Fos-sur-Mer
| Fos-sur-Mer | |
|---|---|
 Městská radnice | |
 Znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°27′16″ s. š., 4°56′37″ v. d. |
| Nadmořská výška | 10 m n. m. |
| Stát |  Francie |
| Region | Provence-Alpes-Côte d’Azur |
| Departement | Bouches-du-Rhône |
| Arrondissement | Istres |
| Kanton | Istres |
  Fos-sur-Mer | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 92,31 km² |
| Počet obyvatel | 15 862 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 171,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | René Raimondi |
| Oficiální web | www |
| courrier | |
| PSČ | 13270 |
| Označení vozidel | 13 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fos-sur-Mer (výslovnost [fos syʁ mɛʁ]; okcitánsky Fòs) je město v jižní Francii v departementu Bouches-du-Rhône v regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur, ležící na pobřeží Středozemního moře, přibližně 40 kilometrů severozápadně od Marseille. Žije zde přibližně 16 tisíc[1] obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]
Fos-sur-Mer leží přibližně 40 kilometrů severozápadně od centra města Marseille na pobřeží Středozemního moře u tzv. Foské zátoky (Golfe de Fos), mezi lagunou Étang de Berre a ústím řeky Rhôny. K městu patří asi šest kilometrů písečné pláže. Zdejší přístav je součástí významného námořního přístavu Marseille-Fos, kde probíhá také překládka kontejnerů. Díky svému postavení mezinárodního středomořského přístavu je Fos napojen na několik vnitrozemských vodních cest:
- Canal du Rhône à Fos: spojení od řeky Rhôny do přístavu Fos pro velkou nákladní plavbu.
- Canal de Caronte: spojuje Foskou zátoku s lagunou Étang de Berre. Odtud vedl prostřednictvím marseillského kanálu vodní spoj do přístavu v Marseille.
- Canal d’Arles à Bouc: bývalé spojení z Arles do Port-de-Bouc; roku 1968 bylo u Fos, šest kilometrů před původním ústím, přerušeno a od té doby se označuje také jako Canal d’Arles à Fos.
- Canal de Fos à Port-de-Bouc: spojení pro vnitrozemská plavidla mezi přístavy Fos a Port-de-Bouc.
Fos-sur-Mer prochází regionální silnice N568. Okolo města prochází složitý systém několika železničních tratí spojujících přístav se železničním systémem celého departementu. Železniční stanici město však přímo nemá.
Sousední obce
[editovat | editovat zdroj] |
Arles | Istres | Saint-Martin-de-Crau | |
 |
||||
 Fos-sur-Mer  | ||||
 | ||||
| Port-Saint-Louis-du-Rhône |
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nedaleká archeologická lokalita Mourre-Poussiou dokládá přítomnost lovců a sběračů již od epipaleolitu. V galloromské době byl Fos významným přístavem, který pravděpodobně náležel k sousednímu městu Arles. Jeho tehdejší název Fossae Marianae je základem jména města. Uvádí jej také římská mapa Tabula Peutingeriana. Není však zcela jasné, kde přesně se samotné římské sídlo nacházelo.
Ve středověku bylo Fos-sur-Mer lénem pánů z rodu de Fos. Jejich panství tvořil pobřežní pás dlouhý přibližně 25 kilometrů a široký asi 10 kilometrů. Nacházel se zde jeden z nejstarších a nejvýznamnějších hradů západní Provence, který kontroloval cestu z Marseille do Arles, dále kostel sv. Juliána a sv. Petra a opatství Saint-Gervais de Fos. To patřilo do roku 1081 opatství Saint-Victor v Marseille a poté bylo předáno do správy opatství v Cluny.
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Hospodářství města je určováno převážně průmyslovým přístavem, který je součástí Marseille Europort a má spojení s Itálií, Španělskem i severní Afrikou. Nachází se zde kontejnerový terminál tohoto přístavu. V přístavu Fos bylo v roce 2017 přeloženo přibližně 1,4 milionu TEU, 20,4 milionu tun kusového zboží a téměř 200 000 motorových vozidel. Celkový objem překládky dosáhl téhož roku zhruba 80 milionů tun a bylo zde odbaveno téměř 1,5 milionu cestujících na výletních lodích.
Z přesunu hutního průmyslu ze severu na jih Francie, o němž bylo rozhodnuto roku 1971 v rámci 6. pětiletého plánu, profitovala v Fos-sur-Mer zejména společnost Solmer.[2] Usadily se zde také ropné a chemické podniky, mimo jiné ropná rafinerie. Vychází odtud ropovod společnosti Société du Pipeline Sud-Européen (SPSE), který vede do Karlsruhe v Německu k rafinerii Mineralölraffinerie Oberrhein.
V důsledku průmyslové činnosti je Fos-sur-Mer považováno za jednu z nejvíce znečištěných obcí ve Francii, různé studie zde potvrdily zejména zvýšený výskyt vzácných onemocnění.[3][4]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Spasitele z 11. století (historická památka)
- Hrad Fos-sur-Mer (l’Hauture) a přilehlá zvonice
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fos-sur-Mer na německé Wikipedii.
- 1 2 Populations de référence 2023. INSEE. 18. prosince 2025. Dostupné online.
- ↑ BLANC-CHALÉARD, Marie-Claude. Les Italiens en France depuis 1945: actes du colloque international, 17-19 mai 2001. Rennes Paris: Presses universitaires de Rennes Génériques, 2003. (Histoire). Dostupné online. ISBN 978-2-86847-757-6.
- ↑ HALLOT, Géraldine. Pourquoi tant de maladies rares à Fos-sur-Mer ?. France Culture [online]. 2017-11-17 [cit. 2026-03-03]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ La pollution industrielle imprègne les habitants de Fos-sur-Mer. www.lemonde.fr. 2018-05-28. Dostupné online [cit. 2026-03-03]. (francouzsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fos-sur-Mer na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky města[nedostupný zdroj]
