9. ↑ Velešík, s. 10–11.
  10. ↑ Velešík, s. 13.
  11. ↑ Velešík, s. 14.
  12. ↑ Velešík, s. 19.
  13. ↑ Velešík, s. 42.
  14. ↑ Velešík, s. 43.
  15. ↑ http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Korespondence_s_katastralnim_pracovistem_ve_Svitavach_ohledne_datovani_katastralnich_uprav_v_okrese_Svitavy.pdf
  16. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  17. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  18. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  19. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  20. 1 2 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 191, 466.
  21. 1 2 Velešík, s. 22.
  22. ↑ Udělené symboly – Chrastavec [online]. 2004-06-08 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VELEŠÍK, Vladimír; VELEŠÍK, Vladimír, ml. Chrastavec a Půlpecen : příběh malé obce. Chrastavec: Obecní úřad Chrastavec, 2018. 177 s. ISBN 978-80-270-4741-3. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chrastavec&oldid=25741187“