Přeskočit na obsah

Projekt 667

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Projekt 667B / třída Delta
Raketonosná ponorka třídy Delta IV
Raketonosná ponorka třídy Delta IV
Obecné informace
UživateléSovětské námořnictvo
Ruské námořnictvo
Typponorka
Lodě43
Osudaktivní (2011)
PředchůdceProjekt 667A / třída Yankee
NástupceProjekt 941 Akula / třída Typhoon
Technické údaje Projekt 667BDRM
třída Delta IV
Výtlak9210 t (na hladině)
11 740 t (pod hladinou)
Délka167 m
Šířka12,2 m
Ponor8,8 m
Pohon2 reaktory, 2 turbíny
Rychlost14 uzlů (na hladině)
24 uzlů (pod hladinou)
Posádka130
Výzbroj4× 533mm torpédomet
16× R-29RM

Projekt 667B (v kódu NATO třída Delta) je třída raketonosných ponorek Sovětského námořnictva s jaderným pohonem. Třída představuje rozsáhlou skupinu celkem 43 raketonosných ponorek, stavěných ve čtyřech skupinách označených na západě Delta I až Delta IV. Tato třída představuje už od 70. let 20. století páteř sovětských (dnes ruských) námořních strategických sil. Jednotlivé podtřídy se od sebe liší především počtem a typem nesených balistických raket. Stavba čtvrté generace třídy Delta probíhala souběžně s realizací ambiciózního programu stavby obřích ponorek projektu 941 Akula (v kódu NATO třída Typhoon). Ty už ale ke svému účelu neslouží. Naopak varianty Delta III a Delta IV pokračují ve službě v Ruském námořnictvu dodnes a postupně je nahrazují ponorky nové třídy Borej.

Image
Ponorka třídy Delta I

Projekt 667B

[editovat | editovat zdroj]

Projekt 667B (v kódu NATO třída Delta I) – vývoj od roku 1965.[1] Celkem 18 ponorek bylo zařazeno do služby v letech 1972–1977. Ponorky nesly 12 balistických raket R-29 (v kódu NATO SS-N-8 Sawfly) s dosahem cca 7800 km, odpalovaných pomocí systému D-9.[1] Střely nesly jednu jadernou hlavici o síle 800 kT TNT.

Image
Ponorka třídy Delta II

Projekt 667BD

[editovat | editovat zdroj]

Projekt 667BD (v kódu NATO třída Delta II) – vývoj od roku 1972.[2] Celkem čtyři ponorky byly zařazeny do služby v letech 1974–1975. Ponorky nesly 16 balistických raket R-29D (v kódu NATO SS-N-8 Sawfly) s dosahem cca 9100 km, odpalovaných pomocí systému D-9D.[2] Hlavice zůstala stejná.

Image
Ponorka třídy Delta III

Projekt 667BDR

[editovat | editovat zdroj]

Projekt 667BDR (v kódu NATO třída Delta III) – vývoj od roku 1972.[3] Celkem 14 ponorek bylo zařazeno do služby v letech 1976–1982. Ponorky nesou 16 balistických raket R-29R (v kódu NATO SS-N-18 Stingray), odpalovaných pomocí systému D-9R.[3] Jedná se o první sovětské balistické rakety s vícenásobnou jadernou hlavicí (MIRV). Střela nesoucí tři hlavice o síle 200 kT TNT měla dolet 6500 km. Pokud ovšem nesou jen jednu hlavici o síle 450 kT, dolet se zvětší na 8000 km.

Image
Ponorka třídy Delta IV

Projekt 667BDRM

[editovat | editovat zdroj]

Projekt 667BDRM (v kódu NATO třída Delta IV) – vývoj od roku 1975. Sedm kusů bylo zařazeno do služby v letech 1985–1992.[4] Ponorky nesou 16 balistických raket R-29RM (v kódu NATO SS-N-23 Skiff) s dosahem 8300 km, odpalovaných pomocí systému D-9RM.[5] Každá raketa nese čtyři jaderné hlavice o síle 100 kT TNT. Ruské námořnictvo realizuje modernizaci těchto ponorek pro nesení vylepšené střely R-29RMU2 Siněva, zavedené do služby roku 2007.[6]

  1. 1 2 667B Murena DELTA I [online]. Globalsecurity.org [cit. 2011-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-18. (anglicky)
  2. 1 2 667BD DELTA II [online]. Globalsecurity.org [cit. 2011-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-20. (anglicky)
  3. 1 2 667BDR DELTA III [online]. [cit. 2011-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-14. (anglicky)
  4. ↑ 667BDRM Dolphin DELTA IV – Ship list [online]. Globalsecurity.org [cit. 2011-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
  5. ↑ 667BDRM Dolphin DELTA IV [online]. Globalsecurity.org [cit. 2011-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
  6. ↑ SSBN Delta Class IV (Project 667.BDRM) [online]. Naval-technology.com [cit. 2011-11-29]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Image Obrázky, zvuky či videa k tématu Projekt 667 na Wikimedia Commons