Červená Rus
.jpg)
Červená Rus (někdy též zván Červeňská Rus podle staršího útvaru Červeňské hrady[1]) je vágní označení pro historický region obvykle ztotožňovaný s územím Haliče a Volyně v Polském království. Záznam o Červené Rusi z roku 1420 u Ulricha von Richental (kronikáře kostnického koncilu) ji však spojuje se Smolenskem v dnešním Bělorusku.[2] Jméno Červená Rus bylo zaznamenáno například v Kronice Slovanů Helmolda z Božova (Bosau) z 12. století nebo v polských pramenech v roce 1321.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Území Červené Rusi bylo od konce 5. století osídlováno Slovany. V 10. století se západní část Červené Rusi stala součástí polského knížectví a východní část připadla Kyjevské Rusi. Po rozpadu jednotného kyjevského státu v polovině 12. století vzniklo haličské knížectví pod vládou místní větve rurikovské dynastie.
Etymologie názvu
[editovat | editovat zdroj]Výraz se snad inspiroval starším označením Červeňské hrady, podle hradiště Červeň. Jak uvádí Słownik Starożytności Słowiańskich (1961, díl 1, s. 302), název Červeň (dnešní Czermno) byl odvozen od slova "červ" podle larvy brouka Porphyrophora polonica, z níž se vyrábělo exportní červené barvivo.[3]
Protože se dochovaly i jiné názvy Rusi s barevným přívlastkem (z jednoho vzniklo Bělorusko), v polovině 20. stol. Herbert Ludat a Omeljan Pricak navrhli teorii, že název pochází z dávného kočovnického zvyku označovat světové strany barvami: Západ-červená, sever - bílá, východ - zelená, jih - černá. Tomu odpovídá, že západní Rus je Bílá a jižní Rus červená. Touto představou však nelze vysvětlit umístění Černé Rusi (na západě Běloruska, tedy západně od Bílé Rusi, místo aby ležela na jihu, kde je naopak Rus červená) a hlavně žádná část Rusi nebyla nikdy zvána „Zelená“.[4]
Nepřesný termín
[editovat | editovat zdroj]Polský historik, prof. Janeczek, doporučil termínu Červená Rus neužívat, neboť se jedná o výraz s nejasným významem (jeho zeměpisné umístění se liší pramen od pramene). Obyvatelé této oblasti sami přívlastku "Červená" vůbec neužívali; pokud používali výraz Rus, zvali své území pouze Rus - bez přívlastku (např. vladaři Haliče a Volyně se titulovali dux Russiae - kníže Rusi).[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ WOŁOSZYN, Marcin. Červeňské hrady – stav a perspektivy výzkumu: Příspěvek k problematice formování východní hranice piastovské monarchie. In: BOHÁČOVÁ, Ivana; SOMMER, Petr. Raný český stát 10. století. Praha: Filosofia, 2020. ISBN 978-80-7007-627-9. S. 171-200.
- ↑ JANECZEK, Andrzej. Red Ruthenia – On name’s incidents. In: Rus’ during the epoch of Mongol invasions (1223–1480). Krakow: [s.n.], 2013. ISSN 2083–9251. S. 225.
- ↑ MARUSZCZAK, Henryk. Wczesnośredniowieczne grodzisko w Guciowie na Roztoczu: wnioski z analizy topografii i warunków fizjograficznych regionu (przyczynek do studiów nad Grodami Czerwieńskimi). Archeologia Polski Środkowowschodniej. Wydawnictwo Instytutu Archeologii Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej. Roč. 1997, čís. 2, s. 227-236. Dostupné online.
- ↑ JANECZEK, Andrzej. Red Ruthenia – On name’s incidents. In: Rus’ during the epoch of Mongol invasions (1223–1480). Krakow: [s.n.], 2013. ISSN 2083–9251. S. 224.
- ↑ JANECZEK, Andrzej. Red Ruthenia – On name’s incidents. In: Rus’ during the epoch of Mongol invasions (1223–1480). Krakow: [s.n.], 2013. ISSN 2083–9251. S. 226.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Červená Rus na Wikimedia Commons
