Nikolaj Viktorovič Podgornyj
| Nikolaj Viktorovič Podgornyj Николай Викторович Подгорный | |
|---|---|
 Podgornyj jako host na sjezdu SED v Berlíně (1963) | |
| 6. Předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR | |
| Ve funkci: 9. prosinec 1965 – 16. červen 1977 | |
| Předchůdce | Anastáz Ivanovič Mikojan |
| Nástupce | Leonid Iljič Brežněv |
| První tajemník ÚV KS Ukrajiny | |
| Ve funkci: 26. prosinec 1957 – 2. červenec 1963 | |
| Předchůdce | Alexej Illarijonovič Kiričenko |
| Nástupce | Pjotr Jefimovič Šelest |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Komunistická strana Sovětského svazu |
| Narození | 5.jul. / 18. února 1903greg. Karlovka, Ruské impérium |
| Úmrtí | 11. ledna 1983 (ve věku 79 let) Kyjev, Ukrajinská SSR, SSSR |
| Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
| Děti | Anatolij Pidhornyj |
| Alma mater | Národní univerzita potravinářských technologií (do 1931) |
| Profese | státník, inženýr a politik |
| Náboženství | ateismus |
| Ocenění | Řád rudého praporu práce (1948) Leninův řád (1957) Leninův řád (1958) medaile Za pracovní udatnost (1959) Leninův řád (1963) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Nikolai Podgorny |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nikolaj Viktorovič Podgornyj (rusky Николай Викторович Подгорный, Nikolaj Viktorovič Podgornyj, ukrajinsky Микола Вікторович Підгорний, Mykola Viktorovyč Pidhornyj; 5. únorajul./ 18. února 1903greg., Karlovka – 11. ledna 1983, Kyjev) byl sovětský komunistický politik ukrajinské národnosti. Během éry Leonida Iljiče Brežněva, coby šéfa strany, zastával v letech 1965 až 1977 funkci hlavy státu – předsedy Prezídia Nejvyššího sovětu SSSR.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z dělnické rodiny z Karlovky v dnešní Poltavské oblasti Ukrajiny. Svoji první veřejnou funkci zastával od 18 let: v letech 1921 až 1923 působil jako tajemník okresního výboru Komsomolu. Poté studoval Kyjevský polytechnický institut (1923–1926) a Kyjevský technologický institut potravinářského průmyslu (1926–1931). Od roku 1930 byl členem komunistické strany. Po dokončení studia pracoval v cukrovarnictví. Vysoké funkce zastával od roku 1938, kdy se stal náměstkem Lidového komisariátu (tzn. ministerstva) cukrovarnického průmyslu Ukrajinské SSR. Zemřel 11. ledna 1983 v Kyjevě, pochován byl na Novoděvičském hřbitově v Moskvě.
Přehled funkcí
[editovat | editovat zdroj]| Od | do | Název funkce |
|---|---|---|
| 1938 | 1940 | Náměstek lidového komisaře potravinářského průmyslu Ukrajinské SSR |
| 1940 | 1942 | Náměstek lidového komisaře potravinářského průmyslu SSSR |
| 1942 | 1944 | Ředitel Moskevského technologického institutu potravinářského průmyslu |
| 1944 | 1946 | Náměstek lidového komisaře potravinářského průmyslu Ukrajinské SSR |
| 1946 | 1950 | Stálý zástupce rady ministrů Ukrajinské SSR při radě ministrů SSSR |
| 1950 | 1953 | První tajemník Charkovského oblastního výboru Komunistické strany Ukrajiny |
| 1953 | 1957 | Druhý tajemník ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny |
| 1957 | 1963 | První tajemník ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny |
| 1963 | 1965 | Tajemník pro lehký průmysl ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu |
| 1965 | 1977 | Předseda prezídia Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik |
Jiné stranické funkce
[editovat | editovat zdroj]| Od | Do | Název funkce |
|---|---|---|
| 1952 | 1966 | Člen ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny |
| 1952 | 1953 | Kandidát byra ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny |
| 1952 | 1956 | Člen ústřední revizní komise Komunistické strany Sovětského svazu |
| 1953 | 1963 | Člen byra (resp. předsednictva) ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny |
| 1956 | 1981 | Člen ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu |
| 1960 | 1977 | Člen předsednictva (resp. od 1966 politbyra) ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu |
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Sovětská vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Hrdina socialistické práce – udělen dvakrát – 16. února 1963 a 16. února 1973
Leninův řád – udělen pětkrát – 26. dubna 1957, 26. února 1958, 16. února 1963, 2. prosince 1971 a 16. února 1973[1]
Řád rudého praporu práce – 23. ledna 1948[1]
Medaile Za pracovní udatnost – 25. prosince 1959[1]
Zahraniční vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
velkokříž Řádu bílé růže – Finsko, 14. října 1969
Řád Bílého lva I. třídy s řetězem – Československo, 5. května 1970[2]
Pamětní medaile 2500. výročí Perské říše – Írán, 14. října 1971
velkokříž Řádu za zásluhy Polské lidové republiky – Polsko, 1975[3]
velkokříž Řádu somálské hvězdy – Somálsko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 Подгорный Николай Викторович. www.warheroes.ru [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Československý řád Bílého lva 1923–1990: Jmenný rejstřík nositelé (podle matrik nositelů a spisů z fondu KPR) Dostupné online
- ↑ Nowiny : dziennik Polskiej Zjednoczonej Partii Robotniczej. 1975, nr 146-168 (lipiec). [s.l.]: Wydaw. Prasowe RSW „Prasa” Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-27.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaj Viktorovič Podgornyj na Wikimedia Commons
- Sovětští politici
- Nejvyšší představitelé Sovětského svazu
- Nositelé Leninova řádu
- Nositelé Řádu rudého praporu práce (SSSR)
- Nositelé velkokříže Řádu bílé růže
- Nositelé Řádu somálské hvězdy
- Nositelé Řádu Bílého lva I. třídy s řetězem
- Nositelé Pamětní medaile 2500. výročí Perské říše
- Nositelé Medaile Za pracovní udatnost
- Nositelé Řádu za zásluhy Polské lidové republiky
- Narození v roce 1903
- Narození 18. února
- Úmrtí v roce 1983
- Úmrtí 11. ledna
- Pohřbení na Novoděvičím hřbitově
