Přeskočit na obsah

Marta Gottwaldová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marta Gottwaldová
Image
5. první dáma Československa
V roli:
14. června 1948 – 14. března 1953
PředchůdkyněHana Benešová
NástupkyněMarie Zápotocká

Narození17. září 1899
Kopřivnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. října 1953 (ve věku 54 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
ObčanstvíČeskoslovensko
ChoťKlement Gottwald (1928–1953)
DětiMarta Čepičková
PříbuzníAlexej Čepička (zeť)
CommonsMarta Gottwaldová
Image Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Image
Marta Gottwaldová a Klement Gottwald (Krym, 1948)

Marta Gottwaldová, rozená Marie Holubová (17. září 1899 Kopřivnice[1] – 28. října 1953 Praha[1]), byla první dáma Československa a manželka čtvrtého československého prezidenta Klementa Gottwalda.

Marie Holubová se narodila jako nemanželské dítě Rosalii Holubové (1870–1923), chudé vdově po čeledínu Augustinu Žitníkovi[1], v Kopřivnici. Přestože dostala jméno Marie, začala si později z dosud neznámých důvodů říkat Marta. Pokoušela se vyučit číšnicí, ale učení zanechala a začala pracovat jako služka. Svého pozdějšího manžela poprvé potkala v roce 1919. O rok později se jim narodila dcera Marta, o niž se musela starat sama, protože Gottwald po svatbě netoužil, i když otcovství přiznal. Žít spolu začali až v roce 1924, vzali se 21. března 1928 v Praze.[2][3][4]

Do Komunistické strany Československa nikdy nevstoupila. Gottwald měl v demokratické první republice nálepky politického „štváče, rebela a buřiče“.[5] Po nástupu druhé republiky v říjnu 1938 a úředním rozpuštění KSČ s ním odletěla 1. listopadu téhož roku přes Paříž a Londýn do Moskvy,[3][5] kde se stal tajemníkem exekutivy Komunistické internacionály. Po válce se jejím zetěm stal Alexej Čepička, budoucí armádní generál a ministr.

Poté, co byl Klement Gottwald zvolen v červnu 1948 prezidentem republiky, plnila roli první dámy. Stylem se snažila napodobit svou předchůdkyni Hanu Benešovou, nikdy se jí ale nepodařilo dosáhnout její elegance a popularity. V archívu kanceláře prezidenta republiky se dochovaly pozvánky na módní přehlídky modelového domu Podolská. V roce 1951 si objednala módní časopis Vogue.[6] Po justiční vraždě Rudolfa Slánského podporovala jeho vdovu Josefu.[3]

Zemřela v říjnu 1953 (několik měsíců po svém manželovi) na onkologické onemocnění. Její lékař profesor Charvát ve svých pamětech uvedl, že šlo o rakovinu ženských orgánů, ale v rodině se tradovalo, že se jednalo o karcinom štítné žlázy[3], jenž se podílel na její obezitě.

  1. 1 2 3 Kopřivnice, matrika N, 1892-1900, snímek 188, Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Marta Gottwaldová si nechávala říkat „milostivá paní” [online]. iDNES, 2008-01-29. Dostupné online.
  3. 1 2 3 4 MRÁKOTOVÁ, Jana. Marta Gottwaldová: První dáma, která vkusem a noblesou rozhodně neoplývala, ale výborně mastila karty. G.cz [online]. 2020-09-17 [cit. 2020-09-20]. Dostupné online.
  4. ↑ Matrika MAG O42, sn. 93 [online]. AHMP [cit. 2024-11-02]. Dostupné online.
  5. 1 2 KADLEC, Vladimír. Podivné konce našich prezidentů. Hradec Králové: Kruh, 1991. S. 156–162.
  6. ↑ Protokol osobního sekretáře prezidenta republiky: Ostatní (strana 62 + 186) [online]. Praha: Archív Kanceláře prezidenta republiky [cit. 2026-02-17]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOSATÍK, Pavel. Manželky prezidentů: deset žen z Hradu. 3., dopln. a rozš. vyd. Praha: Mladá fronta, 2009. 411 s., [40] obr. příl. s. ISBN 978-80-204-2077-0. Kapitola Marta Gottwaldová (1899–1953). Paní zvláštního ražení, s. 149–185. 
  • ZÍDEK, Petr. Po boku : třiatřicet manželek našich premiérů (1918–2012). Praha: Universum, 2012. 416 s. ISBN 978-80-242-3694-0. 
  • FROLÍK, František. Osobnosti Kladenska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2015. 281 s. ISBN 978-80-88125-00-6. Kapitola Marta Gottwaldová, s. 50. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]