Kišiněv

Kišiněv ; Chișinău
	; Znak ; Vlajka
Poloha
Souřadnice	47°0′36″ s. š., 28°51′ v. d.
Nadmořská výška	85 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00
Stát	Moldavsko
obec (municipiu)	Kišiněv
	Kišiněv
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	123 km²
Počet obyvatel	567 038 (2024)
Hustota zalidnění	4 610,1 obyv./km²
Etnické složení	Moldavané/Rumuni (67,6 + 4,5 %), Rusové (13,9 %), Ukrajinci (8,3 %) (2004)
Náboženské složení	pravoslavné křesťanství
Správa
Starosta	Dorin Chirtoacă
Vznik	1436
Oficiální web	www.chisinau.md
Telefonní předvolba	22 a 32
PSČ	MD-20xx
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kišiněv (rumunsky Chișinău, [kišineu]; rusky Кишинёв, Kišiňov) je největší a hlavní město Moldavska. Zároveň je také průmyslovým a obchodním centrem státu. Toto město je považováno za jedno z nejzelenějších v Evropě. Nachází se ve středu země na řece Bîc. Ekonomicky je město zdaleka nejlépe prosperujícím v zemi a jako nejdůležitější město Moldavska nabízí širokou škálu vzdělávacích institucí. Žije zde přibližně 567 tisíc^[2] obyvatel.

Etymologie

O původu jména existují dvě hlavní teorie. První z nich říká, že Chișinău pochází ze spojení starorumunského slova chișla (pramen) a nouă (nový), protože město bylo postaveno v okolí pramene. Nyní je tento symbolický pramen u křižovatky ulic Puškinovy a Albișoara.

Naproti tomu podle historika Ștefana Ciobanu má název Chișinău stejný původ jako název města Chișineu-Criș v aradské župě v západním Rumunsku, poblíž hranice s Maďarskem. Jeho jméno je původně maďarské a zní Kisjenő, což je spojením slova kis „malý“ a Jenő, tedy jednoho ze sedmi maďarských kmenů, které přišly koncem 9. století do Panonské pánve a daly názvy několika desítkám osad.

Historie

Dnes již moderní velkoměsto Kišiněv se poprvé připomíná v roce 1436 jako klášterní obec Moldavska, v němž zůstala do roku 1812. Tvořila centrální část Moldavského knížectví až do vpádu osmanských Turků v 16. století. Do počátku 19. století mělo toto sídlo pouhých 7000 obyvatel. V roce 1812 se stal Kišiněv i s Moldavskem částí ruského impéria. V roce 1818 získal městská práva, byla vytyčena jeho urbanistická koncepce a během několika let byly postaveny první monumentální klasicistní stavby: katedrála Narození Páně a vítězný oblouk. Jeho populace byla z velké části židovská. Během 19. století se rozrostla na 92 000, do roku 1900 zde již žilo 125 787 obyvatel. První pogrom proti besarabským Židům vypukl v roce 1903, další organizovalo německé Einsatzkommando v letech 1941–1944, dvě třetiny z nich byly vyvražděny v ghettech a jejich synagogy zbořeny.

Doprava

Ve městě žije okolo 800 tisíc obyvatel, z toho převážnou většinu tvoří Moldavané. V celé aglomeraci žije asi třetina celé moldavské populace. Městská doprava je poměrně dobrá: jezdí zde autobusy, trolejbusy a linková/sběrná taxi, tzv. maršrutky, což je mikrobus formálně pro 10 lidí (reálně se do něj vejde mnohem více). Kišiněvská doprava je poměrně rychlá a levná a řadí se k nejlepším v zemi. Taxi bývají hlavně v centru, kde je soustředěn veškerý ruch z celého města, ovšem pro místní obyvatele je tato služba již dražší. Vnitrostátní i mezinárodní spoje zajišťuje také kišiněvské letiště, které je největší a nejmodernější v Moldavsku.

