Dennis Gabor
| Dennis Gabor | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. června 1900 Budapešť |
| Úmrtí | 8. února 1979 (ve věku 78 let) Londýn |
| Místo pohřbení | Putney Vale Cemetery |
| Bydliště | Maďarsko |
| Alma mater | Technická a hospodářská univerzita v Budapešti (do 1921) Humboldtova univerzita (do 1924) Technická univerzita Berlín (do 1927) |
| Povolání | fyzik, vynálezce, vysokoškolský učitel a holographer |
| Zaměstnavatelé | Technická univerzita Berlín Imperial College London |
| Ocenění | Youngova medaile a cena (1967) Rumfordova medaile (1968) medaile Alberta A. Michelsona (1968) komandér Řádu britského impéria (1970) Čestná medaile IEEE (1970) … více na Wikidatech |
| Nábož. vyznání | luteránství |
| Choť | Marjorie Louise Butler |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dennis Gabor (maďarsky Gábor Dénes, 5. června 1900, Budapešť – 8. února 1979, Londýn) byl maďarsko-britský fyzik. V roce 1948 objevil princip holografie. V roce 1971 získal Nobelovu cenu za fyziku.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]
• HG — dle Gabora
• HL-U — dle Leitha-Upatnieksa
• HD — dle Denisiuka
- Narodil se 5. června 1900 v Budapešti (Maďarsko) židovské rodině jako nejstarší syn otce Bertalana Gábora, ředitele důlní společnosti a matky Adrienne. Měl mladšího bratra Jiřího.
- V 15 letech se u něj probudil zájem o fyziku, s mladším bratrem budovali domácí laboratoř, kde reprodukovali moderní objevy v oblasti Rentgenova záření a radioaktivity.
- Studoval na Technické univerzitě v Budapešti elektroinženýrství (neboť fyzika dosud nebyla tolik uznávaným oborem), později dokončil studia v Berlíně.
- 1924 získal diplom na Technische Hochschule Berlin.
- I když stále studoval na Technice, víc ho přitahovala Německá Univerzita, kde tou dobou přednášeli fyzici jako Albert Einstein, Max Planck, Walther Hermann Nernst a Max von Laue.
- Profesí zůstal elektroinženýrem, avšak v práci se zaměřoval se na aplikovanou fyziku.
- Doktorská práce na téma rychlého osciloskopu, v průběhu které vyrobil první železem stíněnou magnetickou elektronovou čočku.
- 1927 získal titul Dr-Ing.
- 1927 nastoupil k firmě Siemens & Halske AG, jedním z jeho prvních úspěšných vynálezů byla vysokotlaká křemenná rtuťová výbojka.
- 1933, po nástupu Hitlera k moci, pro svůj židovský původ opustil Německo a po krátkém pobytu v Maďarsku o rok později uprchl do Anglie, podařilo se mu získat zaměstnání u British Thomson-Houston Co. v Rugby.
- BTH Research Laboratory.
- 1936 oženil se s Marjorií Louisou (její otec: Joseph Kennard Butler, její matka: Louise Butler of Rugby). Manželství zůstalo bezdětné.
- 1946 první články v oblasti Teorie komunikace.
- Vývoj stereoskopického kinematografu.
- 1948 Základní experimenty v oblasti holografie (v té době nazývané wavefront reconstruction), které byly vedlejším důsledkem práce na zdokonalení elektronového mikroskopu.
- 1950–1953 spolupráce s AEI Research Laboratory v Aldermastonu.
- 1. ledna 1949 nastoupil na Imperial College of Science & Technology v Londýně, kde byl později jmenován profesorem aplikované elektronové fyziky a kde zůstal až do důchodu. Během této doby se spolu se svými doktorandy podílel na řešení problémů v řadě oblastí:
- Experimentální práce:
- Teoretické práce v oblasti:
- 1967 odešel do důchodu.
- Zůstal v kontaktu s Imperial College jakožto Senior Research Fellow.
- Stal se členem Staff Scientist of CBS Laboratories, Stamford, Conn, kde spolupracoval s jejím presidentem a svým dlouholetým přítelem Dr. Petrem Goldmarkem na nových schématech komunikace a zobrazování.
- Od roku 1958 až do konce života trávil hodně času zájmem o budoucnost industriální společnosti, byl zneklidněn nerovnováhou mezi technologickým růstem a sociální oblastí. Svoje názory na toto téma vyjádřil ve třech knihách:
- Zemřel 8. února 1979 v Londýně (Anglie).
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- 1956: Fellow of the Royal Society
- 1964: čestný člen Maďarské akademie věd
- 1967: medaile Thomase Younga od fyzikální společnosti Londýn
- 1967: cena Cristofora Colomba od Int. Inst. Communications, Genoa
- 1968: medaile Alberta Michelsona od Franklinova institutu ve Filadelfii
- 1968: Rumfordova medaile od Královské společnosti
- 1970: čestný D.Sc. na University of Southampton
- 1970: čestná medaile od Ústavu elektrického a elektronického inženýrství
- 1970: titul Commander of the Order of the British Empire
- 1971: čestný D.Sc. na Technologické univerzitě v Delftu
- 1971: Holweckova cena od Francouzské fyzikální společnosti
- 1971: Nobelova cena za fyziku
Publikace
[editovat | editovat zdroj]- GABOR, Dennis. Theory of communication. J. IEEE. Listopad 1946, roč. 93(III), s. 429–457.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dennis Gabor na Wikimedia Commons
Osoba Dennis Gabor ve Wikicitátech- Gáborova autobiografie Archivováno 14. 6. 2006 na Wayback Machine. na Nobelprize.org
- Seznam židovských laureátů Nobelovy ceny za fyziku na Israel Science and Technology Directory
- Životopis s mnoha obrázky na stránce Prof. Eugenii Katz, Hebrejská univerzita Jeruzalém
Kategorie:
- Židovští fyzici
- Maďarští fyzici
- Britští fyzici
- Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
- Židovští nositelé Nobelovy ceny
- Židovští vědci
- Britští Židé
- Maďarští Židé
- Maďarští nositelé Nobelovy ceny
- Komandéři Řádu britského impéria
- Britští nositelé Nobelovy ceny
- Členové Královské společnosti
- Narození v roce 1900
- Narození 5. června
- Úmrtí v roce 1979
- Úmrtí 8. února
- Narození v Budapešti
- Absolventi Technické univerzity Berlín
