Alpes-de-Haute-Provence
| Alpes-de-Haute-Provence (04) | |
|---|---|
 Město Sisteron s citadelou | |
 Vlajka  Znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Digne-les-Bains |
| Souřadnice | 44°5′43″ s. š., 6°14′24″ v. d. |
| Rozloha | 6 925 km² |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 168 054 (2023) |
| Hustota zalidnění | 24,3 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Stát |  Francie |
| Region | Provence-Alpes-Côte d’Azur |
| Prefektura | Digne-les-Bains |
| Podprefektury | Barcelonnette, Castellane, Forcalquier |
| Druh celku | Departement |
| Podřízené celky | Arrondissementy (4) Kantony (15) Obce (198) |
| Vznik | 4. března 1790 |
| Prezident generální rady | Éliane Barreille (LR) |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | FR-04 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alpes-de-Haute-Provence (doslovně „Alpy-Horní Provence“; okcitánsky Aups d’Auta Provença), do roku 1970 Basses-Alpes je francouzský departement ležící v regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur v jihovýchodní Francii. Hlavní město je Digne-les-Bains, největším městem je Manosque. Žije zde přibližně 168 tisíc[1] obyvatel.
Největšími městy departementu jsou Digne-les-Bains (sídlo prefektury), Manosque, Sisteron, Barcelonnette, Castellane a Forcalquier. Obyvatelé se francouzsky nazývají Bas-Alpins (muži) a Bas-Alpines (ženy) podle bývalého názvu departementu Basses-Alpes, používaného do roku 1970. Kód INSEE a poštovní směrovací číslo departementu je 04.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Departement Alpes-de-Haute-Provence sousedí s departementy Hautes-Alpes, Drôme, Vaucluse, Var, Alpes-Maritimes a italskou provincií Cuneo v kraji Piemont.
Nejvyšším místem je vrchol Aiguille de Chambeyron (3 412 m) v Kottických Alpách. Nejnižší místo je nedaleko soutoku řeky Durance a Verdon (250 m). Na východě zasahuje území i do Přímořských Alp s vrcholem Mont Pelat (3050 m). Na jihozápadě je horský ráz krajiny vystřídán krajinou plošiny Valensole s lány levandule.
V jižní části na hranicích s departmentem Var je vodní nádrž Sainte-Croix a Grand canyon du Verdon.
Část území departmentu je chráněna v národním parku Mercantour.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Departement Basses-Alpes patřil k 83 původním departementům vytvořených během Velké francouzské revoluce dne 4. března 1790 aplikací zákona z 22. prosince 1789.
Dne 12. srpna 1793 vznikl z částí departementů Bouches-du-Rhône, Drôme a Basses-Alpes nový departement Vaucluse. Díky tomu přišel departement o území kantonu Sault, který byl připojen k Vaucluse. O sedmnáct let později, v roce 1810, byl kanton Barcillonnette převeden k departementu Hautes-Alpes.
Na počátku 20. století publikoval Atlas Larousse článek s názvem „Basses-Alpes“, který departement nepříznivě popisoval:
„Roztroušené bělavé skály zde vyčnívají jako kosti, tenká vrstva půdy, kde strádají křoviny, několik horských květin a zakrslých stromů… tyto hory tvoří téměř všude strašlivou poušť, která nebude mít více obyvatel: je to Sahara bez slunce Afriky, se sněhy Sibiře.“ (P. Joanne).
„Na těchto strmých svazích způsobilio odlesňování a záplavy nedostatek úrodné půdy a zdejší zemědělství bylo nejubožejší. Malá úroda pšenice, víno v malém množství (avšak dobré) a hojnost lanýžů. V jižní části, která má provensálské klima, rostou olivovníky, morušovníky a pomerančovníky. Aromatické rostliny jsou hojné a nachází se zde na 250 000 úlů. Manosque je vzhledem ke své poloze zdaleka druhým největším městem departementu (s 5 500 obyvateli). V blízkosti města se nacházejí doly na lignit a sádrovec. Navzdory poměrně živému obchodu s olivovým olejem, vínem a surovým hedvábím patří tento departement také k nejméně zalidněným.“ (Larousse, Atlas illustré, tiskárna Larousse, Paříž, 1900).
Od listopadu 1942 do září 1943 během druhé světové války, byl departement okupován fašistickou Itálií.[2]
Dne 13. dubna 1970 došlo k přejmenování departementu na Alpes-de-Haute-Provence.
