Přeskočit na obsah

Rožňava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rožňava
Hornické náměstí v Rožňavě. V pozadí katedrála Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Anny.
Hornické náměstí v Rožňavě. V pozadí katedrála Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Anny.
Rožňava – znak
Znak
Rožňava – vlajka
Vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška306 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajKošický
OkresRožňava
Tradiční regionGemer
Administrativní dělení3 místní části
Rožňava
Image
Rožňava
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha45,62 km²[1]
Počet obyvatel16 794 (2025)[2]
Hustota zalidnění368,2 obyv./km²
Správa
Statusokresní město
PrimátorMichal Domik
(nezávislý)[3] [4]
Vznik1230
Oficiální webwww.roznava.sk
E-mailprimator@roznava.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Rožňava
Šafárikova 29
048 01 Rožňava
tel.+421 587 773 111
Telefonní předvolba058
PSČ048 01
Označení vozidel (do r. 2022)RV
NUTS525529
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rožňava (maďarsky Rozsnyó, německy Rosenau, latinsky Rosnavia) je město na východním Slovensku v Košickém kraji. V roce 2014 zde žilo přes 19 450 obyvatel, leží v nadmořské výšce 313 metrů.

Město se nachází v regionu Gemer ve středu Rožňavské kotliny v nadmořské výšce 313 metrů. Z jižní strany město obklopuje Slovenský kras, ze severu úpatí Volovských vrchů. Městem protéká Rožňavský potok a řeka Slaná.

Image
Biskupský palác v Rožňavě

Město vzniklo jako hornické sídliště a jeho historie je spojena s těžbou zlata, stříbra, mědi a později železné rudy.[5] Bylo pojmenováno podle názvu výnosného dolu Rosnoubana (maďarsky Rozsnyóbánya, německy Rosenau).

První zmínka o městě je na darovací listině z roku 1291 vystavené králem Ondřejem III. ostřihomskému arcibiskupovi. První známou stavbou města je původně farský kostel (v současnosti biskupská katedrála) z roku 1304. Kostel přešel mnoha přestavbami, největší proběhla na přelomu 15. a 16. století a zahrnovala tzv. Bakóczovskou kapli s renesančním vstupním portálem a pozdně gotickým pastoforiem na severní straně presbytáře. První městské výsady získala osada v roce 1340 od uherského a polského krále Ludvíka I. Velikého. Až do roku 1918 patřila Rožňava k Uherskému království, po první světové válce se stala součástí Československa.

Dne 16. června 1919 se u Rožňavy odehrála bitva mezi československou armádou a maďarskou Rudou armádou. Československá armáda zde byla zastoupena 1. československým pěším dobrovolnickým plukem z Prahy, 21. plukem francouzských legií, 35. plukem italských legií a 2. praporem italské domobrany. Bitva skončila dobytím Rožňavy a zajetím štábu maďarského vojska.[6]

V roce 1930 zde žilo 6 668 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byla Rožňava přičleněna k Maďarsku.[7]

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl v letech 1968 až 1991 v Rožňavě dislokován sovětský 126. gardový dělostřelecký pluk, začleněný do Střední skupiny vojsk Sovětské armády.[8]

Městské části

[editovat | editovat zdroj]
  • Nadabula (od roku 1960)
  • Rožňava
  • Rožňavská Baňa

Město leží na frekventované slovenské silnici I/16, známé také jako E58 (Bratislava – Nitra – Zvolen – Lučenec – Rimavská Sobota – Tornaľa – Rožňava – Košice – Michalovce – Užhorod).

Rožňava leží na železniční trati Zvolen–Košice (Zvolen – Lučenec – Fiľakovo – Jesenské – Tornaľa – Rožňava – Košice). Na železniční trati Rožňava–Dobšiná byl v roce 2003 zastaven provoz.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rožňava na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
  2. ↑ Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2026. Dostupné online. [cit. 2026-04-01].
  3. ↑ Voľby do orgánov samosprávy obcí 2022 [online]. [cit. 2025-03-08]. Dostupné online.
  4. ↑ Primátor mesta [online]. 2025-03-08 [cit. 2025-03-08]. Dostupné online. (slovensky)
  5. ↑ Stručná história mesta. www.roznava.sk [online]. [cit. 2019-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-18.
  6. ↑ LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice, Země Slovenská a Podkarpatskoruská. 4. vyd. Praha: Orbis, 1937. 755 s. S. 256.
  7. ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 19.
  8. ↑ Střední skupina sovětských vojsk v Československu – Československá armáda [online]. 2003-01-05 [cit. 2026-02-26]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]