Oldenburg
| Oldenburg | |
|---|---|
Zámek v Oldenburgu | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 53°8′38″ s. š., 8°12′50″ v. d. |
| Nadmořská výška | 4 m n. m. |
| Časové pásmo | středoevropský čas UTC+02:00 (letní čas) UTC+01:00 (standardní čas) |
| Stát | |
| Spolková země | Dolní Sasko |
Oldenburg | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 103,09 km²[1][2] |
| Počet obyvatel | 174 629 (2023)[3] |
| Hustota zalidnění | 1 693,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Jürgen Krogmann (SPD) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0441 |
| PSČ | 26001–26135 |
| Označení vozidel | OL |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oldenburg (dolnoněmecky: Ollnborg) je město s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt) v německém Dolním Sasku. Leží na západě této spolkové země mezi městy Brémy a Groningen v Nizozemsku na řece Hunte. Žije zde přibližně 175 tisíc[3] obyvatel.
Oldenburg je čtvrté největší dolnosaské město po Hannoveru, Braunschweigu a Osnabrücku. Skládá se z devíti místních částí:
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]
V 11. století zde byl postaven kruhový hrad Heidenwall, jehož dřevěné zbytky se dochovaly v zemi. Opevnění poblíž řeky Hunte pravděpodobně sloužilo ke kontrole brodu přes řeku, který byl součástí obchodní cesty z jihu, konkrétně z Brém, do Východního Fríska. Stavitelé a datum jeho opuštění nejsou známé. Z místního historického hlediska se jedná o možného předchůdce hradu, který stál 2,3 km východněji od místa dnešního hradu Oldenburg.
Podle výsledků vykopávek z roku 2007 byl Heidenwall téměř kruhovou stavbou sestávající z dřevěné a hliněné zdi. Zeď byla postavena jako dřevěná konstrukce, která se sestávala z boxů. V první fázi výstavby měla vnější průměr přibližně 45 metrů; ve druhé fázi se tento průměr zvětšil na přibližně 54 až 56 metrů. Opevnění se skládá z dřevěných boxů, které byly spojeny do velkého kruhu. Vnitřek boxů byl vyplněn hlínou, která po zaschnutí poskytovala zdi potřebnou stabilitu. Boxy byly široké přibližně čtyři metry a vysoké pět metrů. Výška opevnění se odhaduje na nejméně pět metrů. Na vnitřní stranu zdi byl navršen písek pro její stabilizaci. Datum kácení stromů bylo stanoveno dendrochronologicky s využitím trámů nalezených na místě. Podle tohoto datování proběhla první fáze výstavby opevnění v roce 1032 a druhá fáze následovala přibližně o deset let později. Ke starší dřevěné/hliněné zdi byla přidána mělká řada beden podobných rozměrů naplněná rašelinou, ale tato řada nebyla propojena s vnitřní řadou. Tato přístavba byla pravděpodobně postavena z konstrukčních důvodů a na ochranu před erozí a odtokem vody z příkopu a valu. Dřevo použité při stavbě Heidenwallu bylo olše a dub.[4][5]
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1108 a nazývá je Altenburg podle hradiště nebo hradu. Jeho význam stoupal, protože se nacházel při důležitém brodu přes řeku Hunte. Roku 1345 získal Oldenburg městská práva. Později se stal hlavním městem Oldenburska (později vévodství, velkovévodství a republika) – státu, který byl ve stínu mocnějšího hanzovního města Brémy.
V 17. století, i během třicetileté války, bylo město bohaté a počet jeho obyvatel rostl. V roce 1667 zasáhla město epidemie moru a v roce 1676 požár, který zničil většinu památných budov. Dánští králové se v té době podíleli na vládě, ale o rozvoj města se nestarali, a tak později Oldenburg ztratil svůj předchozí význam. V roce 1773 dánská vláda skončila.
O Křišťálové noci v roce 1938 nacisté vypálili synagogu, pozatýkali Židy a muže poslali do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. 3. května 1945 se město dostalo pod kanadskou a později pod britskou správu. Počet obyvatel v důsledku přílivu asi 42 000 německých uprchlíků vzrostl přibližně na 100 000, protože město jako jedno z mála nebylo bombardováním zničeno jako jiná velká německá města. Za války bylo podle dolnosaské statistiky bombardováním zničeno 117 budov a 1 muzeum, tj. asi 1,4 % města.[6] Většina staticky narušených a starých staveb v centru však byla následně stržena. Dochovaly se dvě obytné čtvrti předválečné architektury: Dobbenviertel a Gerichtsviertel.