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]Departement se člení na 4 arrondissementy, 15 kantonů a 198 obcí.
| Arrondissement | Počet obyvatel (2022) |
Rozloha (km²) |
Hustota obyvatel | Obce |
|---|---|---|---|---|
| Barcelonnette | 7 715 | 1027,7 | 8 | 14 |
| Castellane | 11 417 | 1718,1 | 7 | 41 |
| Digne-les-Bains | 48 726 | 1 574 | 31 | 46 |
| Forcalquier | 99 321 | 2 605,4 | 38 | 97 |
Politika
[editovat | editovat zdroj]Departement má volební tradici výrazně orientovanou na levici. Silné republikánské tradice se projevovaly například již velkým množstvím politických klubů v době Velké francouzské revoluce a odporem proti státnímu převratu Napoleona III. roku 1851. Tradice levice se projevovala také ve venkovských oblastech, neboť všechny kantony zaměřené na zemědělství velmi brzy vykazovaly sklony volit republikánské kandidáty. Od konce první světové války je departement většinou považován, jak v Senátu, tak v Národním shromáždění, za silnou volební základnu buď Komunistické strany Francie, nebo především socialistického hnutí – stran SFIO či PS, případně radikální levice.
Při evropských referendech hlasovalo obyvatelstvo departementu pro možnost „ne“ v referendu o Maastrichtské smlouvě (51,6 %, většina 2238 hlasů) a pro stejnou možnost také v referendu o Evropské ústavní smlouvě (60,3 %, většina 16 575 hlasů).
Prezidentkou generální rady je od roku 2021 Éliane Bareilleová ze strany Les Républicains (LR)
Národní shromáždění
[editovat | editovat zdroj]Departement sestává ze dvou volebních obvodů do Národního shromáždění. Po předčasných volbách 2024 je složení zástupců následující:
| Volební obvod | Člen | Strana | |
|---|---|---|---|
| 1. volební obvod | Christian Girard | Národní sdružení | |
| 2. volební obvod | Sophie Vaginayová | Národní sdružení | |
Největší města
[editovat | editovat zdroj]
Počty obyvatel jsou uvedeny k roku 2022:[3]
- Manosque (22 807)
- Digne-les-Bains (17 694)
- Sisteron (7 776)
- Oraison (6 042)
- Forcalquier (5 142)
- Château-Arnoux-Saint-Auban (5 095)
- Villeneuve (4 386)
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Obyvatelstvo bylo v historii poměrně rovnoměrně rozloženo na celém území, včetně horských oblastí, kde bylo dobře rozvinuté horské zemědělství. Od poloviny 19. století však začalo ubývat v důsledku silného venkovského exodu. V roce 1850 zde žilo více než 150 000 obyvatel, avšak po první světové válce počet klesl pod 100 000. Teprve kolem roku 1960 došlo k výraznější změně trendu směrem k růstu: z méně než 90 000 obyvatel v roce 1954 na téměř 140 000 v roce 1999 a 162 565 v roce 2016.
Přestože je počet obyvatel v roce 2016 blízký počtu obyvatel, který departement měl před 150 lety, rozmístění a činnost obyvatel jsou velmi odlišné. Obyvatelstvo je nyní soustředěno do údolí řeky Durance a do jihozápadní části departementu a zaměstnává stále méně lidí. Hlavním hospodářským odvětvím jsou dnes služby, především cestovní ruch.
| Rok | 1791 | 1801 | 1851 | 1901 | 1911 | 1921 | 1931 | 1946 | 1954 | 1962 | 1968 | 1975 | 1982 | 1990 | 1999 | 2006 | 2011 | 2022 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 168 937 | 133 966 | 152 070 | 115 021 | 107 232 | 91 882 | 87 893 | 83 354 | 84 335 | 91 843 | 104 813 | 112 178 | 119 068 | 130 883 | 139 561 | 154 501 | 160 959 | 167 179 |
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Departement má vzhledem ke svým specifickým charakteristikám (hornatý terén a nízký počet obyvatel) povahu vyznačující se relativně slabou průmyslovou základnou a orientací na tvorbu pracovních míst v oblasti řemesel a služeb.
Podle šetření o potřebách pracovních sil provedeného organizací ASSEDIC pochází většina volných pracovních míst z profesí spojených se sociokulturními a sportovními činnostmi (1 031 nabídek z celkového počtu 4 752 v departementu), hotelnictvím (968 nabídek), úklidovými službami (438 nabídek) a stravováním (345 nabídek). Z těchto nabídek bylay nejméně tři čtvrtiny určeny na sezónní práce.
Významné změny v sociologické situaci departementu se očekávají v souvislosti s realizací projektu ITER při ústí údolí řeky Durance.
Zemědělství
[editovat | editovat zdroj]V departementu Alpes-de-Haute-Provence mělo zemědělství v hospodářství velmi významné postavení, zdejší potravinářská smíšená však produkce ustoupila specializovanějšímu zemědělství orientovanému na pěstování ovoce, obilnin a produkci výrobků s vysokou přidanou hodnotou (med, parfémy a esenciální oleje, kosmetika, olivy a víno). Pěstované plodiny zahrnují jak rostliny mírného pásma, zejména ve vyšších nadmořských výškách, tak druhy středomořské v nižších polohách. Produkce je značně rozmanitá. V posledních letech došlo k nárůstu pěstování levandule, zejména v oblasti Saint-André-les-Alpes.