Centrum a pamětihodnosti

Budova státního cirkusu z roku 1981, ukázka architektury brutalismu

Třída Štěpána Velikého (bulevardul Ștefan Cel Mare și Sfânt), pojmenovaná po moldavském knížeti, dominuje centrální části města a je jedním z nejnavštěvovanějších a nejrušnějších míst ve městě. V centru města se nachází většina veřejných staveb:

Parlament Moldavské republiky
prezidentský palác
vládní budova
státní soud
Národní knihovna Moldavska
radnice
římskokatolická katedrála Prozřetelnosti Boží
katedrála Narození Páně moldavské pravoslavné církve
chrám svaté Teodory ze Sihly rumunské pravoslavné církve
Varhanní sál
Národní divadlo Mihaie Eminescua
Národní historické muzeum Moldavska
Dům-muzeum Alexandra Puškina
cirkus, kino, hlavní banky a jiné. Do roku 1960 zde stál evangelický kostel
mimo centrum: židovský hřbitov a jedna synagoga (v místní části Szklary)

Sport

FC Zimbru Chișinău – fotbalový klub
FC Dacia Chișinău – fotbalový klub

Geografie

Kišiněv leží na řece Bîc, přítoku Dněstru. Rozloha města je 123 km².

Město leží ve střední části Moldavska a je obklopeno poměrně rovinatou krajinou s velmi úrodnou půdou.

Podnebí

Kišiněv má vlhké kontinentální podnebí (Köppenova klasifikace podnebí Dfa), které se vyznačuje teplými léty a chladnými, větrnými zimami. Zimní minimální teploty jsou často nižší než 0 °C, i když zřídkakdy klesají pod -10 °C. V létě je průměrná maximální teplota přibližně 25 °C, avšak v polovině léta v centru města teploty občas dosahují 35 až 40 °C. Přestože průměrné srážky a vlhkost vzduchu v létě jsou poměrně nízké, bouřky se zde vyskytují zřídka, i když bývají silné.

Jarní a podzimní teploty se pohybují mezi 16 a 24 °C a srážky v tomto období bývají nižší než v létě, ale s častějšími, ale mírnějšími obdobími deště.

Kišiněv – podnebí
Období	leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec	rok
Nejvyšší teplota [°C]	15,5	20,7	25,7	31,6	35,9	37,5	39,4	39,2	37,3	32,6	23,6	18,3	39,4
Průměrné denní maximum [°C]	1,1	3,4	9,2	16,4	22,3	26,1	28,4	28,3	22,3	15,5	8,1	2,7	15,3
Průměrná teplota [°C]	−1,8	−0,2	4,5	11,0	16,8	20,7	22,9	22,6	17,0	10,8	−4,8	−0,2	10,7
Průměrné denní minimum [°C]	−4,2	−3,0	0,7	6,3	11,8	15,9	17,9	17,5	12,5	7,1	−2,1	−2,5	6,8
Nejnižší teplota [°C]	−28,4	−28,9	−21,1	−6,6	−1,1	3,6	7,8	5,5	−2,4	−10,8	−21,6	−22,4	−28,9
Průměrné srážky [mm]	35,9	31,0	35,0	39,1	53,9	64,9	67,0	49,0	47,5	47,2	43,0	40,5	554,0
Dní se srážkami	8	7	11	13	14	14	12	10	10	11	12	10	132
Dní se sněžením	13	13	8	1	0,03	0	0	0	0	0,4	5	11	51
Slunečných hodin	70	96	155	210	283	301	326	308	220	162	81	65	2 277
Zdroj: ^[4]^[5]