V roce 1946 se město stalo součástí Dolního Saska. Systematická péče o přírodní bohatství se v katastru města projevuje udržováním sedmi rybníků, několika hektarů lesa a botanické zahrady.
Instituce
[editovat | editovat zdroj]- Univerzita Carla von Ossietzkého v Oldenburgu (Carl von Ossietzky Universität Oldenburg) byla otevřena roku 1973, vznikla rozšířením Vysoké školy pedagogické
- Spolkový institut dějin a kultury Němců ve východní Evropě (Bundesinstitut für Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa)
Památky
[editovat | editovat zdroj]



- Zámek s parkem a rybníkem – zámecká stavba obnovená po požáru z roku 1676 a znovu v novorenesančním slohu koncem 19. století, sídlo muzea
- Luteránský kostel sv. Lamberta – hala na oválném půdorysu, s emporami, interiér klasicistní, exteriér novogotický z 19. století, uvnitř kenotafy oldenburských knížat
- Stará radnice – novoslohová cihlová budova s věžičkou
- Schlosswaage – dům zámecké váhy – drobná klasicistní stavba se sloupovým portikem
- Amtsgericht – novorenesanční cihlová budova soudu ze 3. čtvrtiny 19. století
- Bývalý klášter Blankenburg – (zcela přestavěn ve 20. století), kostel luteránský
- Synagoga – klasicistní stavba, původně chrám baptistů; židovské obci předán v roce 1992
- Kaple sv. Gertrudy na hřbitově sv. Gertrudy – věžová stavba z 15.–16. století
- Městské opevnění – cihelné konstrukce věží a ochozů z 15–16. století:
- Lappan – gotická městská brána s věží z roku 1467 – poznávací znamení města Oldenburg
- Everste Tor – prašná věž, renesanční válcová věž s kupolí z roku 1567
- Peter Friedrich Ludwigs Hospital – klasicistní stavba bývalé nemocnice, nyní Kulturní centrum a městská knihovna
- Degodehaus – ojedinělý hrázděný dům, který přežil požár města z roku 1676
- Eisenbahn-Klappbrücke – padací železniční most přes řeku Huntu (funkční) a věž vodárny – technické památky s ocelovou konstrukcí z počátku 20. století
Muzea a galerie
[editovat | editovat zdroj]- Dolnosaské zemské muzeum umění a dějin umění (Niedersächsisches Landesmuseum für Kunst und Kulturgeschichte) – sídlí v zámku
- Městské muzeum Oldenburg (Stadtmuseum Oldenburg)
- Zemské muzeum přírody a člověka (Landesmuseum für Natur und Mensch)
- Oldenburské počítačové muzeum (Oldenburger Computer-Museum)
- Prinzenpalais – galerie malířství 19. a 20. století
Ostatní turistické cíle
[editovat | editovat zdroj]- Botanická zahrada
- Mezinárodní filmový festival
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Kristián I. Dánský (1426–1481), dánský, norský a švédský panovník
- Helene Langová (1848–1930), německá politička, pedagožka a aktivistka za práva žen
- Karl Jaspers (1883–1969), filozof, teolog a spisovatel
- Klaus Modick (* 1951), německý prozaik
- Dieter Bohlen (* 1954), hudební skladatel
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heidenwall (Oldenburg) na německé Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2018 (4. Quartal). Spolkový statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-03-10].
- 1 2 Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
- ↑ Gerhard Stahn, Mathias Wiegert: Der Heidenwall in Oldenburg. In: Archäologie in Deutschland, 2007, Heft 6, S. 47–48, ISSN 0176-8522.
- ↑ HEINE, Hans-Wilhelm. Der "Heidenwall" in Oldenburg: ein archäologischer Beitrag zur Ersterwähnung Oldenburgs 1108. Oldenburg: Isensee Verlag 48 s. (Wegweiser zur Vor- und Frühgeschichte Niedersachsens). ISBN 978-3-89995-537-8.
- ↑ Ulrich Schneider: Niedersachsen 1945, p. 95. Hannover 1985
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oldenburg na Wikimedia Commons
Galerie Oldenburg na Wikimedia Commons- Oficiální stránky (německy)
- Oldenburg na Instagramu
- Oldenburg na Youtube
