Dubičné
| Dubičné | |
|---|---|
.jpg) Kaple sv. Antonína a Panny Marie | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | České Budějovice |
| Obec s rozšířenou působností | České Budějovice (správní obvod) |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°58′52″ s. š., 14°32′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 418 (2025)[1] |
| Rozloha | 3,26 km²[2] |
| Katastrální území | Dubičné |
| Nadmořská výška | 476 m n. m. |
| PSČ | 373 71 |
| Počet domů | 149 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dubičné 15 373 71 Rudolfov obec.dubicne@cbox.cz |
| Starosta | Vladimír Hronek |
| Oficiální web | www |
 | |
  Dubičné | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 535788 |
| Kód části obce | 33537 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dubičné (dříve úředně Dubíkov, německy Dubiken) je obec v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Leží zhruba pět kilometrů východně od centra Českých Budějovic. Žije zde 418[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ves vznikla někdy koncem 13. či během 14. století na pozemcích královského města České Budějovice, jemuž pak Dubičné bylo poddáno po celou dobu feudálního zřízení. První písemná zmínka o vesnici (Dubiczen) pochází z roku 1377, kdy jistý Henzl Ayrer z Dubičného věnoval plat budějovickému kostelu. K roku 1384 je v Dubičném zaznamenáno devět usedlostí.
Podobně jako u dalších sousedních sídel ležících v Rudolfovském rudním revíru vzniklo ve druhé polovině 16. století v okolí Dubičného na dvě desítky dolů, v nichž se dobývalo stříbro (nesly jména jako Česká koruna, Všech svatých, Prorok Nathan, Král David, Svatý Štěpán aj.).
V roce 1798 si sedlák Antonín Kneissl zbudoval první usedlost v místech nynějšího Malého Dubičného, k níž v průběhu 19. i 20. století zvolna přibývaly další domy. Ves bývala v minulosti národnostně smíšená, kupř. při sčítání lidu roku 1910 z 280 obyvatel jich udávalo obcovací řeč českou 172, německou 108.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 195 | 204 | 232 | 271 | 280 | 287 | 234 | 224 | 241 | 184 | 213 | 268 | 264 | 345 | 424 |
| Počet domů | 31 | 40 | 40 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 57 | 54 | 64 | 94 | 104 | 123 | 149 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Od vzniku obcí roku 1850 bylo Dubičné samostatnou obcí, pod kterou patřila do roku 1892 i ves Hlincová Hora, za nacistické okupace v letech 1943 až 1945 bylo nakrátko nuceně přičleněno k obci Vráto, poté znovu samostatné až do konce roku 1975, kdy se stalo součástí města Rudolfova. Status obce Dubičné znovu získalo ke dni 24. listopadu 1990.[6]
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Obec představuje jednu část a katastrální území (Dubičné), tvoří ji však tři základní sídelní jednotky, oddělené kopcem Dlouhý vrch. První je vlastní ves Dubičné pod jeho severozápadním úpatím, druhou osada Malé Dubičné na jihovýchodním konci návrší (jeden kilometr jihovýchodně od Dubičného), třetí pak osada Na Samotách, situovaná na jižním úbočí (tři čtvrtě kilometru jižně).
Starostové
[editovat | editovat zdroj]- 2006–2014 Pavel Brůžek
- od 2014 Vladimír Hronek
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. prosince 2008.[7]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- hraniční kámen – mezník v chatové kolonii je kulturní památkou[8]
- Kaple svatého Antonína a Panny Marie z roku 1834, na návsi v Dubičném
- Pomník padlým v první světové válce z roku 1922, tamtéž na návsi
- Kaple Panny Marie, svatého Antonína a svatého Václava z let 1927 až 1928, v Malém Dubičném
- Dlouhý vrch (551 m), obvykle zvaný spíše Dubičák či Dubiňák. Vrchol s božími muky poskytuje kruhový výhled na Českobudějovicko, západní svah je lokalitou pro závěsné létání (letecký výcvik na kluzácích zde probíhal již od roku 1932), nachází se na něm též lyžařský vlek. Na úpatí kopce je letecký pomníček.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]
Obecní úřad
Náves
Kaple svatého Antonína a Panny Marie
Pomník padlým v první světové válce
Kaple Panny Marie, svatého Antonína a svatého Václava, Malé Dubičné
Boží muka, Dlouhý vrch
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 112, 141.
- ↑ Udělené symboly – Dubičné [online]. 2008-12-12 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ web MonumNet. monumnet.npu.cz [online]. [cit. 2011-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-07.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Svazek II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86829-41-8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dubičné na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Dubičné v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