Slavní rodáci

Vladimir Mitrofanovič Puriškevič (1870–1920), ruský antisemitský politik
Alexej Viktorovič Ščusev (1873–1949), sovětský architekt
Alexandr Borisovič Goldenvejzer (1875–1969), sovětský klavírista a skladatel
William Friedman (1891–1969), rusko-americký kryptolog
Lewis Milestone (1895–1970), americký filmový režisér
Maria Cebotari (1910–1949), rakouská zpěvačka
Svetlana Toma (* 1947), moldavská herečka
Avigdor Lieberman (* 1958), izraelský nacionalistický politik
Viktor Bologan (* 1971), moldavský šachista
Teťana Hucu (* 1976), ukrajinská gymnastka
Dorin Chirtoacă (* 1978), moldavský politik
Almira Scripcenco (* 1979), francouzská šachistka
Dan Bălan (* 1979), moldavský popový hudebník
Radu Albot (* 1989), moldavský tenista
Călin Panfili (* 1997), moldavsko-český raper a zpěvák

Ve městě během svého vyhnanství pobýval ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin (1799–1837).

Partnerská města

Panorama čtvrti Rîșcani

Odkazy

Reference

↑ Dostupné online.
1 2 2024 Moldovan census. 15. července 2025. Dostupné online.
↑ Biroul Național de Statistică al Republicii Moldova. www.statistica.md [online]. [cit. 2008-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-12-10.
↑ Pogoda i klimat [online]. [cit. 2023-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-13. (rusky)
↑ www.nodc.noaa.gov [online]. [cit. 2023-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kišiněv na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Kišiněv ve Wikislovníku
Oficiální stránky
Staré obrazy Kišiněv

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[fa80a5ff5607a6751df4a7f3a5c9217bf4036280-1] Dostupné online.

[4fd98d05401acc02eda5f855f8005802076d9b97-2] 1 2 2024 Moldovan census. 15. července 2025. Dostupné online.

[3] Biroul Național de Statistică al Republicii Moldova. www.statistica.md [online]. [cit. 2008-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-12-10.

[4] Pogoda i klimat [online]. [cit. 2023-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-13. (rusky)

[5] www.nodc.noaa.gov [online]. [cit. 2023-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Moldavsko – Moldova – (MD)

Okresy (raioane) a jejich hlavní města	Okres Anenii Noi (Anenii Noi) • Okres Basarabeasca (Basarabeasca) • Okres Briceni (Briceni) • Okres Cahul (Cahul) • Okres Cantemir (Cantemir) • Okres Călărași (Călărași) • Okres Căușeni (Căușeni) • Okres Cimișlia (Cimișlia) • Okres Criuleni (Criuleni) • Okres Dondușeni (Dondușeni) • Okres Drochia (Drochia) • Okres Dubăsari (Dubăsari) • Okres Edineț (Edineț) • Okres Fălești (Fălești) • Okres Florești (Florești) • Okres Glodeni (Glodeni) • Okres Hîncești (Hîncești) • Okres Ialoveni (Ialoveni) • Okres Leova (Leova) • Okres Nisporeni (Nisporeni) • Okres Ocnița (Ocnița) • Okres Orhei (Orhei) • Okres Rezina (Rezina) • Okres Rîșcani (Rîșcani) • Okres Sîngerei (Sîngerei) • Okres Soroca (Soroca) • Okres Strășeni (Strășeni) • Okres Șoldănești (Șoldănești) • Okres Ștefan Vodă (Ștefan Vodă) • Okres Taraclia (Taraclia) • Okres Telenești (Telenești) • Okres Ungheni (Ungheni)

Autonomní celky	Kišiněv • Bălți • Tighina

Částečně autonomní regiony	Gagauzsko (Comrat) • Podněstří (Tiraspol)

Města v Moldavsku

Municipality	Kišiněv (hlavní město) Tiraspol¹ Bălți Bendery (Tighina)² Comrat Cahul Ceadîr-Lunga Edineț Hîncești Orhei Soroca Strășeni Ungheni

Hlavní města autonomních jednotek	Comrat³ Tiraspol^1,3

Okresní sídla⁴	Anenii Noi Basarabeasca Briceni Cahul Cantemir Călărași Căușeni Cimișlia Criuleni Dondușeni Drochia Edineț Fălești Florești Glodeni Hîncești Ialoveni Leova Nisporeni Ocnița Orhei Rezina Rîșcani Sîngerei Soroca Strășeni Șoldănești Ștefan Vodă Taraclia Telenești Ungheni

