Přeskočit na obsah

Vasilij Jaroslavič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vasilij I. Jaroslavič
Image
Narození1241 nebo 1236
Vladimir
Úmrtíleden 1276
Kostroma
ObčanstvíVladimirsko-suzdalské knížectví
Povolánípolitik
RodičeJaroslav II. Vsevolodovič a Fedosia Mstislavovna[1]
RodRurikovci
PříbuzníAlexandr Něvský, Ondřej II. Jaroslavič, Jaroslav III. Jaroslavič a Michail II. Jaroslavič (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vasilij Jaroslavič (rusky: Василий Ярославич; 1241 – leden 1276) byl velkokníže vladimirský v letech 1272 až 1276. V této pozici provedl historicky druhé sčítání lidu na ruském území. Od roku 1246 byl díky strýci Svjatoslavu Vsevolodovičovi knížetem kostromským, a když se stal vladimirským vládcem, jako jeden z mála neodešel do Vladimiru a zůstal v Kostromě (proto je také někdy nazýván Vasilij Kostromský). Jeho potomci ovládali Kostromu ještě půl století. Byl též knížetem novgorodským (1273 až 1276), když Novgorod dobyl s pomocí Tatarů.[2] Byl nejmladším synem Jaroslava Vsevolodoviče a mladším bratrem Alexandra Něvského a Jaroslava III.

Podle legendy se mu během honu v okolí Kostromy u řeky Zaprudny zjevila na kmenu na borovice ikona Matky Boží. Ta pak byla převezena do kostela Teodora Stratilata. Postupem času se obraz, který se stal hlavní relikvií Kostromy, začal nazývat Fjodorovská ikona Matky Boží. Její zvláštností je, že na ní mají Marie i Ježíš tmavou pleť. Na místě zjevení ikony prý založil Vasilij Jaroslavič Spaso-Zaprudněnský klášter.[3]

  1. ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ HAMMER-PURGSTALL, Joseph Freiherr von. Geschichte der Goldenen Horde in Kiptschak, das ist: der Mongolen in Russland. Mit neun Beylagen ..., nebst Verzeichniss von vierhundert Quellen, Beurtheilung der Herren v. Krug, Fraehn, und Schmidt, etc. [s.l.]: C. A. Hartleben's Verlag 760 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: HpNeAAAAcAAJ.
  3. ↑ КОСТРОМСКАЯ И НЕРЕХТСКАЯ ЕПАРХИЯ. Pravenc.ru [online]. [cit. 2026-07-30]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]