Vodochody
| Vodochody | |
|---|---|
 Střed Vodochod | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Odolena Voda |
| Obec s rozšířenou působností | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (správní obvod) |
| Okres | Praha-východ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′25″ s. š., 14°23′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 836 (2025)[1] |
| Rozloha | 4,95 km²[2] |
| Nadmořská výška | 240 m n. m. |
| PSČ | 250 69 |
| Počet domů | 272 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Školská 59 25069 Vodochody vodochody@vodochody.cz |
| Starosta | Josef Veselý |
| Oficiální web | www |
 | |
  Vodochody | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 539015 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodochody jsou obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Rozkládá se asi patnáct kilometrů severně od centra Prahy. Žije zde 836[1] obyvatel.
V katastru obce se nachází Letiště Vodochody a továrna na výrobu letadel Aero Vodochody.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Obec Vodochody, která v sobě od roku 1960 zahrnuje i dřívější samostatnou obec Hoštice, je jedním z nejstarších míst osídlení v okrese. Dle archeologických nálezů žárových a kosterních hrobů lze usuzovat na osídlení již v období neolitickém (asi 5000–3000 před naším letopočtem).
První písemná zmínka v historii o Vodochodech pochází z roku 1000, kdy byly darovány knížetem Boleslavem III. ostrovskému klášteru. Během třicetileté války byly Vodochody zcela zpustošeny, v roce 1671 je získala jezuitská kolej svatého Klimenta na Starém městě pražském.
Ve vsi Vodochody (419 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[4] autobusová doprava, 3 obchody s dobytkem, holič, 2 hostince, kolář, konfekce, kovář, krejčí, mlýn, 2 obuvníci, 7 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Krajinný ráz je charakterizován částí přírodního parku Dolní Povltaví, jehož jádrem je národní přírodní rezervace Větrušické rokle. Údolí směrem k Dolu bylo oblíbeným místem procházek českého básníka Vítězslava Hálka. K západnímu okraji vesnice zasahuje část přírodní rezervace Máslovická stráň.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 452 | 502 | 559 | 630 | 626 | 609 | 685 | 533 | 554 | 510 | 457 | 428 | 449 | 563 | 789 |
| Počet domů | 79 | 80 | 87 | 101 | 104 | 104 | 129 | 155 | 153 | 153 | 147 | 173 | 177 | 209 | 272 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Karlín[7]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Karlín[7]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Karlín[7]
- 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Karlín[8]
- 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[9]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[10]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[11]
- 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[12]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-sever[13]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[14]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 1999.[15]
Ve stříbrném štítě nahoře dvě černá plamenná volná orlí křídla se zlatou pružinou zakončenou jetelovým trojlístkem, dole tři modrá vlnkovitá břevna. Znak rozdělením na dvě části vyjadřuje těsné sousedství Vodochod a Hoštic. Modrá vlnkovitá břevna označují vodu a jsou inspirována názvem obce. Dvě černá orlí křídla v horní polovině štítu mají vztah k nejstarším dějinám obce a ke skutečnosti, že jejím prvním z historie poznaným majitelem byl český kníže – Přemyslovec. Symbol křídel je odvozen od černé, plamenné, tzv. přemyslovské orlice – znaku první české vládnoucí dynastie. V křídlech je také obsažen pojem létání, kterým se připomíná podnik Aero vyrábějící letadla. Spojení názvu Aero se jménem obce Vodochody je v povědomí široké veřejnosti. Tímto způsobem se v jediném symbolu prolíná nejstarší minulost s nejnovější současností.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 kilometru vede silnice II/608 Praha-Libeň – Veltrusy – Straškov-Vodochody – Terezín. Souběžně s touto silnicí vede dálnice D8 ovšem bez blízkého exitu.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
- Letiště – Na katastrálním území obce leží soukromé mezinárodní letiště s nepravidelným provozem.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V obci měla zastávku příměstská autobusová linka Praha,Kobylisy – Odolena Voda (denně s mnoha spoji) (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).
Významné firmy
[editovat | editovat zdroj]Na katastru Vodochod a Hoštic leží letiště Vodochody a část letecké továrny Aero Vodochody. Po privatizaci letecké továrny se objevil plán na přeměnu malého soukromého letiště ve Vodochodech na mezinárodní leteckých terminál. Proti tomu se ale sdružily okolní obce a podepsaly petic proti rozšíření letiště.[16]
Na větší části zemědělských pozemků hospodaří zemědělské družstvo Klecany se sídlem ve Větrušicích.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Za zmínku stojí pouze dvě zvoničky – jedna ve Vodochodech a jedna v Hošticích. Protože Vodochody byly ve třicetileté válce zcela zpustošeny, nedochovala se ani dřívější vodochodská tvrz a zůstal jen panský dvůr.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Z osobností lze uvést pouze českého politika, publicistu a tehdejšího majitele Dolu, Julia Grégra, který dal podnět k postavení vodochodské školy.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1856. (česky a německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- 1 2 3 Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vladní nařízení č. 222/1926 Sb.
- ↑ Vladní nařízení č. 198/1928 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Udělené symboly – Vodochody [online]. 1999-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Obce vyrážejí do bitvy proti letišti ve Vodochodech, Český rozhlas, 10. září 2009
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodochody na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Vodochody
- Oficiální stránky
- Vodochody v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
