Koleda
Koleda je píseň spojená vánočními a velikonočními oslavami, případně jinými svátky, doprovázející obchůzky domů. V posunutém slova smyslu označuje jakoukoliv vánoční píseň, zároveň však jako koleda může být chápána i obchůzka, kterou zpěv koled doprovází, dar při ní vybíraný a den ve který se koná.[1]
Historie křesťanských vánočních koled sahá do 13. století, podle legendy je autorem první koledy svatý František z Assisi (1181–1226). Jednou ze zajímavostí je, že v 15. století bylo v Polsku přeloženo hodně koled z češtiny, šlo o koledy Jednoty bratrské. Vánoční koledy se zpívaly původně pouze během doby vánoční, v posledním půlstoletí se však oproti původní tradici zpěvu adventních písní a rorát začaly zpívat již během adventu.[zdroj?]
Koledou se též nazývá v některých zemích, zvláště v Polsku, každoroční sbírka, se kterou katoličtí kněží obcházejí farnost, aby si vykoledovali na živobytí.[zdroj?]
Etymologie
[editovat | editovat zdroj]České slovo koleda a jeho slovanské protějšky, například srbochorvatské kòleda nebo ruské коляда́ (koljada), vychází pravděpodobně z latinského calendae „kalendy, první dny v měsíci“. Alternativní výklady ho spojují s latinskými výrazy collecta „almužna, dávka“, colere „uctívat“, písní Collaudemus Christum regem „Chvalme Krista krále“, s výrazem kolednání „klekání“, s kol jeda „kolemjdoucí“, ruským коло́да (koloda) „kláda“ nebo s indickým božstvem jménem Kalanda.[pozn. 1][1][2]
Česko
[editovat | editovat zdroj]Podle Lubomíra Tyllnera byly koledy původně písněmi písněmi spojenými s jarním novoročím a až po christianizaci se staly primárně písněmi vánočními. Jejich původ vidí ve víru v magickou moc slova a snaze zajistit zemědělskou plodnost. Tradičně byly zpívány během obcházení domů, jejichž obyvatelé byli skrze ně oslovováni. Typickou součástí obyčeje bylo dotazování koledníků, zda mohou zpívat a následně zpěv doprovázený přáním zdraví a úspěchu.[1]
Některé z koled mají lidový původ a jejich obsahem je především samotný akt koledování, popis různých příhod a hospodářská prosperita. Píseň Vele, vele, dubec stojí prostřed dvora byla dokonce teologem Janem z Holešova v 15. století mylně vykládána jako velební babylónského Béla. Jiné koledy jsou původem umělé duchovní písně, k nejstarším patří More festi querimus z Jistebnického kancionálu, která byla zpívána při mikulášské obchůzce. Většina dochovaných koled vznikla až v baroku a klasicismu, příkladem je Chtíc, aby spal Adama Michny z Otradovic z roku 1647 nebo Den přeslavný jest k nám přišel Václava Karla Holana Rovenského z roku 1693.[1]
Rusko
[editovat | editovat zdroj]V Rusku jsou koledy (колядки koliadki) spjaty s Vánocemi a doprovázejí obchůzky maskovaných zpěváků, kteří obchází domácnosti, chválí jejich obyvatele, přejí jim bohatou úrodu, žádají o dary a někdy také hrozí pro případ, kdy by jim byly dary odmítnuty. V písních je často volán Koljada, tedy personifikované vánoční svátky. Naopak obsah týkající se Kristova narození v nich obvykle chybí.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ není jasné jaké indické božstvo se má pod jménem Kalanda skrývat.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 TYLLNER, Lubomír. advent. In: TYLLNER, Lubomír. Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 2. svazek. Věcná část A−N. Praha: Mladá fronta, 2007. ISBN 9788020417121. S. 17−18.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. S. 295.
- ↑ IVANITS, Linda J. Russian Folk Belief. [s.l.]: M. E. Sharpe, 1989. Dostupné online. ISBN 0-87332-422-6. S. 6. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ZÍBRT, Čeněk. Hoj, ty štědrý večere : Od vánoc koledou do Nového roku. Praha: Šimáček, 1910. Dostupné online. - kapitola Koleda, s. 8-18.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vánoční koleda na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo koleda ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Koleda v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Encyklopedické heslo Koljady v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Koledy ke stažení, texty a noty, informace, Víra.cz, Arcibiskupství pražské, Pastorační středisko, 2006–2007
