Korýši (Crustacea) jsou rozmanitý podkmen členovců, jenž zahrnuje jak všeobecně známé formy s krunýřem, jako jsou krevety, humři či krabi, tak například planktonní klanonožce nebo miniaturizované rakovčíky. Patří sem ale rovněž neobvyklí paraziti v podobě červů, či dokonce jakéhosi „podhoubí“.
Jakožto znaky typické pro korýše bývá uváděno tělo tvořené hlavou, hrudí a zadečkem; dva páry tykadel, jeden pár kusadel a dva páry čelistí; větvené končetiny zajišťující často i funkci žaber; a vývoj často zahajovaný larvou známou jako nauplius. Teprve genetické analýzy ale ukázaly, že se přímo v rámci korýšů odvozují šestinozí, a tedy i veškerý hmyz. Pro přirozenou skupinu korýšů a šestinohých se používá jméno Pancrustacea, jehož autory jsou čeští přírodovědci Jan Zrzavý a Pavel Štys (alternativně pak jméno Tetraconata podle jediného sdíleného znaku celé skupiny: mikroskopické stavby složených očí).
Při vyloučení šestinohých korýši zahrnují přes 70–90 tisíc druhů, nejpočetnější skupinou jsou rakovci. Skutečný počet druhů je však jistě mnohem vyšší. Korýši osídlili všechna vodní prostředí včetně podzemních vod (kde žijí i veslonožci, nejbližší příbuzní šestinohých) a tvoří mimo jiné dominantní součást zooplanktonu. V průběhu evoluce se několikrát vydali i na souš, nejúspěšnější suchozemskou skupinou se kromě šestinohých ukázali být stejnonožci. Většina korýšů je víceméně všežravá, ačkoli potravní návyky jsou rozmanité, od filtrace vody u svijonožců či většiny lupenonožců po aktivní lov u ústonožců. Bohaté jsou také rozmnožovací strategie, platí však, že korýši mívají oddělená pohlaví a velmi často praktikují rodičovskou péči.