Ostatní města	Biruința Bucovăț Căinari Camenca¹ Ceadîr-Lunga Codru Cornești Costești Crasnoe¹ Cricova Cupcini Dnestrovsc¹ Dubăsari¹ Durlești Frunză Ghindești Grigoriopol¹ Iargara Lipcani Maiac¹ Mărculești Otaci Rîbnița¹ Sîngera Slobozia¹ Tiraspolul Nou¹ Tvardița Vadul lui Vodă Vatra Vulcănești

¹ Nachází se v Podněstří. ² Pod kontrolou podněsterských úřadů. ³ Také municipalita. ⁴ Sídlem okresu Dubăsari je obec Cocieri (není městem).

Hlavní města Evropy

Nezávislé státy	Amsterdam (Nizozemsko) • Andorra la Vella (Andorra) • Athény (Řecko) • Bělehrad (Srbsko) • Berlín (Německo) • Bern (Švýcarsko) • Bratislava (Slovensko) • Brusel (Belgie) • Budapešť (Maďarsko) • Bukurešť (Rumunsko) • Dublin (Irsko) • Helsinky (Finsko) • Kišiněv (Moldavsko) • Kodaň (Dánsko) • Kyjev (Ukrajina) • Lisabon (Portugalsko) • Londýn (Spojené království) • Lublaň (Slovinsko) • Lucemburk (Lucembursko) • Madrid (Španělsko) • Minsk (Bělorusko) • Monaco-Ville (Monako) • Moskva (Rusko) • Nikósie (Kypr) • Oslo (Norsko) • Paříž (Francie) • Podgorica (Černá Hora) • Praha (Česko) • Reykjavík (Island) • Riga (Lotyšsko) • Řím (Itálie) • San Marino (San Marino) • Sarajevo (Bosna a Hercegovina) • Skopje (Severní Makedonie) • Sofie (Bulharsko) • Stockholm (Švédsko) • Tallinn (Estonsko) • Tirana (Albánie) • Vaduz (Lichtenštejnsko) • Valletta (Malta) • Varšava (Polsko) • Vatikán (Vatikán) • Vídeň (Rakousko) • Vilnius (Litva) • Záhřeb (Chorvatsko)

Teritoria, kolonie a zámořská území	Douglas (Man) • Episkopi (Akrotiri a Dekelia) • Gibraltar (Gibraltar) • Karyés (Athos) • Longyearbyen (Špicberky) • Mariehamn (Alandy) • Olonkinbyen (Jan Mayen) • Saint Helier (Jersey) • Saint Peter Port (Guernsey) • Tórshavn (Faerské ostrovy)

Územní celky se sporným mezinárodním postavením	Cchinvali (Jižní Osetie) • Ajaccio (Korsika) • Priština (Kosovo) • Severní Nikósie (Severní Kypr) • Suchumi (Abcházie) • Tiraspol (Podněstří)

Kišiněv Chișinău

Znak Vlajka
Poloha
Souřadnice	47°0′36″ s. š., 28°51′ v. d.
Nadmořská výška	85 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00
Stát	Moldavsko Moldavsko
obec (municipiu)	Kišiněv
Kišiněv
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	123 km²^[1]
Počet obyvatel	567 038 (2024)^[2]
Hustota zalidnění	4 610,1 obyv./km²
Etnické složení	Moldavané/Rumuni (67,6 + 4,5 %), Rusové (13,9 %), Ukrajinci (8,3 %) (2004)^[3]
Náboženské složení	pravoslavné křesťanství
Správa
Starosta	Dorin Chirtoacă
Vznik	1436
Oficiální web	www.chisinau.md
Telefonní předvolba	22 a 32
PSČ	MD-20xx
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.