Postřižiny (film)
| Postřižiny | |
|---|---|
| Původní název | Postřižiny |
| Země původu | Československo |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 93 minut |
| Žánr | komedie / poetický |
| Předloha | Postřižiny |
| Scénář | Bohumil Hrabal Jiří Menzel |
| Režie | Jiří Menzel |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Magda Vášáryová Jiří Schmitzer Jaromír Hanzlík Rudolf Hrušínský Petr Čepek |
| Hudba | Jiří Šust |
| Kamera | Jaromír Šofr |
| Kostýmy | Theodor Pištěk |
| Střih | Jiří Brožek |
| Zvuk | Karel Jaroš |
| Architekt | Zbyněk Hloch |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 1. února 1981 |
| Postřižiny na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Postřižiny je devátý celovečerní film režiséra Jiřího Menzela z roku 1980 podle knihy Bohumila Hrabala. Natáčel se zejména v Počátkách a v Dalešicích, zejména pak v tamějším pivovaru.[1] Film vypráví o pivovaru a rodině jeho správce (ve skutečnosti nevlastního otce Bohumila Hrabala) za první republiky. Sám Hrabal žil v pivovaru v Polné v letech 1915–1919[2] a poté v Nymburce, kde byl jeho nevlastní otec také správcem pivovaru.
Děj filmu
[editovat | editovat zdroj]Málomluvný správce a sládek nymburského pivovaru Francin (Jiří Schmitzer) má krásnou a poněkud živější manželku Maryšku (Magda Vášáryová). Kromě ní mu dělá starosti kvalita a odbyt piva a také jeho hlučný bratr Pepin (Jaromír Hanzlík), vyučený obuvník, který za ním přijel na návštěvu. Pepin je nakonec v pivovaru zaměstnán. Jeho přítomností trpí zejména jeden ze zaměstnanců, kterému se nezřídka stane úraz tehdy, když se do jeho blízkosti nachomýtne Pepin. Symbolem malého města jsou kromě kašny i dlouhé vlasy paní sládkové, která se však jednoho dne rozhodne ostříhat. A právě odtud je odvozen i název filmu.
Oproti literární předloze byla z filmu vypuštěna nejtemnější scéna, kdy paní Maryška v rámci své "zkracovací mánie" usekne ocas rodinnému psovi, který se následně pomine a je Francinem zastřelen.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]| Jiří Schmitzer | Francin |
| Magda Vášáryová | Maryška |
| Jaromír Hanzlík | Pepin |
| Rudolf Hrušínský | dr. Gruntorád |
| Petr Čepek | vedoucí hasičského sboru |
| Oldřich Vízner | kadeřník |
| Zdeněk Podskalský | měšťan |
| Jaroslav Vozáb | děkan |
| Jan Hraběta | hostinský |
| Pavel Vondruška | notář Lustig |
| Oldřich Vlach | hoteliér Růžička |
| František Řehák | statkář Vejvoda |
| Miloslav Štibich | kovář Bernádek |
| Alois Liškutín | ředitel spořitelny |
| Miroslav Donutil | kočí Martin |
| Jaroslava Kretschmerová | slečna účetní |
| Rudolf Hrušínský ml. | smolařský sladovník |
| Václav Knop | sladovník |
| Alexej Okuněv | sladovník |
| Tomáš Töpfer | sladovník |
| Rudolf Stärz | sladovník |
| Zdeněk Kozák | bednář |
Citáty a hlášky
[editovat | editovat zdroj]- „Ten Francin je nějaké chabrus na nervy, měl by si, podle spisku páně Batisty, omévat přirození vlažnó vodó."
- "Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!"
- "Tato kašna a vlasy paní sládkové jsou ozdobou tohoto města"
Návštěvnost
[editovat | editovat zdroj]- Postřižiny se staly nejnavštěvovanějším českým filmem roku 1981. V českých kinech jej v tom roce vidělo 1 998 346 diváků, ve slovenských pak 80 765 diváků.[3]
- Od své premiéry v únoru 1981 až do 31. prosince 1987 vidělo film v českých kinech v rámci 14 770 představení celkem 2 716 928 diváků.[4]
- Od své premiéry v únoru 1981 až do 30. června 1995, kdy byl vyřazen z distribuce, vidělo film v českých kinech v rámci 15 620 představení celkem 2 747 695 diváků.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vysočina Film Office. Postřižiny [online]. Jihlava: Vysočina Film Office [cit. 2017-10-29]. Dostupné online.
- ↑ V Polné připomenou Bohumila Hrabala. Žil s rodiči v tamním pivovaru. iDNES.cz [online]. 2014-03-26 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Filmová distribuce v roce 1981 v ČSR. Zpravodaj československého filmu. Praha: Československý filmový ústav, březen 1982, roč. 8, čís. 11, s. 10–12. ISSN 0862-4712.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Československý film a filmová distribuce I. Katalog dlouhých zvukových hraných filmů 1930–1987. Praha: Ústřední půjčovna filmů, 1988. 297 s. S. 172.
- ↑ BŘEZINA, Václav. Lexikon českého filmu: 2000 filmů 1930–1997. 2. vyd. Praha: Cinema, 1997. 554 s. ISBN 80-85933-13-6. S. 465.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Postřižiny na Wikimedia Commons 
Dílo Postřižiny ve Wikicitátech- Postřižiny ve Filmovém přehledu
- Postřižiny v Česko-Slovenské filmové databázi
- Postřižiny ve Filmové databázi
- Postřižiny na Kinoboxu
- Postřižiny v Internet Movie Database (anglicky)
- místa natáčení na Filmová Místa.cz