Využívaná zemědělská plocha činí 165 809 hektarů, přičemž většina je věnována pastevním a travním porostům na více než 96 000 hektarech.
Vinaři z Pierrevertu mají pro svou produkci vínu hodnocení appellation d’origine contrôlée (AOC).
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]Průmysl má v departementu relativně zanedbatelné zastoupení z hlediska počtu podniků, nachází se zde ale několik větších výroben. Na konci roku 2004 bylo v departementu 937 průmyslových závodů, z nichž 17 mělo více než padesát zaměstnanců. Mezi ně patří zejména závod ve Saint-Auban (továrna Arkema, dříve Elf-Atochem), továrna Sanofi v Sisteronu (severně od Saint-Auban) a továrna L’Occitane v Manosque. Některé specializované závody (výroba olivového oleje, parfémů, vína) produkují výrobky s vysokou přidanou hodnotou.
Podle údajů ASSEDIC zaměstnával průmyslový sektor na konci roku 2006 celkem 4 261 zaměstnanců, tedy něco málo přes 14 % pracovníků soukromého sektoru.
Služby
[editovat | editovat zdroj]Po vylidnění způsobeném venkovským exodem byl departement v 50. letech 20. století průkopníkem agroturistiky, ačkoli dnes již v této oblasti není ve Francii lídrem. Zdejších přibližně 120 farem nabízí zejména turistické aktivity (ubytování, stravování či volnočasové služby), z toho 70 má oficiální certifikací.
Obchodní činnost prošla na přelomu století výraznými změnami a v roce 2004 zahrnovala 2 473 podniků, z nichž 1 396 (přes 56 %) nemělo zaměstnance. Na konci roku 2006 však tento sektor zaměstnával 6 478 osob ve více než tisíci podnicích. Počet zaměstnanců prudce vzrostl od roku 2001, kdy přibylo celkem 627 pracovních míst (více než 10 % pracovní síly). Zaměstnanci v tomto sektoru tvoří přibližně 22 % pracovníků soukromého sektoru. Tento nárůst je výsledkem rozvoje velkých maloobchodních center, zejména v Manosque a Digne, kde je zaměstnáno téměř 1600 osob v sektoru služeb. Pozitivní migrační bilance departementu je často výsledkem přílivu domácností v důchodovém věku, zejména kvůli významnému růstu poptávky po zdravotnických a pečovatelských službách.
Na konci roku 2006 zaměstnával sektor mimo jiné 1 141 osob v dopravě, 3 425 v podnikatelských službách a více než 4 000 v oblasti služeb pro jednotlivce. Tyto oblasti se vyvíjejí a rozšiřují svou činnost.
Turismus
[editovat | editovat zdroj]Krajinná scenérie oblasti tvoří departement místem mnoha aktivit a pamětihodností. Jedenáct vesnic departementu bylo zařazeno mezi sídla se zvláštním architektonickým charakterem. Patří mezi ně například:
- Město Manosque, známé jako rodiště a domov proslulého provensálského spisovatele Jeana Giona
- Město Sisteron se svou starobylou citadelou a úzkými uličkami
- Verdonský kaňon, označovaný jako „Grand Canyon Evropy“
- Digne-les-Bains, lázeňské město s horkými prameny
- Obec Moustiers-Sainte-Marie, známá svou keramikou
- Katedrála ve Forcalquier
Turismus přitahuje také rozmanitá gastronomie departementu. Mezi tradiční výrobky patří například černý puding s pórkem, Pierrevertské víno, či rajčatový pokrm Les tomates à la Provençale.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alpes-de-Haute-Provence na anglické Wikipedii.
- ↑ Populations de référence 2023. INSEE. 18. prosince 2025. Dostupné online.
- ↑ SIMONNET, Stéphanie; WIEVIORKA, Olivier; LEVASSEUR, Claire. Atlas de la libération de la France: 6 juin 1944 - 8 mai 1945 ; des débarquements aux villes libérées. Paris: Éd. Autremont ISBN 978-2-7467-0495-4.
- ↑ Populations de référence 2022 − Ces données sont disponibles sur toutes les communes de France hors Mayotte, ainsi que pour les arrondissements, départements et régions | Insee. www.insee.fr [online]. [cit. 2025-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Les tomates à la Provençale [online]. [cit. 2025-10-03]. Dostupné online. (francouzsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Galerie Alpes-de-Haute-Provence na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alpes-de-Haute-Provence na Wikimedia Commons
- Alpes-de-Haute-Provence (francouzsky)
