Sarzana
| Sarzana | |
|---|---|
.JPG) | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°6′49″ s. š., 9°57′36″ v. d. |
| Nadmořská výška | 21 m n. m. |
| Stát |  Itálie |
  Sarzana | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 34,52 km²[1] |
| Počet obyvatel | 21 650 (2023)[2] |
| Hustota zalidnění | 627,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0187 |
| PSČ | 19038 |
| Označení vozidel | SP |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sarzana je italské město v provincii Ligurie, ležící v provincii La Spezia, 15 km východě od města La Spezia. K 31. prosinci roku 2024 ve městě žilo 21 761 obyvatel. Město bylo od starověku významným zemědělským a obchodním centrem a již ve středověku důležitým střediskem náboženství a justice, s biskupským sídlem a vlastním soudem.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší archeologické nálezy dokumentují osídlení oblasti od období neolitu. Ve starověku bylo v jejím centru město Luna, pod nadvládou Apuánců z Ligurie, ale objevovali se zde jak blízkí Etruskové, tak i řečtí obchodníci. Po pádu římské říše prošli oblastí Ostrogóti a ovládli ji Byzantinci. Lombardská a franská vláda vedla k feudálnímu rozdělení. Římské město Luni pustnout, trpělo záplavami a následným zamořením bažin malárií, a zejména neustálými a ničivými vpády Saracénů. V roce 1016 bylo město dobyto a téměř úplně zničeno arabskými mudžahídy, a to i přes příchod pomoci z Pisy a Janova a od papeže Benedikta VIII., který Saracény zahnal na útěk.
Vesnice Sarzana byla na bezpečnějším místě proti proudu řeky, na křižovatce mezi Via Aurelia a silnicí vedoucí do Pádské nížiny. Její poloha se v budoucnu ukázala jako strategická pro obchod i politické zájmy v oblasti. První písemná zmínka o Castrum de Sarzano pochází z listiny císaře Oty I. z 19. května roku 963.
_-_2022-08-28_-_6.jpg)
Pro strategickou polohu v údolí řeky Magra byla ovšem Sarzana často dobývána a měnila vládce: patřila střídavě pod města Pisa, Lucca, Janov. V letech 1407-1468 o vládu usilovali janovští Viscontiové, v roce 1463 město získal římský císař Fridrich III. Habsburský, potvrdil městu vlastní pečeť, právo vybírat mýtné a obklopit je hradbami. Po té je ve válce získali Florenťané, po roce 1562 opět Janované. V roce 1747, během války o rakouské dědictví, město obléhala rakouská vojska. Pevnost Sarzanello, obsazená janovskými a francouzskými vojsky, byla neúspěšně bombardována. V letech 1805–1814 město i celou Ligurii okupovali Francouzi. V roce 1815 bylo město včleněno do Sardinského království.
Ke zdejším patricijům patřila rodina Buonaparte, předkové Napoleona I.. V roce 1512 se rodová větev, z níž pocházel Napoleon, přestěhovala na Korsiku. Ve městě se proto dosud konají napoleonské slavnosti.[3]
V roce 1921 se Sarzana stala dějištěm násilných střetů, zvaných Fatti di Sarzana. Nepokoje vyvrcholily 21. července 1921, kdy došlo k bitvě, v níž se asi 500 ozbrojených stoupenců fašismu pokusilo obsadit město, ale místní karabiniéři je odrazili. Boje si vyžádaly 14 až 18 mrtvých a asi 30 zraněných.[4]
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Cattedrale Santa Maria Assunta) je pětilodní halová stavba. Byla založena v roce 1204 na místě farního kostela San Basilio, vystavěna během 13. století a dokončena v roce 1474. Klenutý Chór, kupole a vnitřní zařízení jsou barokní z 1. poloviny 18. století, hlavní loď má kazetový strop. Františkánský krucifix namaloval Maestro Guglielmo ve 13. století.[5] Slouží jako biskupská konkatedrálam spojených diecézí La Spezia-Sarzana-Brugnato.
- Kostel sv. Františka (Chiesa di San Francesco) - podle tradice jej měl založit svatý František z Assisi; písemně je doložen k roku 1238; od středověku městem procházela poutní cesta Via Francigena; náhrobek syna Castruccia Castracaniho z roku 1328 vytvořil Giovanni di Balduccio; hrob biskupa Bernaba Malaspiny; fresku v lunetě vytvořil Priamo della Quercia.
- Oratoř sv. Jeronýma (Oratorio di San Girolamo) – centrální stavba kaple s osmobokou kupolí, založena roku 1473 dominikány, přestavěna v baroku; barevný keramický reliéf vytvořil pravděpodobně Giovanni della Robbia; sídlo laického bratrstva
- Pevnost Firmafede (La Citadella) - pevnost v centru města, první postavili Pisánští vládci, roku 1487 ji dobyli a pobořili Florenťané, vedení Lorenzem Medicejským, který ji dal znovu postavit v renesančním stylu, navrhl ji Matteo Civitali. V letech 1815–1979 pevnost sloužila jako věznice, nyní památkový objekt, přístupný veřejnosti.
- Pevnost Fortezza di Sarzanello na pahorku nad městem si ji v letech 1314-1328 dal postavit kondotiér Castruccio Castracani, vládce Luccy, později byla upravena na biskupskou rezidenci.
- Palazzo del Capitano – renesanční palác Medicejských, navrhl Giuliano da Maiano (1472)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Pevnost Firmafede
Centrum města s pevností a katedrálou
Pevnost Sarzanello
Piazza Matteotti
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Mikuláš V. (1397–1455) – papež
- Antonio Bertoloni (1775–1869) – botanik
- Rina Ketty (1911–1996) – zpěvačka
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sarzana na italské Wikipedii.
- ↑ Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011. Italský národní statistický institut. Dostupné online. [cit. 2019-03-16].
- ↑ Dostupné online.
- ↑ www.napoleonfestival.it [online]. [cit. 2013-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-29.
- ↑ http://www.rifondazionelaspezia.it/tag/fatti-di-sarzana
- ↑ Piero Donati, Giorgio Rossini (ed.): La cattedrale di Sarzana. Marsilio Venezia 2010, ISBN 978-88-317-0812-8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sarzana na Wikimedia Commons
- http://www.comunesarzana.gov.it Archivováno 28. 9. 2013 na Wayback Machine.
